Věda pohledem elektronového mikroskopu...

Obáváte se bioteroristického útoku antraxem? Dopřávejte si pravidelně šálek čaje „English Breakfast“, radí britští vědci. Podle výsledků jejich nejnovější studie by totiž právě pití černého čaje mohlo být další obrannou linií proti účinkům bakterií Bacillus anthracis.

Vytrvalá forma pozemského života - sinice - může růst v jinak nehostinné měsíční půdě. Některé experimenty naznačují, že budoucí kolonisté na Měsíci by za pomoci sinic mohli využívat zdroje z lunární půdy k výrobě raketového paliva a hnojiva pro „měsíční“ plodiny.

Základna, která má v budoucnosti vyrůst na Měsíci, by zřejmě mohla využívat pozemské sinice.

Třicetiny ze zkumavky...

A neb nepostradatelný třetí vzadu.

Japonští "sběratelé" bakterií se dočkali velice zajímavého úlovku na nečekaném místě.

Česká republika má nové unikátní výzkumné pracoviště. Experimentální laboratoř srdeční elektrofyziologie. O co jde?

Hned v několika zemích testuje švýcarská společnost Anecova zvláštní zařízení pro kultivaci lidských embryí při léčbě neplodnosti. Inkubátor v těle budoucí matky má vytvořit lidským zárodkům prostředí, které se co nejvíce podobá podmínkám při přirozeném početí.

Každá sněhová vločka je jedinečná a krásná, ale pokud vám miliony takových vloček brání v cestě k vašemu autu, jste schopni tu krásu ignorovat. V současné době se tým vědců zabývá příčinami vzniku sněhových ..

Bez bakterií bychom nepřežili, některé nás ale ohrožují a začínají ignorovat naše léky.

Jednobuněčné houby, které u nás známe jako hlenky, vykazují známky učení a docela dobrou paměť.

Virus vybavený dvojící léčebných genů dokázal zlikvidovat smrtící nádor mozku a navíc zajistil obnovu funkcí, které růst zhoubného nádoru narušil.

Tváří nového čísla časopisu Živa se staly rozsivky - mikroskopické hnědé řasy s tvarově zajímavou schránkou z oxidu křemičitého. O rozsivkách, jejich významu i fotografování si v pořadu Monitor povídala Jana Jirátová s autorem článku "Rozsivky - podivuhodné řasy v krabičce" RNDr. Petrem Znachorem,PhD.

Jak se staly z "mírumilovných" fotosyntetizujících řas nebezpeční praziti-prvoci výtrusovci? I to se snaží zjistit čeští vědci.

Už druhou sezónu tráví výzkumníci z Masarykovy university v Brně na polární stanici Johana Gregora Mendela v Antarktidě.

Jsou všude kolem nás a dokonce i uvnitř nás. Někdy škodí, ale zároveň bychom se bez nich neobešli. A přesto je nikdy neuvidíme. Tedy alespoň ne pouhým okem. Řeč je o mikroorganismech.

K potírání bakterií rezistentních na antibiotika vytvořili vědci z Karolínské univerzity v Chapel Hill "chytré nálože".

Kmenové buňky jsou nadějí nevyléčitelně nemocných pacientů. Chybná terapie ale dokáže ublížit...

Antibiotika versus probiotika: Permanentní válka bakterií. Ve spolupráci s www.gate2biotech.cz.

Čeští vědci se podíleli na výzkumu, který prokázal, že jedni z nejnebezpečnějších živočišných parazitů - prvoci výtrusovci, se vyvinuli z červených řas.

Apicomplexa (výtrusovci) jsou skupinou obligátních parazitů živočichů včetně člověka. Mezi výtrusovce patří například i původce malárie (Plasmodium falciparum), jedné z nejnebezpečnějších lidských parazitóz, která si každý rok vyžádá přes milion obětí. V této skupině také najdeme prvoka Toxoplasma gondii, teratogenního parazita člověka, který je...

Jednu z paralel mezi evoluční biologií a archeologií představuje skutečnost, že nejobyčejněji vypadající věci mohou nejvíce odhalit. Byl to i případ objevu, který vyřešil jednu velkou evoluční záhadu a několika českým vědcům přinesl publikaci v prestižním časopise Nature.

Chromera velia je na první pohled krajně nezajímavá „malá hnědá kulička“. Právě tento organismus ale skrývá odpověď na jednu z velkých záhad evoluce a zároveň i informace důležité pro boj s takovými chorobami, jako je malárie. Čeští vědci ji vyřešili a píší o tom v Nature.