Prvními obratlovci, kteří se naučili aktivně létat, byli "bratranci" dinosaurů - pterosauři. Vzdušný prostor ovládali desítky milionů let; až do konce druhohor, kdy beze zbytku vymřeli. Do té doby jich však bylo doslova plné nebe.

Seriál, vysílaný u příležitosti vydání nové souborné publikace o českém pravěku Archeologie pravěkých Čech a k 90. výročí založení Archeologického ústavu Akademie věd České republiky, nás dnes zavede do nejstaršího a zároveň nejdelšího období lidské historie v Čechách, starší doby kamenné - paleolitu.

Jen tři skupiny obratlovců v celé historii naší planety opustily pevnou zem a naučily se aktivně létat. Byli to pterosauři, ptáci a netopýři. Počátky létání jsou však zahalené tajemstvím. Nejen, že nevíme, kdy k prvním vzletům došlo, ale není ani jisté, jak se to stalo. Z fosilního záznamu neznáme ani žádné přechodové články. Ale něco málo už se tuší.

Nejstarší písemná zmínka o jeskyni na vrchu Turold na okraji Mikulova je stará 340 let. Lidé však o jeskyni věděli mnohem dříve. Archeologické nálezy svědčí o jejich přítomnosti už před necelými 40 tisíci lety.

Ediakar. Tento zvláštní název označuje velmi vzdálené období historie naší planety, ze kterého pocházejí vůbec nejstarší známé zkameněliny velkých organismů. Říká se jim ediakarská fauna. A to i přesto, že se vědci zatím stále nedohodli, jestli to opravdu fauna byla. Mohly to být i rostliny a kdoví, co ještě.

Paleontolog Oldřich Fejfar vypráví příběh jednoho z prvních nálezů fosilního savce v Evropě. Kostra byla objevena před několika staletími na našem území, psalo se o ní v literatuře, ale dlouhá léta nebylo známo, kde se její originál nachází.

Před koncem druhohor a tedy i před koncem dinosauří éry došlo na naší planetě k náhlému rozvoji krytosemenných rostlin, jejichž nadvláda trvá na Zemi dodnes. Nad příčinami této nebývalé změny a jejím dopadem uvažuje paleobotanik Jiří Kvaček.

V litoměřickém muzeu byly před časem docela náhodou objeveny dva zkamenělé sloní zuby, staré více než dva miliony let. Kde se tam asi vzaly a jakému slonu patřily vysvětluje jejich objevitel, paleontolog Oldřich Fejfar.

Zkameněliny nebo přesněji fosilie jsou produktem procesu, kterému se říká fosilizace. Jak tento proces probíhá a co všechno jsou díky němu odborníci schopní zjistit zejména o pravěkých rostlinách vysvětluje paleobotanik Jiří Kvaček.

K jakým změnám muselo dojít v anatomii ryb, aby se z nich mohli stát živočichové, schopní přechodu na souš? A zůstalo i v nás něco z našich rybích předků? Hovoří paleobiolog Zbyněk Roček.

Obratlovci zpočátku žili jen ve vodě; teprve později se z části přesunuli i na souš. Kde, kdy a proč k této změně došlo? Je znám konkrétní přechodový článek mezi vodními a suchozemskými obratlovci? Hovoří paleobiolog Zbyněk Roček.