Všechny starověké civilizace věnovaly velkou pozornost pohybům nebeských těles a úkazům na denní i noční obloze. Pochopitelně ze zcela jiného důvodu, než dnešní astronomové. Výjimkou nebyli ani středoameričtí Mayové, jejichž civilizace byla na vrcholu v 8. století našeho letopočtu.

Lví podíl na objevech světového významu mělo v minulosti i nemálo Čechů nebo Moravanů. Někteří z nich dosáhli mezinárodní proslulosti a najdou se mezi nimi i opravdu slavná jména. K těm rozhodně patří také orientalista Bedřich Hrozný, od jehož narození uplynulo 6. května 2009 rovných 130 let.

Život málokterého vědce či vynálezce je opředen tolika mýty, jako život slavného fyzika a elektrotechnika Nikoly Tesly, který na přelomu 19. a 20. století získal pověst "elektrického mága" a čaroděje. O jeho pokusech a objevech se dodnes vyprávějí hotové báje.

V sobotu 7. března se vydal na svou vesmírnou pouť kosmický dalekohled, který bude z heliocentrické dráhy hledat a sledovat exoplanety. Jméno této misi přes propast věků propůjčil německý hvězdář Johannes Kepler.

Už jste se někdy setkali s pojmem "smolná kniha"? Pokud ano, tak nejspíš v souvislosti s čarodějnickými procesy. Smolné knihy proto považujete za něco hluboce středověkého. Pravda je ale jiná. Smolné knihy jsou současnosti mnohem blíže, než si možná myslíte; jsou také předmětem zkoumání historické vědy, která z nich dovede vyčíst mnoho zajímavého. A co se týče...

Jedním z nejvýznamnějších pramenů k historii desátého století v Čechách, který se hojně využívá, je takzvaná Kristiánova legenda. Dílo, o které se čeští historici přou několik staletí. Nejen, že se neví, kdo ho napsal, ale není ani jisté, z jakého století pochází.

O historii těžby zlata v Čechách a na Moravě hovoří Jiří Litochleb, vedoucí mineralogicko-petrologického oddělení pražského Národního muzea. Ta historie začíná už v pravěku.

Brambory jsou dnes zřejmě tou nejobyčejnější součástí našeho jídelníčku. Každé školní dítko však ví, že tomu tak vždycky nebylo. Naši středověcí předkové byli závislí na obilovinách a luštěninách. Brambory, to byla novinka novověku. Zvlášť, bereme-li za jeho počátek rok 1492, kdy Kryštof Kolumbus objevil pro Evropu nový svět - Ameriku. Právě odtamtud k...

Před dvěma sty lety, roku 1808, zasáhly naše území hned dva hromadné pády meteoritů. K prvnímu došlo 22. května u Stonařova na Jihlavsku. Jaké kameny u Stonařova spadly objasňuje odbornice na meteority Marcela Bukovanská. Na oslavu události zve redaktorka Monika Pytlíková.

Co všechno se dá vyčíst z lidských ostatků, koster, mumií i hrobů, o našich dávno mrtvých předcích a jejich životě? A jaké postupy při tom vědci používají? Právě na tyto otázky odpovídá kniha, nazvaná Vepsáno do kostí.

Na čem byly vystavěny nejstarší známé kalendáře a k čemu byly určeny? Kdy a jak se uplatnil sluneční kalendář a od kdy platí současný kalendář gregoriánský? O tom všem hovoří Pavel Příhoda z pražského Planetária.

Oficiálně byla planeta Neptun objevena v roce 1846, existují však i záznamy o daleko starších pozorováních. Jako první pozoroval Neptun Galileo Galilei - až do roku 1980 se však o tom nevědělo. Hovoří astronom Pavel Najser.

Počátkem 20. století vylovili potápěči z dva tisíce let starého lodního vraku u řeckého ostrova Antikythéry zbytky tajemného mechanismu z dob antického Řecka. Vědci ho zkoumají dodnes. Hovoří o tom historička vědy Alena Hadravová a astrofyzik Petr Hadrava.

U příležitosti první výstavy, na níž je prezentován vzácný mincovní poklad, nalezený poblíž Tetína v lednu roku 2006, si povídáme s numismatikem Jiřím Militkým. Měl to štěstí, že byl přítomen při jeho vyzvednutí.

Slavný rukopisný Codex gigas, vzniklý ve 13. století v benediktinském klášteře v Podlažicích, má opravdu úctyhodné rozměry - je proto naprosto nepoužitelný ke čtení. K čemu mohla tato obří kniha sloužit? Ptali jsme se historika Zdeňka Uhlíře.

Prchající Indie, tajemství indočínského tygra, soukromníci versus kožatky, hromadný hrob z Kněževsi, 30 000 let starý kel.

Nová "minižabka" z Indie, ďáblové a rakovina, svatyně u Eufratu, planetka Astronautica, japonská sonda SELENE.

Zřícenina hradu Ronova nad Sázavou u Přibyslavi na Havlíčkobrodsku skrývala nečekané tajemství. Ve zdivu jeho obvodové hradby byly nedávno nalezeny zazděné lidské ostatky.