V polovině letošního roku oslaví americká kosmická sonda Cassini, vypuštěná 15. 10. 1997, již pět let výzkumu planety Saturn z oběžné dráhy. Za toto období má sonda na svědomí celou řadu pozorování a vědeckých objevů. Ve dvou dílech si připomeneme základní informace o ledovém měsíci Enceladus.
Téměř žádný obor lidské či
osti není bez rizik, o létání do vesmíru to platí několikanásobně víc. V tomto týdnu si připomeneme postupně 3 výročí událostí, při kterých zahynulo celkem 17 amerických astronautů.
V pátek 23. ledna 2009 ve 3:54:00 UT odstartovala z kosmodromu Tanegašima japonská nosná raketa H-IIA, která na oběžnou dráhu dopravila klimatologickou družici GOSAT (Greenhouse Gases Observing Satellite) a sedm malých nanodružic KAGAYAKI, STARS, KKS-1, PRISM, SOHLA-1, SPRITE-SAT a SDS-1. Celková hmotnost všech družic při vynesení činila 1 983 kg. ...
Ve čtvrtek 25.12.2008 v 10:43 UT vzlétla z kosmodromu Bajkonur raketa Proton-M/DM-3. Vynesla 3 komerční navigační družice Uragan-M systému GLONASS na dráhy o přibližných parametrech 19115 x 19141 km se sklonem 64.81° k rovníku. ...
V úterý 23.12.2008 v 0:45 UT vzlétla z čínského kosmodromu Xichang raketa CZ-3A. Vynesla na dráhu o přibližných parametrech 233 x 35415 km se sklonem 24,04° k rovníku družici FY-2E. ...
V sobotu 20.12.2008 ve 22:35 UT vzlétla z francouzského kosmodromu Kourou raketa Ariane 5. Vynesla telekomunikační družice Hot Bird 9 a Eutelsat W2M na dráhu o přibližných parametrech 250 x 35786 km se sklonem 4° k rovníku.
...
V pondělí 15.12.2008 ve 3:22 UT vzlétla z čínského kosmodromu Taiyuan raketa CZ-4B. Vynesla na dráhu o přibližných parametrech 488 x 494 km se sklonem 97,39° k rovníku družici YW-5. ...
Ve středu 10.12.2008 ve 13:43 UT vzlétla z ruského kosmodromu Bajkonur raketa Proton-M/Briz-M. Vynesla na dráhu o konečných parametrech 35786 x 35786 km se sklonem 0,05° k rovníku družici Ciel 2. ...
Co všechno se chystá pro letošní rok v kosmonautice a výzkumu vesmíru za pomoci kosmických sond? Minule jsme hovořili o Marsu a novinkách na Mezinárodní kosmické stanici. Tentokrát nás bude zajímat Měsíc, exoplanety a sondy, které už nějakou dobu v kosmu jsou a pracují.
Ani v roce, kdy si astronomie připomíná významné kulaté výročí, se nezastaví výzkum vesmíru a naší vlastní planety za pomoci kosmických sond. Nebude to sice rok plný nových významných startů, ale i tak čeká příznivce kosmonautiky a vesmíru mnoho zajímavého.
V pondělí 1.12.2008 ve 4:42 UT vzlétla z čínského kosmodromu Jiuquan raketa CZ-2D. Vynesla na dráhu o přibližných parametrech 633 x 653 km se sklonem 97,92° k rovníku družici YW-4. ...
Když 4. ledna 2004 přistál na povrchu Marsu v kráteru Gusev robot Spirit a 25. ledna ho následoval identický robot Opportunity, vysazený na planině Meridiani, nikoho by nenapadlo, že tyto dvojčata budou práce schopná ještě za 5 let. Jejich působení na povrchu Marsu bylo totiž plánováno na 3 měsíce.
Na přelomu let 2008 a 2009 prolétnou v blízkosti naší planety dvě kosmické sondy, které využijí zemskou gravitaci k úpravě svých drah. Jako první prolétne v blízkosti Země 29. 12. 2008 sonda Deep Impact, následovaná 14. 1. 2009 sondou Stardust. Obě sondy již splnily své úkoly, pro obě však astronomové našli další uplatnění pod novými názvy Epoxi a NExT. Obě však...
(Seriál o sondách, díl 26/26). Dnes se náš seriál po téměř roce dostává k úplnému konci. V jeho posledním díle budou popsány tři sondy vypuštěné teprve nedávno - všechny v průběhu roku 2007. Tedy Kaguya, Dawn a Chang'e 1.
V neděli 21. 12. si připomeneme 40. výročí startu legendární výpravy Apollo 8. Loď, která měla původně pouze kroužit okolo Země, urazila se svojí tříčle
ou posádkou více než 800 000 km a desetkrát obletěla Měsíc. Bylo to poprvé, co se člověk odvážil tak daleko. Na Štědrý den roku 1968 astronauti odvysílali na Zemi televizní přenos povrchu Měsíce ze...
11. prosince byli v Paříži představeni veřejnosti čtyři evropští kandidáti pro experiment Mars500, na kterém spolupracuje ESA s Ruskem. Dva z nich budou 24. března 2009 uzavřeni spolu se čtyřmi ruskými kandidáty na 105 dní do speciálního izolovaného prostoru, ve kterém budou zkoumány především účinky takového pobytu na lidskou psychiku a tělo.
(Seriál o sondách, díl 25/26). Náš seriál se souběžně s koncem roku 2008 chýlí k závěru. V tomto obsáhlejším díle budou popsány hned čtyři kosmické sondy s různorodými úkoly, jejichž hlavní část mise ve většině případů ještě neproběhla: 1. Rosetta, 2. MESSENGER, 3. New Horizont, 4. Phoenix.
Mateřský letoun WhiteKnightTwo společnosti Virgin Galactic, který bude sloužit jako první stupeň dopravního prostředku pro balistické lety na hranici vesmíru, je připraven uskutečnit v nejbližší době první zkušební start. Bude to první z plánovaných několika zkušebních letů nosiče výškového letounu, který se pravděpodobně stane prvním soukromým dopravním...
Kosmické agentury Evropy, USA a Japonska se spojily ve vývoji nového kosmického dalekohledu. Měl by být vypuštěn v roce 2013 a bude se specializovat na sledování rentgenového záření z vesmíru. Na 40 zástupců spolupracujících institucí se sešlo minulý týden v Praze.
V nedávné době jsem na Oslovi psal o jaderných zdrojích pro kosmické sondy. Zmiňoval jsem se také o vývoji nových radioizotopových zdrojů. Ty nahradí dosavadní modely, které se používaly na meziplanetárních sondách letících do vzdálených končin Sluneční soustavy. Jsou například na sondách Voyager, které se po průletu okolo velkých planet stále vzdalují od Slunce,...
(Seriál o sondách, díl 24/26). Americká agentura pro letectví a vesmír NASA vypustila dvě identické sondy se zajímavým cílem - dlouhodobým zkoumáním naší mateřské hvězdy. Sondy se jmenují STEREO A a STEREO B. Obě jsou vybaveny identickým a velmi moderním vědeckým vybavením (každá nese více než 10 vědeckých přístrojů).
Po dvouletém odkladu dala NASA zelenou projektu kosmické sondy Juno k planetě Jupiter v ceně jedné miliardy dolarů. Elektrickou energii budou sondě dodávat na rozdíl od předcházejících sond do vnějších oblastí Sluneční soustavy panely slunečních baterií. Původně se měl start sondy Juno uskutečnit již v roce 2009, avšak omezené finanční prostředky vedly ke...
(Seriál o sondách, díl 23/26). Evropská kosmická agentura zatím sice nemá vlastní kosmickou loď pro lidskou posádku, ale poměrně dobře se orientuje na poli automatických kosmických sond. Jednou z nich je i sonda Venus Express, jejíž cíl vyplívá už z názvu - výzkum naší sousední planety Venuše z její oběžné dráhy.
Ve dnech 25. a 26. listopadu 2008 se uskutečnila v nizozemském Haagu Ministerská rada Evropské kosmické agentury ESA za účasti delegace České republiky vedené náměstkem ministra školství, mládeže a tělovýchovy Vlastimilem Růžičkou a náměstkem ministra dopravy Petrem Šlegrem. Od 12. listopadu letošního roku je Česká republika členem této organizace a získala tak...
Ve středu 26.11. 2008 v 12:38 UT odstartovala z kosmodromu Bajkonur nosná raketa Sojuz-U se zásobovací lodí Progress M-01M, určenou pro zásobování stanice ISS. Raketa vynesla náklad na dráhu o přibližných parametrech 186 x 253 km se sklonem 51,62° k rovníku. ...
Zvu Vás na kosmicko-pozemské ohlédnutí 25 let zpět, do roku 1983. V tu dobu probíhal, stejně jako následující víkend letos 28./30.11.2008 , tradiční kosmonautický seminář na hvězdárně ve Valašském Meziříčí. Současně se ke startu připravoval, podobně jako i toto dobou létá STS-126, americký raketoplán k let STS-9.
(Seriál o sondách, díl 22/26). Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) patří do rodiny velkého výzkumného projektu NASA s pojmenováním "Mars". Ten zahrnuje postupné vyslání několika sond s různým posláním. Pomyslná kostra však zůstává stále stejná - výzkum našeho kosmického souseda, planety Mars.
Hodně z vás už určitě vidělo na obloze její přelet. Ti, kteří mají dostatečné vybavení k tomu, aby si ji při této příležitosti prohlédli podrobněji v teleskopu, mi určitě dají za pravdu, že je to opravdu zážitek. Když k ní přilétá raketoplán, jeho posádka si pohled na ni nemůže vynachválit. Nemluvím o ničem jiném, než o Mezinárodní kosmické stanici,...
(Seriál o sondách, díl 21/26.) Sond vyslaných do vesmíru za účelem zkoumání komet naší sluneční soustavy není mnoho. O to zajímavější je vědecká mise Deep Impact, jejímž cílem bylo zkoumat nejen povrch jádra komety 9P/Tempel 1, ale i vyvrženou suť a poté obrovský kráter vzniklý při dopadu speciálně upraveného tělesa neseného samotnou sondou.
V sobotou 15.11. v 0:55 UT odstartoval raketoplán Endeavour z KSC a úspěšně dosáhl oběžné dráhy s přibližnými parametry 155 x 234 km se sklonem 51.64° k rovníku. Sledujte na Kosmo Chatu a na NASA TV. ...
Start raketoplánu Endeavour STS-126 je naplánován na 15.11. se startovním oknem 0:55-1:00 UT. Půjde o zásobovací, údržbářský a opravářský let k ISS. Sledujte na Kosmo Chatu a na NASA TV. ...
Očekávané odmlčení sondy Phoenix přišlo o něco dřív, než pozemský tým doufal. Přispěla k němu prachová bouře, která snížila už tak mizerný přísun slunečního záření. Přežije ale Phoenix nastávající zimu?
V sobotu brzo ráno by měl odletět k ISS raketoplán Emdeavour v rámci mise STS-126. Svým způsobem jde o let výjimečný - i když to je asi každý start tohoto kosmického korábu.
Výlet na Měsíc, který roboty Scarab čeká, bude jistě velmi náročným úkolem. Připravit se na něj musí nejen roboti sami, ale hlavně výzkumné týmy, které doladí poslední konstrukční detaily.
Budoucnost amerického kosmického výzkumu sice nepatřila mezi hlavní témata nedávno skončené prezidentské kampaně. Budoucí prezident USA Barack Obama je znám konzistentností svých názorů. V oblasti kosmického programu NASA ale během velmi krátké doby změnil svůj názor o 180 stupňů. Budoucnost pilotovaného kosmického programu NASA bude navíc jednou z prvních věcí,...
Možná se poprvé podařilo zaznamenat zničení částic temné hmoty. V rámci projektu PAMELA, na kterém se podílí Itálie, Rusko, Německo a Švédsko, už více než dva roky pracuje na oběžné dráze okolo Země velmi výko
á sonda, jenž detekuje kosmické záření. Nedávno zachytila velké množství částic s velmi vysokou energií, toto její pozorování se však nepodařilo...
Ve středu 5.11.2008 ve 20:44 UT vzlétla z kosmodromu Bajkonur raketa Proton-M/Briz-M. Vynesla komerční telekomunikační družici ASTRA 1M na dráhu o přibližných parametrech 4980 x 35786 km se sklonem 21.5° k rovníku. ...
Scienceweek.cz běží na hostingu od MasterDC – předního provozovatele datových center v ČR. Podívejte se na jejich nabídku VPS a vyberte si parametry, virtualizaci i operační systém přesně na míru.