Sluneční skvrny a změny klimatu

Nedávno proběhla v médiích zpráva, že je Arktický led na minimu svého celkového povrchu a že se otevírá možnost využít tzv. Severozápadní cestu, což by znamenalo rychlejší lodní dopravu z Atlantiku do Pacifiku. Výsledek této studie vychází ovšem z časové řady měření, které začíná rokem 1978, což je dost málo. Na druhou stranu, Severozápadní cesta byla pokořena na začátku dvacátého století Roaldem Amundsenem. Tedy arktický led už tenkrát nebyl tak nepřekonatelnou překážkou.

Zásadní vliv na množství arktického ledu a i na celé pozemské klima má bezesporu naše Slunce. Se zářivým výkonem Slunce souvisí množství tzv. slunečních skvrn. Sluneční skvrny jsou tmavé oblasti na povrchu Slunce, kde magnetické pole brání proudění plazmatu, a proto mají nižší teplotu než okolí (tedy jsou tmavé). Vědci měří pravidelně množství slunečních skvrn již od roku 1610, kdy poprvé Galileo Galilei použil vlastnoručně zkonstruovaný dalekohled k astronomickým pozorováním. Z takto dlouhé časové řady pozorování už lze posoudit vliv Slunce na pozemské klima...

Dlouhodobě snížený počet skvrn znamená chladnější podnebí, naopak při vysokém počtu skvrn je Země více ohřívána. Podíváme-li se na obrázek 400 let pozorování slunečních skvrn, tak zjistíme, že několikrát došlo k velkému úbytku počtu slunečních skvrn. Nejvíce patrné to je v druhé polovině sedmnáctého století, kdy nastalo tzv. Maunderovo minimum - na Zemi citelně ochladilo - nastala Malá doba ledová (přibližně mezi 1645 - 1715). Malá doba ledová nastala po Středověkém klimatickém optimu (8-14 stol; na přelomu 1. a 2. tisíciletí Vikingové objevili největší arktický ostrov a pojmenovali ho Grónsko, tedy Zelená země, v Anglii se na víc v té době pěstovala vinná réva!). Během Malé doby ledové např. zamrzla v Londýně Temže a zamrzlo celé Baltské moře.

Minima sluneční aktivity lze rozpoznat i v časové řadě měření izotopu C14 na Zemi. Je docela možné, že současné oteplení je prostě reakcí klimatu na Malou dobu ledovou.

Zářivý výkon Slunce se pravidelně osciluje s hlavním (jedenáctiletým) cyklem sluneční aktivity. Výkyvy se odehrávají v řádu desetin procenta. Přesný způsob způsob slunečního vlivu na pozemské klima není přesně určen, velký vliv na klima má možná i kosmické záření a určitě i vulkanická činnost. Ale i tak není pochyb, že Slunce mělo a má vliv na vývoj podnebí na Zemi a také na naší civilizaci.

Zdroje a další informace:

Linkuj! Přidej do záložek na Jagg! pošli na vybrali.sme.sk Návštěvní kniha