Seděl jsem sám v přeplněném kupé

Tohle vozítko mne nejprve rozesmálo, přiznávám. Když jsme se do něho totiž usadili dva chlapi, já a fotograf, nebylo v něm k hnutí. Oba jsme seděli „naštorc“, abychom se vešli, a smáli jsme se snad dobrých deset minut. Čert ví, co nás pobavilo více, zdali ta naše nemotorná pozice, či design interiéru. Je totiž rozverný, stejně jako celý vůz sám. Působí hodně svěže a optimisticky.