Ve Spojených státech se 25letý muž nakazil koronavirem dvakrát, přičemž podruhé mělo u něj onemocnění covid-19 vážnější průběh, musel vyhledat pomoc v nemocnici a dostal kyslík. Nyní už se plně zotavil. S odvoláním na studii ve vědeckém časopise The Lancet o tom informoval zpravodajský web BBC. Nizozemští vědci už oznámili také případ, kdy pacient po...

Počet nových případů nákazy koronavirem je na nejvyšší úrovni od začátku pandemie, prohlásil v pondělí na pravidelné tiskové konferenci předseda Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedros Adhanom Ghebreyesus. Varoval před myšlenkou nechat virus způsobující nemoc covid-19 volně kolovat v populaci s cílem vytvořit kolektivní imunitu.

Obézní lidé mají podle lékařů téměř dvakrát vyšší riziko nákazy covidem-19. Vyšší o 113 procent je pravděpodobnost, že skončí s koronavirem v nemocnici, nemusí u nich dostatečně fungovat ani vakcína. Informovala o  tom Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.

Veřejnost po celém světě je už mnohde unavená bojem proti covidu-19; stále hlasitěji tedy zní hlasy po tom, aby se šíření nemoci „uvolnily otěže“ a virus se nechal projít populací. Ta by pak využila takzvané skupinové imunity. Klíčová otázka ale zní: co by tento experiment přinesl a co by stál? Brazilské město Manaus se touto cestou vydalo.

Vakcíny, které jsou v současnosti vyvíjeny proti nemoci covid-19, by podle nové studie virologů z univerzity v australském Yorku neměly být negativně ovlivněny nedávnými mutacemi viru.

Současná koronavirová pandemie ukazuje, jak důležitý je výzkum virů, jejich vlastností, způsobů šíření i léčby. Česká republika z historických důvodů nemá žádné vědecké pracoviště, kde by se takový výzkum koncentroval. Akademie věd ale o jeho vzniku uvažuje.

Zpřísnění koronavirových opatření bylo nutné, domnívá se Jan Konvalinka, biochemik z Ústavu organické chemie a biochemie AV ČR a prorektor pro vědu a výzkum UK. Záludnost covidu-19 přitom podle něj mimo jiné spočívá v tom, že ho šíří bezpříznakoví pacienti. Konvalinka byl hostem čtvrtečních Událostí, komentářů.

Ve středu se v Praze konala konference organizovaná 3. Lékařskou fakultou Univerzity Karlovy o dosavadních zkušenostech s virem SARS-CoV-2. Přes internet na ní vystoupil i Anders Tegnell, švédský lékař a od roku 2013 státní epidemiolog Úřadu pro veřejné zdraví. Muž hrající zásadní roli ve zvládnutí epidemie v zemi, popřel, že by se Švédsko snažilo dosáhnout...

Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) je hlavním národním institutem Spojených států amerických pro veřejné zdraví. V pondělí tato agentura na svých stránkách uvedla, že nový koronavirus se může šířit vzduchem na vzdálenost více než 6 stop (asi 180 centimetrů), zejména ve špatně větraných a uzavřených prostorách. Zástupci agentury ale trvají na tom, že...

Vyhlašování největších, nejdůležitějších a nejprestižnějších vědeckých ocenění – Nobelových cen – je opět tady. Každý z laureátů dostane kromě medaile i finanční odměnu a diplom. Slavné „nobelovky“ švédská královská akademie uděluje už 119 let.

Covid-19 se od chřipky a dalších infekčních nemocí značně liší; podle epidemiologů zejména tím, jaký má rozptyl. Právě tato hodnota označovaná písmenem „k“ bude zřejmě klíčová pro úspěšné zvládnutí pandemie. Ukazuje totiž, kdy a kde k nebezpečné nákaze může dojít. 

Až 30 milionů korun po dobu následujících šesti let mohou čerpat vědci ocenění Akademickou prémií. Letošními laureáty jsou mikrobiolog Leoš Valášek, botanička Jitka Klimešová, Petr Šittner, který pracuje ve Fyzikálním ústavu, a Pavel Zemánek z brněnského Ústavu přístrojové techniky. Kvůli koronaviru bylo slavnostní předání odloženo.

Nová analýza epidemiologů z Dukeovy univerzity ukazuje, že v prvních měsících pandemie covidu-19 byl průměrný počet nových infekcí způsobených jedním nakaženým člověkem (tedy takzvané základní reprodukční číslo R0) 4,5. To je více než dvojnásobek původního odhadu 2,2, se kterým tehdy pracovala Světová zdravotnická organizace (WHO).

Z hlediska veřejného zdraví není snaha o získání takzvané stádní nebo kolektivní imunity vůči novému koronaviru ideální řešení. Tvrdí to na základě nového modelu vědci z University of Georgia. Svá zjištění popsali v článku v odborném žurnálu PNAS.

Dokladů o tom, jak ztichnutí lidské civilizace během pandemie covidu-19 ovlivnilo přírodu, stále přibývá. Nejnověji ornitologové prostudovali reakci severoamerických zpěvných ptáků na utlumení lidské činnosti při takzvaném „lockdownu“.

Česká republika je z hlediska rychlosti šíření koronaviru v posledních sedmi dnech třetí nejhorší v Evropě. Více přírůstků na 100 tisíc obyvatel má jen Černá Hora a Andorra. Podle indexu vládních opatření, ve kterém vědci z univerzity v Oxfordu porovnávají jednotlivé země, jsou ale opatření v Česku jen mírná.

Švédsko, jedna z mála zemí, které se zatím v boji proti novému koronaviru neuchýlily k lockdownům, zaznamenalo v posledních dnech opět rostoucí počet případů covidu-19. Podle agentury Reuters země zvažuje přijetí nových přísnějších opatření.

Čeští vědci úspěšně dokončili první fázi vývoje vakcíny proti novému typu koronaviru. Prototyp testovaný na hlodavcích je bezpečný a vyvolal imunitní reakci, píší středeční Lidové noviny. Na vakcíně spolupracuje Státní zdravotní ústav s Ústavem hematologie a krevní transfuze a Institutem klinické a experimentální medicíny (IKEM). Další postup při vývoji...

Argumentů, proč nosit jakékoliv roušky jako ochranu před respiračními chorobami, stále přibývá. Nová studie prozkoumala různé materiály - výsledek podle jejích autorů jasně ukazuje, že i rouška z obyčejného trička před přenosem koronaviru chrání.