Dnes žije na světě přes 1000 druhů netopýrů (Chiroptera), takže jsou hned po hlodavcích (Rodentia) druhou největší skupinou savců. Jejich geografický původ je však zatím neznámý.

Historie rozšíření vší po naší planetě se doposud vykládala nesprávně, evropská veš objevila Ameriku dříve než Kolumbus.

Delegace tasmánské vlády se vydala přes půl zeměkoule v zájmu tasmánských ďáblů, které ohrožuje unikátní druh přenosného nádorového onemocnění.

Čeští vědci, prokázali klíčovou roli genu Met při řízení procesu přeměny larvy hmyzu v dospělce.

Proměna neboli metamorfóza hmyzu, jako jsou např. brouci nebo motýli, je nápadnou změnou mezi juvenilními stadii (larvou, kuklou) a dospělcem. Tato proměna usnadňuje larvám účinně využít zdroje potravy a létajícím dospělcům pak šířit potomstvo. Znalost metamorfózy je nutná nejen pro pochopení vývoje organismů obecně, ale také pro účinnou regulaci hmyzích...

Mezinárodní unie pro ochranu přírody (International Union for Conservation of Nature, IUCN) a Světová asociace zoologických zahrad a akvárií (World Association of Zoos and Aquariums, WAZA) vyhlásily rok 2008 "Rokem žáby". Celoroční kampaň si klade za cíl informovat veřejnost o krizi, které obojživelníci čelí. Organizátoři chtějí získat finance potřebné pro rozjezd...

Již několik let vědci řeší záhadu, proč tolik ryb v povodí řeky Potomac má ve svých varlatech nezralé vaječné buňky a trpí intersexualitou. Nyní se zdá, že jsou blízko nalezení odpovědi.

V Tanzánii byl objeven největší dosud známý druh bércouna - bércoun udzungwaský (Rhynchocyon udzungwensis).

Krokodýli a aligátoři patří k „otesánkům“ zvířecí říše. Vědecky zdokumentované jsou případy, kdy mladý aligátor spolkl porci, která se rovnala čtvrtině váhy jeho těla. Podal stejný výkon, jako kdyby sedmdesátikilový člověk snědl na posezení osmnáctikilový řízek. Velcí krokodýli jsou zřejmě s to spolknout ještě mnohem větší sousta.

Krokodýli, aligátoři a kajmani si pomáhají při trávení velkých porcí potravy uzavřením tepny, která přivádí krev do plic.

Vědci zjistili, který živočich je obdařen největším orgánem sloužícím k rozmnožování.

Rejsci (Soricidae) jsou považováni za primitivní savce. Před loveckými schopnostmi jednoho z nich by se ovšem mnoho jiných predátorů mohlo jít schovat.

Změna klimatu způsobuje rychlejší tání ledu, na kterém lední medvědi loví kořist. Tento problém se projevuje především na pobřeží Grónska a Kanady. Ale i jinde trpí medvědi velkými problémy.

V naší přírodě se vyskytují stovky živočišných a rostlinných druhů, které nejsou původní a pronikly k nám odjinud. Mezi nimi je i několik desítek druhů měkkýšů, o kterých v rozhovoru mluví hovoří malakoložka Lucie Juřičková. AUDIO (14:04)

Letuchy malajské (Cynocephalus variegatus) jsou poněkud absurdní zvířata - vypadají jako velké veverky, ale jejich nejbližší příbuzní jsou primáti. Mezi předními a zadními končetinami mají kožní lem, pomocí kterého klouzavým letem překonávají až stometrové vzdálenosti mezi stromy.

Další pokračování volného cyklu o druzích zvířat, která se přes veškeré úsilí dosud daří rozmnožit v zajetí jen výjimečně. Patří mezi ně i pralesní žirafa okapi, jeden z nejvzácnějších kopytníků světa, poslední pozůstatek třetihorních žiraf. Jazyk okapi je dost dlouhý na to, aby si jím umyl oční víčka a vyčistil uši, je to jediný savec schopný...

Jedovaté ryby, exotická slunéčka a obrovské medúzy představují jen malou část invazivních druhů, které ohrožují životní prostředí a ekonomii Evropy. Seznam všech "vetřelců" je od nynějška možné najít v databázi projektu DAISIE (Delivering Alien Invasive Species In Europe).

Jak se opice dívají na jiné tvory.

Rodit mláďata více než devět dní není na první pohled nic příjemného. U jednoho druhu plaza to však zřejmě dává smysl.

Na šíření rostlinných semen v největší mokřině světa - jihoamerickém Pantanalu - se vedle savců a ptáků podílejí také ryby.

Samci paviánů se netěší pověsti starostlivých rodičů. Zřejmě neprávem - zoologové totiž zjistili, že paviání otcové se na zdárném odchovu potomků často podílejí.

V minulosti nebyl nejčastějším nevítaným společníkem člověka potkan (Rattus norvegicus), ale krysa obecná (Rattus rattus). Jak se tento druh šířil v závislosti na lidské migraci a obchodu, ukazuje práce vědců z australské organizace CSIRO.

V novozélandských umělých líhních se začátkem roku narodilo už tisící mládě ptáka kivi. Podle vědců je tak naděje, že tento nelétavý unikát přežije i do dalších desetiletí.

V horách v Tanzánii objavili nový druh cicavca.