Hluboká mozková stimulace, používaná například k léčbě Parkinsonovy nemoci, může pomáhat i s léčbou jiných chorob. Stimulací hypothalamu lze ovlivnit bolesti hlavy a agresivitu u lidí nebo stravovací návyky zvířat. Studie, která vyjde v Annals of Neurology, přináší poznatky z léčby pacienta trpícího morbidní obezitou. Po provedení hluboké mozkové stimulace si...

Animální modely v psychiatrii...

Prestižní lékařský časopis New England Journal of Medicine přinesl hned tři články, které předznamenávají revoluci v transplantační medicíně.

Předčasně narozené děti někdy během prvních týdnů života vyžadují operativní zákrok, který jim pomáhá udržet se při životě. Jeho součástí může být podání morfinu, který tlumí bolest. Studie na potkanech ovšem ukazuje, že časné setkání s touto drogou zanechává stopy.

Nadějná alternativa antibiotik se podle italských vědců vyskytuje v kůži žab.

První úspěchy léčby dědičných chorob provází stín nádorových onemocnění. Vědci nyní vyvinuli bezpečnější prostředek pro náhradu poškozených genů v těle pacientů.

K nejobávanějším "exotickým" patogenům patří virus Eboly - původce krvácivých horeček lidí a lidoopů s velmi vysokou úmrtností. Studium tohoto viru je možné jen v laboratořích s vysokou úrovní zabezpečení, označovanou jako Biosafety Level 4.

Infekce prvokem toxoplazmou zřejmě může zvyšovat "šance" na rozvoj schizofrenie.

Mezi látky, které jsou podezřelé jako rizikové faktory rozvoje Alzheimerovy choroby, můžeme podle článku v Journal of Neuroscience započítat olovo.

Malárie, kterou způsobuje komáry přenášený prvok zimnička Plasmodium, je známá celá staletí. I přesto však odborníky stále dokáže překvapit.

Experiment na laboratorních myších potvrdil, že znečištění ovzduší může ovlivňovat spermie a mužskou plodnost.

Mnohočetný myelom - nádorové onemocnění krve. DDT a lidské zdraví. Kampaň sdružení MAMA Help. Situace mladých rodin.

Perzistující organické látky - například zbytky pesticidů - přijímáme spolu s potravinami a vodou. Tyto látky mají schopnost akumulovat se v lidské tukové tkáni a jsou klasifikovány jako potenciálně nebezpečné lidskému zdraví.

Transplantační medicína se v ČR úspěšně rozvíjí. Co ji může v budoucnu limitovat?

Kolem prionových infekcí se zřejmě vynořila další záhada. Ve Velké Británii totiž na Creutzfeldt-Jakobovu chorobu zemřela žena s jinou variantou genu pro prionový protein, než měly všechny předešlé oběti tohoto onemocnění.

Lékařské záznamy sahající padesát let do minulosti naznačují, že lidé s Downovým syndromem mají snížené riziko výskytu nádorových onemocnění.

Manželský pár, který kolem roku 1630 připlul do Ameriky, je zřejmě předkem stovek dnešních Američanů se zvýšeným rizikem vzniku rakoviny tlustého střeva.

Nedostatek spánku může souviset se vznikem cukrovky druhého typu - takový je závěr článku, který tento týden vychází v Proceedings of the National Academy of Sciences.

Minulé století bylo érou antibiotik. V 21. století se však jejich sláva poněkud vytrácí a odborníci hledají nové možnosti, jak se s vypořádat s rezistentními kmeny patogenních bakterií.

Zdánlivě neúnavný sval často podléhá různým onemocněním. Co všechno vlastně vydrží lidské srdce?

Neurologové poprvé demonstrovali, že za problémy s nadváhou a obezitou může stát nedostatek proteinu označovaného jako brain-derived neurotrophic factor, ve zkratce BDNF.

Lidem se smrtelným dědičným postižením svalů svitla šance na léčbu geneticky opravenými kmenovými buňkami.

Lékaři si často stěžují, že mnoho lidí v důchodovém věku trpí nedostatečným příjmem tekutin. Dřívější výzkumy také potvrdily, že starší člověk nevnímá žízeň stejně silně, jako příslušník mladší generace.

Virus HIV má nečekaného pomocníka - infekci lidských buněk mu totiž výrazně usnadňuje látka, která se nachází ve spermatu.