Les je to, co roste samo

„V současné době jsou [lesy] bytostně ohroženy komplexem negativních faktorů […] takže hromadně hynou.“ O bytostném ohrožení lesů psal ve Vesmíru těsně před zhroucením politického systému v roce 1989 Miroslav Vyskot, naše tehdejší přední akademická autorita na lesní hospodaření.1 Doba se změnila a lesy nezahynuly, avšak o jejich nejistém zdravotním stavu píše znovu o třicet let později, rovněž na stránkách Vesmíru, Vít Šrámek.2 Bytostné ohrožení lesů hýbe českou společností i dnes. Současné ohrožení či přímo kritický stav našich lesů mají za příčinu nikoli průmyslové zplodiny, nýbrž kůrovcovou kalamitu. Není však v krizi spíše lesnictví než lesy? Nedozrál čas ke změně paradigmat