Záhadný fytoplankton

Fytoplankton, tedy řasy a sinice, jsou nejstarší a nejjednodušší organizmy, které vznikly už před více než třemi miliardami let. Jejich význam v současnosti to ale nikterak nesnižuje. Mají totiž schopnost fotosyntézy – vytváření kyslíku z oxidu uhličitého a organických látek. Právě díky této schopnosti by se možná mohly jednou stát účinnou zbraní v boji proto globálnímu oteplování. Speciální fytoplankton by se pěstoval v mořích a pohlcoval by nadbytečný oxid uhličitý z atmosféry, poté by uhynul a klesl ke dnu. Oxid uhličitý by se tak na mořském dně zakonzervoval podobně, jako v dnešních uhelných slojích. Výzkum mezinárodního vědeckého týmu, jehož členem byli i čeští vědci a který nedávno publikoval své výsledky v prestižním vědeckém časopise Nature, se ale zaměřil na jinou stránku života fytoplanktonu – na jeho schopnost adaptace k podmínkám vnějšího prostředí. Vědci studovali fytoplankton ve dvou oblastech světového oceánu, které jsou extrémně chudé na živiny – v Sargasovém moři a v oblasti Tichého oceánu poblíž Velikonočních ostrovů. Zjistili přitom, že fytoplankton ze Sargasového moře prakticky neobsahuje fosfor, který je pro formy z jiných částí oceánu velmi důležitý. Jak je to možné a co to znamená – na to už odpoví jeden z autorů studie – Michal Koblížek z Mikrobiologického ústavu v Třeboni.