Asi před 150 tisíci lety se lidstvo rozdělilo do několika malých populací ve východní a jižní Africe, které se následujících téměř 100 tisíc let vyvíjely na sobě zcela nezávisle. Do jedné populace se spojily až někdy před 40 tisíci lety, krátce před tím, než se člověk vydal z Afriky osídlit zbytek světa. Téměř polovinu své historie tedy náš druh prožil v...

Hobité v Tolkienových příbězích putovali na dlouhé vzdálenosti po celé Středozemi. Skuteční "hobité" z ostrova Flores by podle nové studie něčeho takového zřejmě nebyli schopní.

Neandrtálci mohli naposledy mluvit před 30 000 let, kdy vyhynuly jejich poslední zbytky. Jejich hlas se ovšem ozývá i v současnosti - alespoň z počítačového syntetizátoru.

Zoologové a paleontologové mají k dispozici jen málo dokladů o tom, jak probíhala evoluce hadů a ztráta jejich končetin. Nedávno ovšem dostali do ruky skutečnou vzácnost - hada s končetinami.

Téměř všechny fosílie rodu Homo starších 100 000 let se nacházejí jednotlivě. Výjimkou je skupina pěti lidí, kteří před 1,8 miliony let žili na území dnešní Gruzie.

Vědci získali DNA nejstaršího známého Američana. Ten žil před 14 300 let a slavným se stal díky svému zkamenělému trusu.

V droboučkých bublinkách uvnitř sopečných vyvřelin objevili vědci unikátní záznam o atmosféře z doby vyhynutí dinosaurů.

Neprůhledný jantar pro paleontology představuje výzvu - nachází se ho více než průhledného jantaru, mohl by obsahovat různé živočichy, ale není do něj vidět. Dosavadní pokusy o jeho "prokouknutí" měly jen malý nebo dokonce žádný úspěch.

Mamuti zmizeli ze zemského povrchu asi před 3 000 let. Někteří paleontologové to přičítají klimatickým změnám, další vidí podstatnou část viny v lidských loveckých aktivitách a jiní věří v kombinaci obou faktorů. Podle nové studie španělských vědců bylo hlavním důvodem klima - lidé mamuty měli pouze dorazit.

Objev několika kostí nejstaršího australského vačnatce vypovídá o tom, jak tito živočichové cestovali mezi kontinenty.

Nedávno se objevila hypotéza, podle které neandrtálci disponovali genem, který měl klíčovou úlohu v rozvoji řeči. Teoreticky tedy mohli být schopní mluvit. Nepřímo by tomu nasvědčoval i poznatek, že neandrtálci zřejmě měli v oblibě něco jako make-up.

Člověk floréský, známější jako "hobit", byl podle nejnovější studie amerických antropologů samostatným druhem. Vyvíjel se odděleně od vývojové větve vedoucí k dnešním lidem nejméně 1,7 milionu roků.

Zatím poslední rozruch kolem otázky, kdy předkové člověka začali kráčet po dvou končetinách, přinesl objev 6 milionů let starého druhu Orrorin tugenensis.

Nejzachovalejší fosílie severoamerického plesiosaura představuje nový druh.

Lemur starý 2 000 let přinesl paleontologům jedno velké překvapení.

Kultura Clovis si podle nové studie zaslouží určitou rehabilitaci v "případě nelétavé kachny".

První savci, kteří se začali pohybovat po Zemi, měli vajíčka bohatá na žloutek, který vyživoval potomky. Tento typ vajíček se ovšem časem vytratil a žloutek nahradilo výživné mateřské mléko. Otázkou ovšem je, jestli se objevilo ještě předtím, než savci ztratili vajíčka bohatá na žloutek, nebo až potom.

Debaty kolem hobitů rozhodně neustávají - nová studie pro změnu dokazuje, že člověk floreský je samostatný druh.

Želvy jsou bezesporu prastará stvoření, která se vyvinula před ostatními plazy i dinosaury. O době, v níž se objevil první předek moderních skupin želv, se ovšem vedou spory.

Olej do ohně debat o floreských hobitů pravděpodobně přilije objev dalších trpasličích lidí - tentokrát z Mikronéského ostrova Palau.

V egyptském Fajúmu objevili paleontologové šest nových druhů pravěkých netopýrů.

Kauza člověka floréského (Homo floresiensis), kterému se pro malý vzrůst přezdívá hobit, postoupila zase o krok dále.

První primáti přišli do Nového světa přímo z Asie.

Asijská část Turecka známá jako Anatolie měla být v období oligocénu souostrovím, které od Evropy a Asie oddělovalo moře pojmenované jako Paratethys. Proti této teorii ovšem hovoří objev úlomku kosti pravěkého nosorožce.