Vesmírem proudí miliardy částic. Jejich původ je mnohdy těžké odhalit. Nejtajemnější z nich (a pro vědce nejzajímavější) jsou částice, oplývající extrémně vysokými energiemi. I jim se občas připlete do cesty naše planeta, což dává pozemským výzkumníkům šanci tyto částice kosmického záření zkoumat a odhalovat jejich tajemství. Právě proto byla postavena...

Všechny starověké civilizace věnovaly velkou pozornost pohybům nebeských těles a úkazům na denní i noční obloze. Pochopitelně ze zcela jiného důvodu, než dnešní astronomové. Výjimkou nebyli ani středoameričtí Mayové, jejichž civilizace byla na vrcholu v 8. století našeho letopočtu.

K nejpodivuhodnějším objektům kosmu, který nás obklopuje, patří nepochybně takzvané černé díry. Toto označení je zároveň jejich nejjednodušší charakteristikou. Černá díra totiž není vidět a co do ní jednou spadne, zmizí. Dokonce i světlo.

Rok 2009 je Mezinárodním rokem astronomie. Jedním z jeho zásadních témat je i zachování hvězdné oblohy nad námi, čili boj s takzvaným světelným znečištěním, které na mnoha místech světa zbavuje lidi blahodárného vlivu tmy.

V sobotu 7. března se vydal na svou vesmírnou pouť kosmický dalekohled, který bude z heliocentrické dráhy hledat a sledovat exoplanety. Jméno této misi přes propast věků propůjčil německý hvězdář Johannes Kepler.

Zájem astronomů o exoplanety, které se podobají planetám v naší sluneční soustavě, neutuchá. Svědčí o tom počet objevených těles, který se už přehoupl přes tři stovky. A zdá se, že objevů bude možná ještě rychleji přibývat.

První procházku po obloze v novém roce začneme na důvěrně známých místech - u souhvězdí Orion, které je jednou z dominant zimní oblohy.

21. prosince se ocitneme v období astronomické zimy. Naše toulky po obloze, která je v tomto období nejtemnější, začneme tím, že se zorientujeme podle známého šestiúhelníku. S vyhledáním pomůže souhvězdí Orion.

Příští rok bude zasvěcen příznivcům astronomie a pokud budou chtít, mohou si jej opravdu užít. Rok 2009 byl z iniciativy profesionálních astronomů sdružených v Mezinárodní astronomické unii prohlášen světovou organizaci UNESCO za Mezinárodní rok astronomie pod patronací OSN.

Srážky vesmírných těles byly a jsou lákavým tématem astronomie. Ke kolizím v dávné minulosti docházelo a dochází k nim i dnes.

Exoplaneta je označení, které se vžilo pro tělesa typu planet obíhajících jiné hvězdy, než je naše Slunce. V současnosti je jich známo 306. O jejich existenci však v převážné míře víme jen nepřímo, díky jejich vlivu na mateřskou hvězdu. Až docela nedávno se vědcům podařilo zjistit alespoň o některých exoplanetách něco víc.

Meteoritická sprška se u Lysé nad Labem snesla 3. září roku 1808 o půl čtvrté odpolední. Místo pádu a jeho okolnosti upřesňuje odbornice na meteority Marcela Bukovanská.

Znáte ten otřepaný vtip - jaký je rozdíl mezi holínkami a hodinkami? Žádný - oboje se natahuje. Dal by se vlastně v přeneseném slova smyslu použít i na rozdíl mezi pojmy astronomie a astrologie.

Mezinárodní kanadsko-francouzský tým astronomů z observatoří na Havajských ostrovech objevil pomocí obřích teleskopů doposud nejchladnějšího hnědého trpaslíka. Objekt je zároveň tak výjimečný, že nemá v klasifikaci hnědých trpaslíků srovnání.

Před dvěma sty lety, roku 1808, zasáhly naše území hned dva hromadné pády meteoritů. K prvnímu došlo 22. května u Stonařova na Jihlavsku. Jaké kameny u Stonařova spadly objasňuje odbornice na meteority Marcela Bukovanská. Na oslavu události zve redaktorka Monika Pytlíková.

Tuto prapodivnou přezdívku si vysloužily dvě skupiny úkazů, odehrávajících se vysoko v zemské atmosféře, o nichž donedávna vědci prakticky nic nevěděli. Hovoří o nich astrofyzik Petr Kulhánek.

Některé nebeské úkazy nám i v dnešní době přijdou stejně okouzlující a snad i tajemné, jako našim dávným předkům. Patří k nim rozhodně i polární záře, o kterých hovoří astrofyzik Petr Kulhánek.

Mezi černými dírami se vyskytují i skuteční otesánci. O nové informace v tomto směru se postarala vynikající kosmická observatoř Chandra sloužící americké NASA.

V srpnu 1967 byl na observatoři v Ondřejově uveden do provozu náš největší astronomický dalekohled. Tehdy byl jedním z největších přístrojů na světě. Jak je na tom teď prozrazuje astronom Pavel Suchan.

Na čem byly vystavěny nejstarší známé kalendáře a k čemu byly určeny? Kdy a jak se uplatnil sluneční kalendář a od kdy platí současný kalendář gregoriánský? O tom všem hovoří Pavel Příhoda z pražského Planetária.

Nejrychlejší hvězdou vesmíru by podle objevu astronomů měla být hvězda, označená jako RX J0822-4300.

Astronomové o něm dlouho jen teoretizovali; až letos na jaře vyšly první odborné studie, popisující jeho skutečné fungování. Tzv. YORP efekt může zrychlit nebo zpomalit rotaci těles, obíhajících kolem Slunce. Hovoří o něm astronom Miroslav Brož.

Diskusím o tom, zda na té které planetě mohl existovat život, se v poslední době nevyhnula ani nám nejbližší planeta Venuše. Klíčem k odpovědi může být podle vědců tvrdý minerál zvaný tremolit.

Co nabízí obloha v listopadu? V těchto dnech máte po nějaké době opět možnost spatřit na obloze pouhým okem viditelnou kometu. Astronomové ji označují jako 17P Holmes, podle jejího objevitele Edwina Holmese.