Roboti inspirovaní živočichy zřejmě budou čím dál častější. Nedávno jsme vám představili robotickou chobotnici a nedávno vniklo hejno robotických tučňáků. Na výstavě Hannover Messe Trade Exhibition jej představila německá inženýrská společnost Festo.

Toto nejsou herci levní sci-fi ani hasiči, kteří právě zachránili nebohá ptáčata z pekelného žáru. Takhle taky může vypadat věda.Hlavy ptáků v rukou bílých postav jsou umělé a v oblecích dlí navlečeni vědci, sledující migraci jeřábů bělohřbetých.Tento rafinovaný převlek jim stačí, aby je ptáci brali vážně, nepovažovali je za vetřelce a dokonce s nimi...

Tým jihokorejských vědců pod vedením Byeong-Chun Leeho ze Soulské národní university zúročil bohaté zkušenosti s klonováním psů a vytvořil první geneticky modifikované psy, kteří v ultrafialovém světle červeně září díky genu pro červeně fluoreskující protein "vypůjčený" od korálovníku rodu Discosoma.

Když dojde na hledání nového domova, chovají se skalní mravenci mnohem pragmatičtěji než někteří lidé.

Otázka, na niž má člověk chuť odpovědět: „Tolik, kolik se mu jich vejde na záda!“ Ale kupodivu počet ježčích bodlin známý je, ačkoli na chlup přesné tyhle údaje nejsou.

Představa gigantických chobotnic, které dokážou stáhnout do hlubin koráby, byla vědci dlouho kategoricky odmítána. Jak ale mnohá svědectví i odborná zkoumání ukazují, nepatří všechny příběhy do truhly námořnické fantazie či k produktům psychózy z dlouhého pobytu na moři. Obrovští hlavonožci schopní napadnout a ohrozit i středně velkou loď skutečně existují.

Jak se pavouci rozmnožují, jak vypadají jejich námluvy a jak jsou na tom s péčí o potomstvo? Každý druh pavouka má úplně jiné zvyky, říkají odborníci - někdy i dost podivné. Prozradíme vám o tom řadu intimních podrobností.

Některá místa na světě se pro zkoumání biologů hodí lépe, jiná hůře. Pravou laboratoří evoluce je údolí nedaleko hory Karmel v Izraeli, kterému se přezdívá „Evoluční kaňon“. Izraelští biologové se soustředili zejména na tamější štíry.

Zatímco běžné ryby, jak je známe, obývají naši planetu 60 milionů let, existuje ryba, která žila již ve druhohorách a má tedy za sebou úctyhodných 250 milionů let. Je to jeseter. Kdysi byl domovem i u nás, ale výstavba přehrad, znečištění vod a celkový tlak průmyslové civilizace tuto obdivuhodnou rybu z našich vod vypudil. V posledních desetiletích jeseter rychle...

Druhohorní savci byli v době dominance dinosaurů převážně nočními živočichy a neměli pořádně vyvinuté barevné vidění (nejspíš dokonce to původní ztratili, protože vačnatci podle všeho vidí trojkanálově všichni).

Víte, že jed sršňů je méně účinný, než-li včelí ? A že někteří sršni nemají žihadla? Obavy z nich vznikají zejména z důvodu jejich velikosti a hlasitého bzučení. O užitečnosti sršňů v přírodě jsme hovořili s odborníkem Bohumilem Měšťanem.

Myši a kočky se v názoru na věc většinou liší. Představu o nočním vidění mají ale pozoruhodně shodnou. Kočky, potkani, myši a někteří další savci, utvářejí svojí DNA v očních buňkách do miniaturních optických čoček. Zbystřují si tím své smysly.

Vedci zistili, že amazonský mravec sa vyvinul na druh, v ktorom existujú len samičky.

Ochrancovia prírody objavili na ostrove Borneo dosiaľ neznámy druh orangutana, z ktorého na svete žije 1000 až 2000 jedincov.

Dnešní chobotnice, sépie a krakatice zřejmě měly společného předka, který jim odkázal celý arzenál chemických zbraní.

Panda červená je prvním tvorem mimo primáty, kterému chutná umělé sladilo aspartam. Naopak kočkovité šelmy sladkou chuť vůbec necítí.

Z experimentu trvajícího dvacet let vědci z University of Illinois zjistili, že Okounek pstruhový, je ohrožen ze zvláštního důvodu – jeho „ochota“ nechat se chytit, je u něj dědičná.

Co láká opeřence do jižních Čech? Kteří ptáci dělají svou přítomností radost místním ornitologům a jak probíhá jejich pozorovaní? Kolega Dan Moravec se ptal odborníka Jiřího Pikala, který zasvětil studiu ptactva celý svůj dosavadní život.

Železo a vápník - to jsou dva chemické prvky, na kterých závisí schopnost mlžů udržet se na skalách a hrázích.

Stejně jako kdysi Spartakus, i zotročení mravenci pochopili, že jejich jedinou zbraní je vzpoura.

Mizení včelstev nedělá vrásky pouze včelařům, ale prakticky všem, kdo se zajímají o budoucnost života na Zemi. Španělským vědcům se podařilo identifikovat jednu z jeho příčin a úspěšně ji léčit.

Na pavouky je česká příroda velmi bohatá. Odhaduje se, že by u nás mohlo žít až 1000 druhů těchto členovců. Najdete je úplně všude - od vrcholků Krkonoš až po Labskou nížinu; některé i pod vodní hladinou.

Věnec trnů jako výdobytek obranného systému. O dynamice genomu aneb vývoj očima genetika. Z pamětí hmyzovědce.

Smyslový orgán na boku těla využívají k lovu nejen hlubokomořské ryby, ale také vrubozubcovité ryby z afrického jezera Malawi.