1 uložených článek s nálepkou člověk

Ženy se bojí pavouků více než muži

Je to chlupaté, má to osm nohou a hrozně rychle to běží nevyzpytatelným směrem? Nejlepší bude buď rychle utéct, nebo to rychle zabít! K takové reakci vás stres donutí s mnohem větší pravděpodobností, když budete žena.

Vztahy s rodiči mají vliv na sklony k alkoholismu

Potomek, který si rozumí s rodiči, sáhne po alkoholu později a má menší sklony stát se alkoholikem. Tvrdí to Emmanuel Kutsche z Institutu pro prevenci alkoholu a drogových problémů v Lausanne. Třikrát během dvou let zkoumal 364 mladistvých.

Odkud přišli první Australané?

Australský kontinent byl lidmi osídlen jako jeden z posledních. Podle archeologických nálezů se tam prvním lidem podařilo proniknout až před 50 000 lety. Vědci však pořád neměli přesně jasno, odkud vlastně první obyvatelé Austrálie přišli. Genetikové nedávno potvrdili, že to bylo nejspíše z Indie.

Chudoba přináší více dcer

V přírodě jsme svědky situací, kdy si živočichové dokážou podobná přání splnit. Když je pro ně výhodnější plodit dcery, převažují mezi jejich potomstvem samičky. A naopak. Vysvětlení tohoto fenoménu nabídli už před šestatřiceti lety biologové Robert Trivers a Dan Willard.

Bude planeta jedním velkým městem

Růst světového počtu obyvatelstva a proces urbanizace (neboli koncentrace obyvatelstva do měst) patří k nejdiskutovanějším tématům demografie obyvatelstva. Jaké jsou statistické prognózy těchto dvou demografických otázek?

Luk a šíp je starý 100 000 let

Vynález luku a šípu je připisován našim předkům – lidem Homo sapiens. Neměl by být starší než 20 000 roků. Američtí antropologové Matthew Sisk a John Shea jsou přesvědčeni, že historie této zbraně je podstatně delší.

Chuťová nářečí

Místo, kde jsme vyrostli, zdaleka neovlivňuje jen to, jak mluvíme, ale i to, co nám chutná. Projevuje se to jakýmisi „chuťovými nářečími“, Britští vědci zmapovali chutě obyvatel Britských ostrovů a vytvořili celkem zevrubnou „chuťovou mapu“ Británie. Ta přinesla řadu překvapení.

Oheň změnil u našich předků cykly melatoninu

Těžko zpochybnit, že používání a posléze i aktivní ovládání ohně hrálo v lidské evoluci podstatnou roli. I milovníci tatarského bifteku si dokáží jen obtížně představit, jak se naši předkové živili výhradně syrovým masem (navíc zřejmě mnohdy mršinami).

Všichni Pygmejové mají společné předky

Původ afrických Pygmejů halí tajemství. Rekonstrukci jejich historie umožnil teprve výzkum dědičné informace. Vědci analyzovali DNA více než šesti stovek Afričanů náležejících k devíti pygmejským kmenům a k dvanácti populacím, v jejichž sousedství Pygmejové žijí. Výsledky prokázaly, že mezi jednotlivými pygmejskými kmeny jsou rozdíly jako mezi Evropany a Asiaty.

Hobiti sú nový druh

Vedci našli ďalšie dôkazy o tom, že kosti indonézskych „hobitov“ patrili novému druhu človeka a nie moderným pygmejom.