Ferda Mravenec a jeho kolegové z celé Evropy se zřejmě budou muset připravit na těžkou konkurenci.

Na netopýřích křídlech...

Populace žraloků poklesly za posledních 40 let o více než 95%. Pokud chceme tyto paryby chránit efektivně, měli bychom se zaměřit na místa, kde se s oblibou sdružují.

Antarktičtí korýši byli poprvé nafilmováni blízko samotného dna Jižního ledového oceánu.

Klipky krokvové (Chaetodon trifascialis) jsou žluto-černo-bílé korálové ryby, kterým se v angličtině přezdívá motýlí ryby. Přestože se vyskytují v tropických mořích celého světa, mohou podle nové studie v dohledné době čelit vyhubení.

Larvy hmyzu během svého vývoje často kompletně mění svůj "design". Za komplikovanou proměnou housenek jednoho druhu motýla zřejmě stojí jediný hormon.

Dvojice kulatých skvrn na křídlech motýlů a můr má odrazovat dravce, kteří by je chtěli ulovit. Asi 150 let stará teorie tvrdí, že odpuzující efekt funguje proto, že dvojice skvrn připomíná oči přirozených nepřátel dravců. Podle zoologů z Cambridgeské univerzity ovšem tato teorie nemá žádný experimentální podklad.

Podle klimatických modelů budou v Severní Americe těžká sucha čím dál častější záležitostí. Následky sucha je ovšem podle nové studie možné mírnit celkem jednoduchým způsobit - stačí v krajině nechat žít bobry.

Návod znají langusty, rozsáhlá skupina korýšů, u kterých se tyto "zbraně" nevyvinuly. Proč a jak tomu přizpůsobily svůj životní styl?

Virus, který způsobuje onemocnění SARS, zřejmě nepochází od cibetek, ale docela jiných zvířat - netopýrů.

Studie na mořských želvách ukazuje na zdravotní rizika, která přinášejí perfluorované sloučeniny.

Oteplování oceánů je pro řadu mořských živočichů vyloženě stresová záležitost, která například u korálů způsobuje větší náchylnost k nemocem. Teplota vody ovšem není jediný negativní faktor, který současné změny klimatu přinášejí.

Čeští vědci, prokázali klíčovou roli genu Met při řízení procesu přeměny larvy hmyzu v dospělce.

V Tanzánii byl objeven největší dosud známý druh bércouna - bércoun udzungwaský (Rhynchocyon udzungwensis).

Krokodýli, aligátoři a kajmani si pomáhají při trávení velkých porcí potravy uzavřením tepny, která přivádí krev do plic.

Rejsci (Soricidae) jsou považováni za primitivní savce. Před loveckými schopnostmi jednoho z nich by se ovšem mnoho jiných predátorů mohlo jít schovat.

Změna klimatu způsobuje rychlejší tání ledu, na kterém lední medvědi loví kořist. Tento problém se projevuje především na pobřeží Grónska a Kanady. Ale i jinde trpí medvědi velkými problémy.

Letuchy malajské (Cynocephalus variegatus) jsou poněkud absurdní zvířata - vypadají jako velké veverky, ale jejich nejbližší příbuzní jsou primáti. Mezi předními a zadními končetinami mají kožní lem, pomocí kterého klouzavým letem překonávají až stometrové vzdálenosti mezi stromy.

Jedovaté ryby, exotická slunéčka a obrovské medúzy představují jen malou část invazivních druhů, které ohrožují životní prostředí a ekonomii Evropy. Seznam všech "vetřelců" je od nynějška možné najít v databázi projektu DAISIE (Delivering Alien Invasive Species In Europe).

Rodit mláďata více než devět dní není na první pohled nic příjemného. U jednoho druhu plaza to však zřejmě dává smysl.

Na šíření rostlinných semen v největší mokřině světa - jihoamerickém Pantanalu - se vedle savců a ptáků podílejí také ryby.

Samci paviánů se netěší pověsti starostlivých rodičů. Zřejmě neprávem - zoologové totiž zjistili, že paviání otcové se na zdárném odchovu potomků často podílejí.

V minulosti nebyl nejčastějším nevítaným společníkem člověka potkan (Rattus norvegicus), ale krysa obecná (Rattus rattus). Jak se tento druh šířil v závislosti na lidské migraci a obchodu, ukazuje práce vědců z australské organizace CSIRO.

V roce 1969 byly do ČR přivezeny z Afriky antilopy koňské. Teď se tam vrací, aby zachránily vymírající populaci ve volné přírodě.