Jako každý rok i letos oblohu na konci dubna obohatí několik padajících hvězd , za něž můžeme vděčit prachu z komety C/1961 G1 (Thatcher). Radiant tohoto meteorického roje leží ve známém letním souhvězdí Lyry (kde nalezneme nejjasnější hvězdu letní oblohy a letního trojúhelníka Vegu), podle čehož jej také známe. Lidově se mu totiž říká Lyridy.

Teleskopie: Nový seriál Jihlavské astronomické společnosti poskytuje ce é rady o konstrukcích astronomických přístrojů v amatérských podmínkách. Autorem seriálu je doc. RNDr. Ivo Zajonc, CSc., autor mnoha publikací nejen o astronomické technice.

Projekt KYKLOP zahájený počátkem roku 2008 má za cíl pokusit se o kolektivní fotografování zajímavých astronomických úkazů. V současnosti je do projektu přihlášeno 34 astronomů. Z nich je téměř polovina (15) dokonce zahraničních. Na projektu tak spolupracují naši kolegové z Německa, Rakouska a samozřejmě i Slovenska. Díky tomu velikost báze, tj. vzdálenost dvou...

Poměrně velké procento z téměř 290 doposud objevených exoplanet jsou jedinečné světy. Nejinak je tomu v případě exoplanety GJ 436c, kde rok trvá kratší dobu než den. Exoplaneta má navíc hmotnost asi 5x větší než naše Země a zařadila se tak do prestižního klubu extra zemí .

Základní metody, které jsou používány k pátrání po planetách obíhajících kolem jiných hvězd než Slunce, umožňují především objevy planet zhruba velikosti Jupiteru. Vzhledem k omezením současných technologií je nesnadné detekovat planety o menších hmotnostech. Avšak zřejmě brzy nastane změna.

Vesmírné družice i pozemní dalekohledy detekovaly 19. března vzdálený záblesk gama záření. Dosáhl rekordní jasnosti. Kdyby se v tu chvíli někdo díval do souhvězdí Pastýře, mohl by ho vidět okem. O této významné události Petru Sobotkovi více prozradil Doc. René Hudec z Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově.

V úterý 1. dubna tomu bude 60 let, co se zrodil jeden z nejznámějších pojmů současné astrofyziky. Termín velký třesk vznikl z anglického úsloví Big Bang jako výraz opovržení nad bláznivou teorií vzniku vesmíru. Dnes je teorie velkého třesku všeobecně přijímána jako správná a podložena mnohými důkazy

SPPH ČAS: Řada objektů astrofyziky vysokých energií je současně zdroji, často promě ými, viditelného světla. Jejich výzkum ve viditelném světle je důležitý pro multispektrální analýzu a pochopení fyzikálních procesů ve zdrojích. Některé z objektů jsou opticky jasné a tedy přístupné i malým hvězdárnám a amatérským pozorovatelům, kteří tak mohou přispět k...

Kosmická družice NASA Swift zaznamenala ve středu 19. března gama záblesk, který přišel ze vzdálenosti úctyhodných 7,5 miliard světelných let. Událost, kterou jste mohli teoreticky spatřit na obloze i pouhým okem, se odehrála v dobách, kdy měl vesmír polovinu svého současného stáří a po sluneční soustavě nebyla ještě ani památka.

Zákryty hvězd planetkami patří v současnosti k nejvyhledávanějším úkazům mezi amatéry, protože s poměrně jednoduchými přístroji lze získat data, jejichž odborná hodnota může být poměrně vysoká. Na základě odpozorovaného zákrytu je možné zlepšit naši představu o fyzických rozměrech tělesa, a je-li takových jednotlivých pozorování více, můžeme...

Teleskopie: Nový seriál Jihlavské astronomické společnosti poskytuje ce é rady o konstrukcích astronomických přístrojů v amatérských podmínkách. Autorem seriálu je doc. RNDr. Ivo Zajonc, CSc., autor mnoha publikací nejen o astronomické technice.

Kosmický dalekohled Spitzer, který pracuje v infračervené části spektra, nalezl v okolí mladé hvězdy stopy vody a jednoduchých organických plynů. Ve zkoumané oblasti okolo hvězdy AA Tauri se formují zárodky budoucích planet.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 110 z 13. března 2008 17. března 2008 si připomeneme 60 let od úmrtí Karla Anděla, autora světově proslulé mapy Měsíce a zakladatele České astronomické společnosti. Urna s jeho popelem dodnes spočívá v pilíři hlavního dalekohledu Štefánikovy hvězdárny v Praze.

Diamanty jsou na Zemi vzácné, ale kupodivu by mohly být běžné ve vesmíru a mimořádně citlivé oko infračerveného kosmického dalekohledu NASA s názvem Spitzer Space Telescope je natolik dokonalé, aby po nich mohlo pátrat. Alespoň jsou o tom přesvědčeni odborníci střediska NASA Ames Research Center, Moffett Field, California, USA.

Podle nových výpočtů, provedených na University of Sussex, nyní astronomové předpovídají, že Země bude Sluncem pohlcena přibližně za 7,6 miliardy roků, pokud nebude její dráha nějakým způsobem změněna.

Astronomové nedávno dospěli k závěru, že tzv. terestrické (tj. kame é) planety mohou vzniknout kolem mnoha (ne-li většiny) blízkých Slunci podobných hvězd v naší Galaxii. Tyto nové výsledky pozorování naznačují, že planety s vhodnými podmínkami pro život mohou být mnohem četnější, než jsme si doposud mysleli.

Rentgenová (Chandra) a infračervená (Spitzer) pozorování umožňují odhalit nejžhavější, nejsvítivější a nejhmotnější dosud známé hvězdy. Chandra odhrnula roušku prachu a plynu a astronomové spatřili velmi mladou hvězdokupu Westerlund 2 v celé její kráse.

Pozorování promě ých hvězd má v Česku dlouhou tradici, o což se stará Sekce pozorovatelů promě ých hvězd České astronomické společnosti. Ta patří k nejaktivnějším složkám ČAS. O aktivitách Sekce z poslední doby se rozepsal její předseda Luboš Brát.

Prachový disk kolem interagující dvojhvězdy WZ Sagittae je mnohem větší než astronomové, na základě dřívějších pozorování, očekávali. Povede tento nový objev až k přehodnocení počítačových modelů vzniku a vývoje akrečních disků?

Mladá hvězda uniká pryč z naší Galaxie tak vysokou rychlostí, že astronomové si nejsou jisti, odkud se k nám dostala. Vzhledem ke svému nízkému věku se nachází příliš daleko na to, než aby pocházela z naší Galaxie.

Některé superhmotné černé díry rotují tak rychle, že část materiálu je ve formě jetů vyvrhována do okolního mezigalaktického prostoru. Tyto jety s sebou odnášejí obrovské množství energie a tím ovlivňují růst mateřské galaxie. Jeden z dosud nejlepších důkazů poskytla rentgenová kosmická observatoř Chandra (NASA).

Družice Integral (ESA) objevila záhadný, asymetrický oblak antihmoty v centrálních oblastech Mléčné dráhy. Tento nečekaný objev může být novým klíčem k objasnění původ antihmoty.

Astronomové oznámili, že záhadný objekt, obíhající kolem hvězdy vzdálené od Země 170 světelných let, mohl vzniknout při vzájemné srážce a následném splynutí dvou protoplanet. Objekt známý jako 2M1207B byl pro astronomy hádankou již od jeho objevu, protože se zdálo, že jeho spektrum nezapadá do základních fyzikálních předpokladů. Jeho teplota, svítivost,...

Směrem k naší Mléčné dráze se přibližuje obrovský oblak ply ého vodíku. Ke srážce by mohlo dojít asi za 40 miliónů let a pro naši Galaxii by to znamenalo mohutné exploze hvězdných formací.