Mayové a náboženský trans

Studium zaniklých náboženství je po všech stránkách komplikovaná záležitost. U mnoha kultur se musíme spokojit pouze s archeologickými nálezy a uměleckými vyobrazeními. A i tam, kde existuje písmo, může být problém s luštěním i s pochopením a interpretací nápisů. Často se pak stává, že si do takového materiálu každý badatel promítá to, co si v něm sám přeje vidět. Jedním z nejzajímavějších příkladů z poslední doby je koncept mayského šamanismu, který se rozvinul v sedmdesátých letech 20. století. Jeho základní myšlenkou bylo, že mayští králové byli především velcí šamani, kteří se během veřejných rituálů propadali do transu, a v halucinacích komunikovali s předky nebo s božstvy. Bylo to ale opravdu tak, nebo je to případ „přání otcem myšlenky“?