Skleníkové plyny jsou v posledních letech dávány do souvislosti s globálním oteplováním nebo chcete-li s klimatickými změnami. Dlouho trvající mediální masáž a téměř zákopová válka příznivců a odpůrců klimatických změn z řad vědců, ekonomů a politiků udělala s označení skleníkový plyn téměř vulgární výraz. Nebýt skleníkových plynů, tak bychom zde...

Ani sebelépe vybavená observatoř se neobejde bez dobrých pozorovacích podmínek. Ideální místo pro hvězdárnu vědci nedávno objevili v Antarktidě.

Za atmosféru s vysokým obsahem kyslíku zřejmě nevděčíme jen prvním fotosyntetizujícím sinicím a řasám, ale také jejich virům.

Určitě jste viděli některý z hollywoodských trháků typu Drtivý dopad nebo Armageddon, které nepojednávají o současné hospodářské krizi ale o srážce Země s planetkou nebo kometou. Filmy tohoto typu jsou pro člověka s alespoň základními znalostmi astronomie spíše dobrou komedií než akčním trhákem. Jádro celé zápletky je ale pravdivé. Naše Země se v minulosti...

Přes 270 vědců a odborníků zaslalo otevřený dopis německé kancléřce Angele Merkelové, ve kterém ji vyzývají, aby přehodnotila svůj postoj ke globálnímu oteplování. Upozorňují, že atmosféra se už deset let neotepluje, ba naopak. Političce vytýkají, že příliš snadno uvěřila v tvrzení o globálním oteplování, aniž by si předtím ověřila fakta.

Nikdo nevěřil, že by Boris Worm a Ray Hilborn mohli bádat společně. Přesto vydala jejich studie jedno z nejkomplexnějších svědectví o současném stavu světových oceánů a mořském rybolovu.

Dějiny atmosférického skleníkového efektu jsou dějinami nedorozumění, omylů, nespolehlivých a nepřesných přístrojů a podvodů. Pro uvedení na pravou míru přinášíme přehled zpracovaný německým chemikem Ernstem Georgem Beckem.

Svet za posledných päť storočí stratil vyše 800 druhov rastlín a živočíchov....

O tom, že 12. června došlo k již třetí výrazné sopečné erupci na severní polokouli od srpna 2008, jsme vás již informovali. Sopka Sarychev Peak na Kurilských ostrovech vychrlila do ovzduší obrovské množství (v řádu statisíc tun) sopečného popela, který se postupně sunul nad USA k Evropě. Nyní, necelý měsíc po erupci, prach zabarvuje soumraky nad mnoha místy na...

Výzkum nejhlubšího podmořského místa na naší planetě je vzrušující. Tímto místem je oblast na dně Mariánského příkopu zvaná Challenger Deep. Lidé se na toto místo vracejí poněkolikáté, tentokrát prostřednictvím podmořského robota jménem Nereus.

Slunce poskytuje ideální podmínky pro život na Zemi, kterému se zde daří velmi dobře. To však ale není celá pravda. Ve skutečnosti Země periodicky opouští ochra á křídla Slunce a ocitá se nechráněná před ataky mezihvězdného prostředí.

Maruyama Shigenori, vědec japonského původu a jeden ze světově nejvýznamnějších geofyziků pracuje na studii, která zahrnuje vícero disciplín spolupracujících na vytvoření celkového obrazu naší Země.

Psal se 30. červen 1908, když se naše Země potkala na své pouti vesmírem s neznámým kosmickým vetřelcem. Několik kilometrů na zemským povrchem explodovalo neznáme těleso. Výbuch byl tak silný, že v oblasti o rozloze 2 000 kilometrů čtverečních vyvrátil na 60 milionů stromů! Následky dopadu jsou na místě patrné i po 101 letech. [...]

Chovatelé včel se potýkají s problémem úbytku včel medonosných potřebných k opylování. Jaké následky tento úbytek přináší a co vůbec za tímto nedostatkem včel stojí? Více o tomto problému nám přibližují ..

Vedci vysvetlili prekvapivý, hoci samozrejme želateľný deficit prudkých silných zemetrasení na Taiwane. Z meraní napätia v zemskej kôre vyplýva, že tajfúny ......

Obrovské štíty a údolia ukryté pod ľadom 14 miliónov rokov odhalili dôkazy o pôvode ľadu vo východnej Antarktíde.

Vedcom sa konečne podarilo poprieť teóriu o vplyve Slnka na globálne otepľovanie.

Nově vytvořený led bývá po dvou letech 2 metry silný. S velkým překvapením zjistila mezinárodní výzkumná expedice PAM-ARCMIP po 4 týdnech leteckého výzkumu, že nově vytvořený led na severním pólu je 4 metry silný. To odporuje oteplovací teorii.

Vůbec první doba ledová zřejmě souvisela s prudkým nárůstem koncentrace kyslíku v atmosféře.

Někdy kolem roku 300 př.n.l. zasáhla americké pobřeží kolem dnešního New Yorku mohutná záplava. Na souš pronikly vodní masy z oceánu. Vědci si nedovedou představit bouři, která by nahromadila v pobřežní oblasti takové množství usazenin. A tak hledají další vysvětlení. Jako jedno z nejpravděpodobnějších se nabízí mohutná vlna tsunami.

Nelítostný meteorit nebo splašené soptění? Spěje už spor o příčinu vymření velkých dinosaurů do napínavého finále?

Azbest si nepředstavujeme zrovna jako materiál přátelský k životu, přesto však mohl (respektive minerál chryzolit, „bílý azbest“) v dávném období evoluce sehrát svoji roli.

Na rozhraní mladšího dryasu a preboreálu před zhruba 11 600 roky doznalo podnebí na Zemi zásadních změn. Za pouhých 20 let vzrostly průměrné teploty v Grónsku o 10 stupňů Celsia. Během 50 let se v globálu oteplilo o 7 stupňů Celsia. V té době, během asi 150 let, se koncentrace metanu v atmosféře zvýšila o 50 procent z přibližně 500 na 750 ppb (parts per billion)....

Po kolapsu ledového mostu, který až do 5. dubna spojoval Wilkinsův šelfový ledovec s Charcotovým ostrovem, nabraly události rychlý spád. Na satelitních fotografiích jsou vidět stovky velkých ker, které se hromadně uvolňují a odplouvají na volné moře. Ještě začátkem 90. let minulého století měl šelfový ledovec rozlohu 17 400 km², v důsledku oteplování ztratil...