Už v dávných dobách lidé obdivovali krásy a sílu přírody, ať už to byli vládci starého Egypta nebo římští císaři, králové nebo jen prostí občané. Snažili se přírodu pochopit a později také využít ke svému prospěchu a užitku. V dnešní době...

Psík mývalovitý alias mývalovec kuní je šelma z čeledi psovitých se může chlubit svým, černobílou kresbou zbarveným, kožichem. Přesto, že je to psík, neumí štěkat.

Nejen lidé a opice umí závidět a žárlit v neférové situaci - existenci podobných pocitů nyní vědci dokázali také u psů.

Langurové indočínští (Pygathrix avunculus) patří mezi vůbec nejvzácnější a také nejohroženější zvířata na světě. Odhaduje se, že celkový počet těchto krásných opiček, zapsaných v červené knize kriticky ohrožených druhů na světě nepřesahuje číslici 200. Objev každé nové populace je proto pro biology malou senzací a také pořádným důvodem k oslavě.

Severní Evropa si s invazivními mravenci, kteří likvidují místní druhy, dlouho nemusela dělat těžkou hlavu. Situace se ale mění a dokonce i Skandinávie se zřejmě bude potýkat s tažením nedávno objevených mravenců druhu Lasius neglectus, kterým chladné klima nijak nevadí.

Biotechnologie drůbeže

Výzkumníci z Duke University se domnívají, že evoluce sice dala kočkovitým šelmám energeticky náročnější chůzi, ale na druhé straně jim to bohatě vynahradila snadnějším způsobem lovu kořisti.

Roman Kesl ze Zoo Ohrada u Hluboké nad Vltavou nás seznámí s podrobnostmi o výskytu krkavců u nás.

Představte si, že sedíte u vody a zabere Vám metrová štika. Po dalším rybářském boji se Vám ji podaří vytáhnout na břeh a... Podle závěrů kanadských vědců z Univezity of Toronto byste i měli ihned pustit zpět do vody. Jen tak totiž sami sobě zaručíte, že bude moci jít na ryby i v budoucnu.

Krtek iberský je druhem krtka, kterého nalezneme pouze Iberském poloostrově, tedy na území dnešního Španělska a Portugalska. Je to blízký příbuzný našeho krtka obecného a vede i podobný způsob života.

Život pod vodní hladinou ...

Japonští útoční mravenci uštědřili dvojitý úder ekosystému Mauricia tím, že na ostrově změnili důležitý zdroj potravy domorodců – květy Roussea simplex, bohaté na nektar, na pastviny pro svůj skot, mšice.

Mravenčí zemědělci chrání svou úrodu nejen svými kusadly, ale také pomocí antibiotik.

Lososi a mořské želvy si zřejmě po narození zapamatují magnetickou adresu, která je i po létech nasměruje domů.

Lidé občas popisují sexuální přitažlivost jako elektrické jiskření. V případě jedné čeledi ryb ale vůbec nejde o nadsázku.

Výzkum podivuhodných vlastností některých organismů dokáže stále přinášet řadu překvapení. Mořští biologové, kteří se zabývali studiem mnohoštětinatých červů přezdívaných "červi včelích pláství" nebo také "červi pískových hradů" zjistili, že sekrety těchto tvorů fungují jako neuvěřitelně kvalitní superlepidlo.

Jak využít nepoužívaný zavodňovací systém? Člen České ornitologické společnosti Miloslav Hromádko se spolu s dalšími spolupracovníky rozhodl, že vybuduje soukromou ptačí rezervaci. Na další podrobnosti se ptal Miroslav Ponomarev.

Tiše se vznášející mořské medúzy spíše než živočicha připomínají zapomenuté závoje mořských vil. Jejich tichá důstojnost však v poslední době zavdává čím dál více příležitostí k panice než k obdivu. Vypadá to totiž, že se populace medúz v řadě moří a oceánů zbláznily a začaly se nápadně přemnožovat. Ztrpčují tak život nejenom rybářům a...

Samičky múch môžu podľa zistení vedcov z Univerzity Južnej Kalifornie obrátiť svoje biologické hodiny a predĺžiť svoj život. Ich výskum spochybňuje predchádzajúcu predstavu o...

Všudypřítomní potkani jsou podle nové studie přenašeči nebezpečných bakterií rodu Bartonella.

Jeden mořský plž si pořídil něco jako hybridní pohon a kromě běžného příjmu potravy může získávat energii také fotosyntézou.

Jasno okolo dohadů o síle delfíního ocasu vneslo sledování pohybujících se bublin. Čím výraznější barvou bubliny září, tím rychleji voda proudí.

Ve vodách kolem jižní Austrálie žije dosud neznámý druh delfína, kterého objevila teprve genetická analýza.

Je rozlišování toho, co je spravedlivé a nespravedlivé pouze výsadou člověka? Tento článek, zabývající se výzkumem inspirovaným experimentální ekonomií, ukáže, že tomu tak není.