- veda.sme.sk
- 9/2/09
Veľká Británia má prvé batoľa, ktorého vajíčko absolvovalo test nositeľov genetickej informácie....
1 uložených článek s nálepkou člověk
Veľká Británia má prvé batoľa, ktorého vajíčko absolvovalo test nositeľov genetickej informácie....
Ľudia začali piť mlieko najskôr v strednej Európe – popiera to tvrdenie, že prví boli Škandinávci, pretože nemali dostatok slnka.
Tvrdenie, že len veľmi múdri ľudia môžu mať veľmi múdre deti, nie je pravdivé....
Je to chlupaté, má to osm nohou a hrozně rychle to běží nevyzpytatelným směrem? Nejlepší bude buď rychle utéct, nebo to rychle zabít! K takové reakci vás stres donutí s mnohem větší pravděpodobností, když budete žena.
Pokud lidé zahnali divoký skot do ohrad, byl to pro ně důkaz, že ovládají „duchy“, respektive že jejich nadpřirozené schopnosti fungují. Odtud pak mohla tehdejší náboženská elita odvozovat nárok na nadvládu nad zbytkem společnosti.
Potomek, který si rozumí s rodiči, sáhne po alkoholu později a má menší sklony stát se alkoholikem. Tvrdí to Emmanuel Kutsche z Institutu pro prevenci alkoholu a drogových problémů v Lausanne. Třikrát během dvou let zkoumal 364 mladistvých.
Australský kontinent byl lidmi osídlen jako jeden z posledních. Podle archeologických nálezů se tam prvním lidem podařilo proniknout až před 50 000 lety. Vědci však pořád neměli přesně jasno, odkud vlastně první obyvatelé Austrálie přišli. Genetikové nedávno potvrdili, že to bylo nejspíše z Indie.
V přírodě jsme svědky situací, kdy si živočichové dokážou podobná přání splnit. Když je pro ně výhodnější plodit dcery, převažují mezi jejich potomstvem samičky. A naopak. Vysvětlení tohoto fenoménu nabídli už před šestatřiceti lety biologové Robert Trivers a Dan Willard.
Výsledky genetické studie ukazují, že lidská populace začala expandovat už v době kamenné - tedy ještě předtím, než se rozvinulo zemědělství.
To, že vyšší muži jsou atraktivnější, zřejmě zdaleka neplatí univerzálně - podle nové studie v kmenech lovců a sběračů nijak zvýhodněni nejsou.
Růst světového počtu obyvatelstva a proces urbanizace (neboli koncentrace obyvatelstva do měst) patří k nejdiskutovanějším tématům demografie obyvatelstva. Jaké jsou statistické prognózy těchto dvou demografických otázek?
Za to, že máme tak velký mozek, nejspíš můžeme poděkovat soupeření v tlupách našich předků.
Vynález luku a šípu je připisován našim předkům – lidem Homo sapiens. Neměl by být starší než 20 000 roků. Američtí antropologové Matthew Sisk a John Shea jsou přesvědčeni, že historie této zbraně je podstatně delší.
Místo, kde jsme vyrostli, zdaleka neovlivňuje jen to, jak mluvíme, ale i to, co nám chutná. Projevuje se to jakýmisi „chuťovými nářečími“, Britští vědci zmapovali chutě obyvatel Britských ostrovů a vytvořili celkem zevrubnou „chuťovou mapu“ Británie. Ta přinesla řadu překvapení.
Těžko zpochybnit, že používání a posléze i aktivní ovládání ohně hrálo v lidské evoluci podstatnou roli. I milovníci tatarského bifteku si dokáží jen obtížně představit, jak se naši předkové živili výhradně syrovým masem (navíc zřejmě mnohdy mršinami).