Mozky lidí, postižených Alzheimerovou chorobou, bývají "zanesené" molekulami amyloidu-beta. Jestli jsou amyloidové plaky primární příčinou Alzheimerovy choroby není tak úplně jasné, ale řada výsledků vědeckých studií tuto teorii podporuje. Vědci proto zkoumají možnosti, jak zabránit jejich vzniku.

Atlas, ve kterém budou bílkoviny přesně zakresleny ve tkáních a buňkách, by mohl vědcům pomoci pochopit molekulární základ nemocí jako je například rakovina.

Analýza DNA z výkalů umožní přesnější sčítání ohrožených sněžných levhartů.

Novou, minimálně invazivní metodou, se podařilo omezit chuť k jídlu ve stejné míře, jakou je možno dosáhnout jen složitými operacemi, jako jsou zkracování střeva nebo bandážování žaludku.

Mlži mají buněčnou bariéru proti toxickým látkám, která může být porušena chemickými látkami objevujícími se v jejich životním prostředí.

Molekulární podstata mnoha chorob sbližuje medicínu, biologii i teoretickou chemii...

Uměle vytvořeným proteinem opatřeným kotvou zahájili vědci stopování příčin vzniku nemoci šílených krav.

Podmínkou ke zdárnému dokončení gravidity u placentálních savců včetně člověka je tolerance plodu ze strany imunitního systému matky. Bez ní by byl plod rozeznáván jako vetřelec a napadán stejně jako cizorodá tkáň po transplantaci. Těhotenství či březost by pak skončilo potratem.

Vedci tvrdia, že nové poznatky o zložení materského mlieka môžu viesť k novým spôsobom prevencie a liečby žalúdočných chorôb u malých detí aj u dospelých.

Zelené potraviny mohou být prospěšné srdci, zejména pokud se bude jednat o pistácie. To tvrdí výzkumníci z Penn State, kteří zakončili studii o tom, jakým způsobem pistácie snižují hladinu cholesterolu v krvi.

Oznámení o přečtení genomu Penicillium chrysogenum přichází k 80. výročí objevu penicilínu.

Molekulární mágové z Ústavu Maxe Plancka v Tuebingenu odhalili substanci, která rozhoduje o stárnutí. O tom, jak dlouho bude rostlina svěží rozhodují specifické kousky kyseliny ribonukleové (mikroRNA).

Nejen lidé a zvířata, ale i rostliny řídí svůj růst podle rytmu střídání dne i noci. Genetikům byly dříve známy geny, který celý cyklus organizují, nyní však objevili ten, který funguje pro celý systém jako "budíček".

Infekční proteiny zvané priony nás nejvíce strašily v době, kdy se světem prohnala vlna nemoci šílených krav. Skot se tehdy nakazil od ovcí. Nyní víme, že jde o chorobu přenosnou na člověka. Američtí vědci nyní oznámili, že jednoduchým postupem v laboratoři umí připravit priony zcela nových vlastností, které překonávají mezidruhovou barieru.