Luděk Niedermayer: elektromobil, peněženka a elektřina

Konec roku je často ve znamení účtování. Nejen činů a předsevzetí, ale někdy i čísel. Dalo mi to příležitost se podívat na „čísla“ spojená s u nás (ne)populárním tématem elektromobility a snad populárnější obnovitelnou elektřinou. 

Vzhledem k potřebě sledovat měsíční výrobu našich FVE (na východní a západní straně, celkem cca. 7 kWp), jsem do excelu začal vkládat i data o provozu BEV. Je pak jen otázka pár minut data „poskládat“.

Pro korektnost, vycházím z reálně ujetých kilometrů (na počátku roku silně ovlivněných lockdowny) a reálné měsíční spotřeby dle počítače, navýšení o 10 % odhadované nabíjecí ztráty. Pro porovnání vycházím z dat o provozu našeho stárnoucího ICEV (o kterém jsem psal při porovnání TCO nákladů BEV a spalovacího auta). Co jsem zjistil:

Úspora na palivu

Měsíčně jsme ujeli mezi necelými 200 km a více než 5 000 km (celkem 26 500 km). Měsíční úspora tak byla v rozmezí od necelých 200 Kč po skoro 7 000 Kč. Průměrná hodnota byla 3 024 Kč měsíčně, celkem, za 12 měsíců šlo o 36 000 Kč. 

SOUVISEJÍCÍ: Nástup elektromobilů může být mnohem rychlejší, říká Luděk Niedermayer

Pro jednoduchost pracuji s mírně nadhodnocenou cenou elektřiny 4,5 Kč/ kWh, která je o dost vyšší než naše reálná cena doma. Podíl nabíjení na placených stanicích je při našem provozu mizivý (pod 200 kWh za rok) a občas si „pomůžu“ nabíjením zdarma během nákupu (díky, Lidl). Výsledek zhoršilo to, že naše super úsporné I3 bylo nahrazeno poněkud méně střídmými, ale většími auty (e2008/ID3) a tak se počítač spotřeby zastavil měsíčně mezi necelými 15 kWh/100 km a vysokou hodnotou 22. 

Kde vzít elektřinu

V diskusích o elektromobilitě se ozývají hlasy, že ačkoliv možná BEV představují dobrou cestu k úspoře energie, problém bude, kde vzít elektřinu na jejich provoz. Na Facebooku jsem již několikrát uváděl simulace, které ukazují, že jde o problém poněkud nadhodnocený. Zde se ale chci zaměřit na problém „v malém“ a také porovnat kolik elektřiny spotřebovala naše BEV v porovnání s tím, kolik jich naše malé FVE vyrobí.

Předesílám, že patřím do skupiny fandů nových technologií, kteří mají zato, že přímé propojení FVE a na BEV je příliš nákladné, a proto porovnávám jen objemy (a konec konců, elektřinu vyrobenou naší FVE spotřebujeme v domě nebo skončí ve spotřebičích našich sousedů). 

Graf ukazuje, na kolik km (při průměrné měsíční spotřebě) vyrobí naše FVE měsíčně elektřiny. Nepřekvapivě, zatím co v zimě je to jen něco přes 300 km (málo elektřiny, vysoká spotřeba), v létě stačí měsíční výroba na 7 000 km. Celkově bylo za rok vyrobeno 6225 kWh čisté elektřiny, zatím co naše BEV spotřebovala 4252 kWh (ve skutečnosti méně, díky nákupům elektřiny mimo náš dům).

Přibližně tedy elektrárna vyrobila elektřinu na nikoliv jen najetých 26 000 km, ale na necelých 39 000 km. Jinými slovy, přechod na BEV a instalace FVE v našem případě vedly k tomu, že poptávka po elektřině nejen nevzroste, ale, v loňském roce, klesla o zhruba 2 MWh. Mimo jiné je důsledkem, že bylo dovezeno (z Ruska) méně ropy, neb touto cestou jsme nekoupili cca. 1 720 litrů benzínu.  

Na závěr

Jsem daleko od toho tvrdit, že BEV je dobré a dostupné pro každého. Ceny nových aut (ale to neplatí dnes jen pro BEV) jsou tak vysoké, že velká část populace si je nemůže dovolit zaplatit. Mimo to, ne na všechny užití jsou dnešní elektromobily ideální, zejména dostupnější auta mají dojezdy, které je pasují do pozice spíše druhých aut v rodině nebo k využití tam, kde se dlouhé cesty nekonají.

Jsme zatím též daleko od toho, aby bylo jasno, jak má nabíjet své BEV člověk, žijící na sídlišti, parkující „před domem”. Ale pro ty, kteří zvažují alternativu spalovacího nebo elektrického auta, třeba podobného modelu (například Peugeot 2008 existuje jak ve spalovací tak elektrické verzi), mají kde nabíjet, a jejich potřebu využití auta BEV zajistí, by si měli vzít do ruky tužku a papír.  

SOUVISEJÍCÍ: Přechod na elektromobilitu a daně: zisky nebo ztráty?

Třeba na našich datech ukázaná úspora přes 3 000 korun měsíčně by zřejmě kompenzovala velkou část rozdílu v leasingové splátce na podobně vybavené auto (ne-li rozdíl celý). Pro možné kupující se k úspoře za palivo přidají též úspory na servise a dalších, byť symbolických nákladech (dálniční známka, někde parkování). K tomu vyšší komfort, který srovnatelné BEV proti ICEV nabízí. Mimo to, odhady třeba společnosti Eurotax naznačují, že mnohá BEV, v rozporu se znalostí „odborníků“, budou velmi dobře držet hodnotu.

Nicméně jistě leckdo z Vás „zvládne“ i kalkulaci, která nevyjde. Ale do hry je dobré dát i to, že aspoň část lidí věří, že ochranu naší planety nezajistí jen politici „velkými“ věcmi, ale pomoci, dle svých možností, by měl každý z nás. To je i logika, kterou se ubírá naše rodina.

Mimochodem, celá tato úvaha stojí na předpokladu neexistence žádné dotace pro pořízení nebo provoz BEV, v čemž je česká politika, v mnoha ohledech poněkud sporná (nejen z hlediska cílů, které za naší účasti EU pro své země nastavuje, ale též s ohledem na externality spojené s pálením fosilních paliv).   

The post Luděk Niedermayer: elektromobil, peněženka a elektřina first appeared on Hybrid.cz.