Sledujeme metody i závěry vědeckých analýz českých korunovačních klenotů...

Elektrické písmo, Electro Art nebo galvanické články na principu starém 2000 let. Nejen to předvedli mladí chemici v Praze.

Vědci z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd objevili v buněčném jádře klíč k odhalení genetických poruch.

Desátou zemí světa, která spustila řízenou štěpnou reakci, bylo Československo...

Druhá polovina hodinového magazínu ze světa vědy Monitor patří v pátek 11. dubna rozhovoru s předsedou vlády ČR Mirkem Topolánkem, který Českému rozhlasu Leonardo poskytl rozhovor na téma vládní reformy systému výzkumu, vývoje a inovací v ČR.

Inaugurace tokamaku COMPASS zahajuje novou éru fúzního výzkumu v ČR i další kapitolu existence samotného zařízení.

Minulý týden byla představena nátěrová barva, která rozkládá plynné škodlivé látky organického původu až na vodu a oxid uhličitý.

Rada české vlády pro výzkum a vývoj navrhla přísnější kritéria pro financování vědy. Klíčové bude určit kvalitu.

Studenti ČVUT vyvíjejí od základu automobil pro soutěž Formule Student/SAE. Své teoretické znalosti si díky němu ověří v praxi.

Přenašeč důležitého rostlinného hormonu u plané třešně identifikoval mezinárodní tým vědců, který vedly Klára Hoyerová a Lucie Perry z Ústavu experimentální botaniky AV ČR.

V nové budově Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR byl nainstalován v současnosti nejdokonalejší biologický prozařovací elektronový mikroskop - Tecnai T20. O jeho přínosu i zvláštnostech si v pořadu Monitor povídala Adriana Krobová s profesorem Pavlem Hozákem.

Česká republika má nové unikátní výzkumné pracoviště. Experimentální laboratoř srdeční elektrofyziologie. O co jde?

O čem přemýšlejí vědci, kteří se po působení v zahraničí vrátili zpět do České republiky?

Jedním z mnoha malých úspěchů a "nej" České republiky je mimo jiné i největší genofondová sbírka kosatců v Evropě. Najdete ji v Botanickém ústavu AVČR v Praze Průhonicích na Chotobuzi.

I když už dnes nejsou výzkumné ústavy veřejnosti nepřístupné, přesto je pro nás laiky vše co se za jejich zdmi skrývá zahaleno rouškou tajemství. Pokusíme se ji alespoň částečně poodhalit v seriále o výzkumných projektech Ústavu molekulární genetiky AV ČR v Praze - Krči.

Na prvním představení nových technologií společnosti Microsoft, které se uskutečnilo 27. února 2008 v kalifornském Los Angeles, byla aktivně zastoupena Univerzita Hradec Králové.

Jak se staly z "mírumilovných" fotosyntetizujících řas nebezpeční praziti-prvoci výtrusovci? I to se snaží zjistit čeští vědci.

Už druhou sezónu tráví výzkumníci z Masarykovy university v Brně na polární stanici Johana Gregora Mendela v Antarktidě.

Minulý týden bylo v Brně slavnostně otevřeno Microsoft Inovační Centrum. Jeho prvními klienty se stali studenti Vysokého učení technického se svým projektem inteligentní slepecké hole.

Čeští vědci se podíleli na výzkumu, který prokázal, že jedni z nejnebezpečnějších živočišných parazitů - prvoci výtrusovci, se vyvinuli z červených řas.

Setkávají se v nich univerzity a firmy. Vědeckotechnické parky by měly být pomocníky dobrých nápadů...

Jednu z paralel mezi evoluční biologií a archeologií představuje skutečnost, že nejobyčejněji vypadající věci mohou nejvíce odhalit. Byl to i případ objevu, který vyřešil jednu velkou evoluční záhadu a několika českým vědcům přinesl publikaci v prestižním časopise Nature.

Čeští vědci, prokázali klíčovou roli genu Met při řízení procesu přeměny larvy hmyzu v dospělce.

Nový objev vědců z Fyziologeckého ústavu AV ČR pomůže obnovit pacientům se schizofrenií kognitivní funkce. Nová naděje pro lidi s touto psychózou?