1 uložených článek s nálepkou člověk

Ženy se bojí pavouků více než muži

Je to chlupaté, má to osm nohou a hrozně rychle to běží nevyzpytatelným směrem? Nejlepší bude buď rychle utéct, nebo to rychle zabít! K takové reakci vás stres donutí s mnohem větší pravděpodobností, když budete žena.

Vztahy s rodiči mají vliv na sklony k alkoholismu

Potomek, který si rozumí s rodiči, sáhne po alkoholu později a má menší sklony stát se alkoholikem. Tvrdí to Emmanuel Kutsche z Institutu pro prevenci alkoholu a drogových problémů v Lausanne. Třikrát během dvou let zkoumal 364 mladistvých.

Odkud přišli první Australané?

Australský kontinent byl lidmi osídlen jako jeden z posledních. Podle archeologických nálezů se tam prvním lidem podařilo proniknout až před 50 000 lety. Vědci však pořád neměli přesně jasno, odkud vlastně první obyvatelé Austrálie přišli. Genetikové nedávno potvrdili, že to bylo nejspíše z Indie.

Chudoba přináší více dcer

V přírodě jsme svědky situací, kdy si živočichové dokážou podobná přání splnit. Když je pro ně výhodnější plodit dcery, převažují mezi jejich potomstvem samičky. A naopak. Vysvětlení tohoto fenoménu nabídli už před šestatřiceti lety biologové Robert Trivers a Dan Willard.

Bude planeta jedním velkým městem

Růst světového počtu obyvatelstva a proces urbanizace (neboli koncentrace obyvatelstva do měst) patří k nejdiskutovanějším tématům demografie obyvatelstva. Jaké jsou statistické prognózy těchto dvou demografických otázek?

Luk a šíp je starý 100 000 let

Vynález luku a šípu je připisován našim předkům – lidem Homo sapiens. Neměl by být starší než 20 000 roků. Američtí antropologové Matthew Sisk a John Shea jsou přesvědčeni, že historie této zbraně je podstatně delší.

Chuťová nářečí

Místo, kde jsme vyrostli, zdaleka neovlivňuje jen to, jak mluvíme, ale i to, co nám chutná. Projevuje se to jakýmisi „chuťovými nářečími“, Britští vědci zmapovali chutě obyvatel Britských ostrovů a vytvořili celkem zevrubnou „chuťovou mapu“ Británie. Ta přinesla řadu překvapení.

Oheň změnil u našich předků cykly melatoninu

Těžko zpochybnit, že používání a posléze i aktivní ovládání ohně hrálo v lidské evoluci podstatnou roli. I milovníci tatarského bifteku si dokáží jen obtížně představit, jak se naši předkové živili výhradně syrovým masem (navíc zřejmě mnohdy mršinami).

Všichni Pygmejové mají společné předky

Původ afrických Pygmejů halí tajemství. Rekonstrukci jejich historie umožnil teprve výzkum dědičné informace. Vědci analyzovali DNA více než šesti stovek Afričanů náležejících k devíti pygmejským kmenům a k dvanácti populacím, v jejichž sousedství Pygmejové žijí. Výsledky prokázaly, že mezi jednotlivými pygmejskými kmeny jsou rozdíly jako mezi Evropany a Asiaty.

Hobiti sú nový druh

Vedci našli ďalšie dôkazy o tom, že kosti indonézskych „hobitov“ patrili novému druhu človeka a nie moderným pygmejom.

Překvapivé podobnosti orangutana s člověkem

Antropolog Jeffrey H. Schwartz University of Pittsburgh patří k největším odborníkům na orangutany, jejich výzkumu se věnuje už přes 20 let. Přišel s teorií, že našimi nejbližšími příbuznými nejsou šimpanzi, ale orangutani.

Čas hlupáků: bavíte se pořád dobře?

Různí lidé mají různé priority a zájmy. Většina lidí se zajímá o přítomnost a blízkou budoucnost. Nad vzdálenější budoucností většinou nepřemýšlejí. Je to příliš namáhavé. Zde se hodí připomenout motto: "Those who do not think about the future, do not deserve to have one." (Ti, kteří nad budoucností nepřemýšlejí, si žádnou budoucnost nezaslouží.)...

Neandertálci mohli být předky nás všech

Obvyklá interpretace zní následujícím způsobem: Neúplné analýzy neandertálské DNA nenasvědčují, že by neandertálci byli našimi předky. Jenže skutečnost může být bizarnější: mohlo jít o naše předky, po nichž pouze nezůstaly žádné geny.

Osem a dosť?

Nedávne správy o žene z Kalifornie, ktorá porodila naraz osem detí vzali mnohým ľuďom dych. Každý, kto sa staral aspoň o jedno dieťa vie, ako fyzicky, emocionálne a finančne náročné...

Hloupější lidé umírají dříve

Je možné, že existuje nějaký vztah mezi velikostí IQ a věkem, kterého se člověk dožije? Takovou otázku si nedávno položili skotští vědci a podle svého očekávání také zjistili, že takový vztah skutečně existuje. Lidé s vyšším IQ se podle jejich zjištění dožívají vyššího věku.

Vstupte do světa hudby

Někteří vědci jsou přesvědčeni, že hudba je součástí naší biologické podstaty. Například belgická neuropsycholožka Isabelle Peretzová působící v Kanadě na University of Montreal říká: „Věřím, že člověk má hudbu ve svých genech. Ale víra není věda. Potřebujeme mnohem více důkazů.“

Muži, ženy, umění

Schopnost ocenit krásu a půvab je jednou z nejvýznačnějších schopností našeho druhu. Nervový podklad tohoto děje je vcelku prostudován, ale mnohem méně je známo o tom, jak zpracování estetických vjemů ovlivňují rozdíly mezi pohlavími.

Mozky osamělých lidí pracují jinak

Jedním z nejvýraznějších trendů, který je patrný v současné společnosti, je zvyšující se počet lidí, kteří žijí bez partnera. Fenomén „singles“ má dalekosáhlé souvislosti – například podnikavci se už dávno chopili výroby a dodávání zboží, které je tomuto životnímu stylu šito na míru. Můžeme ale říci, že tento jev je nějak biologicky podmíněn?...

Nahrubo přečtený neandrtálec

Vědci mají v rukou první genom vyhynulého tvora. Mezinárodní tým genetiků vedený Svantem Pääbem z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii přečetl DNA izolovanou z kostí dvou neandrtálských žen, které žily před 38 000 roků v chorvatské jeskyni Vindija.