Izraelští vědci zkoumali mikroorganismy v jejich přirozených podmínkách. Zjistili, že bakterie a dokonce i kvasinky, dokážou periodické události poznat a začnou na měnící se situace reagovat s předstihem.

Vědci vytvořili nátěr, který zabíjí plísně, bakterie i viry. Předpokládá se, že latexový nátěr s polymerovanými N-halaminy brzo dojde širokého uplatnění v úřadech, nemocnicích i domácnostech.

Sto padesát jednobuněčných mořských řas rodu Micromonas by se muselo seřadit vedle sebe, aby obtočily souvislým prstýnkem lidský vlas. Přesto patří těmto „trpaslíkům“ mezi mikroorganismy mořského planktonu významné postavení.

Naši nepozvaní hostia – patogénne baktérie. V snahe čo najpohodlnejšej reprodukcie „vynašli“ spôsob, ako aj v žalúdku využívať substrát a nebyť pritom rušené – ničené žalúdočnou kyselinou. Ochranu pred ňou im poskytuje nepatrný proteín.

Janibacter hoylei , Bacillus isronensis, Bacillus aryabhata.

Svítící bakterie Vibrio fischeri žije v rybě a zároveň i ve hlavonožci a potřebuje k tomu jeden jediný šikovný gen navíc.

Po desetiletí se genetici honili za vidinou embryonálních kmenových buněk laboratorního potkana. Marně. Teď slaví na tomto poli nezávisle na sobě úspěch hned dva týmy.

Indukované pluripotentní kmenové buňky jsou obrovským příslibem pro tvorbu buněk, tkání a orgánů využitelných pro léčbu mnoha závažných onemocnění. Donedávna potřebovali vědci k jejich vytvoření kvartet virů upravených metodami genového inženýrství. Teď jim stačí jediný. Zasloužil se o to tým Gustava Mostoslavskyho z Boston University. Jejich úspěch je jen...

Biologové vnesli jasno do principu přesouvání věcí uvnitř buňky.

Vatikán vyzýva veriacich vedcov vzdať sa práce s embryonálnymi kmeňovými bunkami.

Za kilogramy nadváhy vděčíme variacím bakteriálního střevního společenství.

Bakterie Wolbachia prosluly jako mistři machiaveliánské manipulace. Nejnovější objev australských vědců ale dokazuje, že svým obětem nakonec protrpěné příkoří kompenzují ochranou před smrtícími onemocněními.

Napříč celou historií ovlivňovaly poruchy životního prostředí a změny globálního klimatu silně i to, jak byla zvířata a potom i lidé napadáni parazity.

Studie výzkumníků z Lancashire, Anglie a Chicaga zjistili, že 97 procent případů kampylobakteriózy testovaných v Lancashiru bylo způsobeno bakteriemi, které se běžně objevují u kuřat a dobytka. Práce je založená na porovnání sekvencí DNA tisícovky bakterií shromážděných od lidských pacientů a zvířecích přenašečů.

Když viry napadnou bakterie, uzavírají společné rozhodnutí, zda svého chlebodárce hned zamordují a nebo zda ho nechají žít.

O možnosti, že virus katarální horečky ovcí dokáže v našich podmínkách přežít zimu, aby na jaře znovu udeřil s plnou silou, jsme už na Oslu psali v článku "Virus katarální horečky může přežít zimu". Celá věc není tak jednoduchá, jak by se na první pohled mohlo zdát. Zda nouzová vakcinace přežvýkavců bude dobrá cesta k vyrovnání se s bluetongem v našich...

Velký pokrok v oblasti regenerativní medicíny přisuzují vědci objevu učiněnému v Harvard Stem Cell Institute (HSCI). Podařilo se něco, co už je dlouho snem vývojových biologů – přetvářet dospělé buňky ve zcela jiné buňky.

Britští včelaři vytáhli proti úhlavnímu nepříteli včel se zcela novou biologickou zbraní. Proti cizopasnému roztoči kleštíkovi včelímu známému také pod latinským názvem Varroa destructor nasadili choroboplodnou houbu.

V súčasnosti už vedci vedia naprogramovať ďalší vývoj kmeňových buniek kultivovaných in vitro v laboratóriách. V kalifornskom Ústave Jonasa Salka pre biologický výskum to však dokázali s dospelými kmeňovými bunkami, ktoré sa nachádzajú priamo v živom mozgu.

Cizopasný prvok Toxoplasma gondii patří k nejúspěšnějším parazitům světa. Dosáhl globálního rozšíření a napadá stovky nejrůznějších živočišných druhů včetně člověka.

Ako mohla prvotná živá pozemské bunka vyzerať? Ako mohla prijímať živiny z okolitého prostredia, rásť, kopírovať nejakú informáciu zakódovanú do reťazca nukleotidov a deliť sa? To doposiaľ nevieme a ani príroda nám neposkytuje žiadne zachované hmotné indície. Výsledky výskumného projektu Lekárskej fakulty Harvardskej univerzity aspoň poskytli model a spôsob ako...

Lidské tělo se skládá z desítek bilionů buněk. Mikroorganismů, které obývají povrch i nitro našeho organismu, je desetkrát víc. Nejsou to jen pasivní nájemníci nebo nebezpeční vetřelci. Mnohé mikroorganismy nám pomáhají. Podílejí se na rozvoji imunitní obrany nebo nám pomáhají trávit potravu. Bez mikrobů by byl náš život o poznání těžší. A některé choroby...

Rozšíření biosféry na 1,6 km pod pacifickým dnem má dvě stránky - dobrou a špatnou. Ta první potěší všechny co předpokládají možnost existence mimozemského života. Stinnou stránkou je bláhovost počínání ochranářů, kteří hodlají spasit Zemi pohřbíváním skleníkových plynů na dně oceánu.

V lidském těle jsou místa, kde lze zjistit drobné „částečky“, které mají v průměru kolem 50 nanometrů (miliontin milimetru). Dostaly jméno nanobakterie. Na povrchu jsou kryty vápenatou skořápkou, ale uvnitř měly ukrývat vše, co potřebují k životu, dědičnou informaci nevyjímaje. Podle některých mikrobiologů představují nanobakterie nejmenší buněčné...