Příběh penicilinu je velkým příběhem mnoha náhod. Štěstěna hrála roli nejenom při objevení samotného léku, ale i při jeho pozdějším zavedení do klinické praxe. Všechno začalo někdy v létě roku 1928.

Dávka sulfanu, která vyvolá dočasnou hibernaci, zřejmě podstatně zvyšuje šance na přežití velké ztráty krve.

Nanočástice s chemoterapeutikem se v organizmu chovají jako chytré bombičky - zasáhnou jen svůj cíl a okolí nechají na pokoji.

Stovky zdánlivě bezvýznamných změn dědičné informace zneškodnily nebezpečný virus obrny a proměnily jej v účinnou očkovací látku.

Sledování pacientů s cukrovkou 2. typu ukázala, že mohou i dlouhodobě zvládat svou nemoc bez inzulínových injekcí a vystačí jen s léky podávanými orálně.

Z mikroorganizmů lze ještě získávat dosud neznámá antibiotika. Umožňuje to postup, kterým se v DNA mikroorganizmů vyhledávají úseky zodpovědné za tvorbu určitých látek ("genome mining").

Dne 16. května 1988 napsal americký chirurg generál Charles Everett Koop, že nikotin je návyková látka srovnatelná s kokainem nebo heroinem.