Dopis kancléřce Merkelové
Přes 270 vědců a odborníků zaslalo otevřený dopis německé kancléřce Angele Merkelové, ve kterém ji vyzývají, aby přehodnotila svůj postoj ke globálnímu oteplování. Upozorňují, že atmosféra se už deset let neotepluje, ba naopak. Političce vytýkají, že příliš snadno uvěřila v tvrzení o globálním oteplování, aniž by si předtím ověřila fakta.
Pondělí 3. srpna 2009
Mořské ekosystémy se vzpamatovávají z nadměrného rybolovu
Nikdo nevěřil, že by Boris Worm a Ray Hilborn mohli bádat společně. Přesto vydala jejich studie jedno z nejkomplexnějších svědectví o současném stavu světových oceánů a mořském rybolovu.
Středa 29. července 2009
Atmosférický skleníkový efekt se zrodil před 180 lety
Dějiny atmosférického skleníkového efektu jsou dějinami nedorozumění, omylů, nespolehlivých a nepřesných přístrojů a podvodů. Pro uvedení na pravou míru přinášíme přehled zpracovaný německým chemikem Ernstem Georgem Beckem.
Úterý 12. května 2009
Dvouletý led v Arktidě je 4 metry silný
Nově vytvořený led bývá po dvou letech 2 metry silný. S velkým překvapením zjistila mezinárodní výzkumná expedice PAM-ARCMIP po 4 týdnech leteckého výzkumu, že nově vytvořený led na severním pólu je 4 metry silný. To odporuje oteplovací teorii.
Neděle 10. května 2009
Kdo je vinen vymíráním na konci křídy?
Nelítostný meteorit nebo splašené soptění? Spěje už spor o příčinu vymření velkých dinosaurů do napínavého finále?
Středa 22. dubna 2009
Nech robíme, čo robíme, predchádzajúca doba medziľadová bola extrémnejšia
Nech považujeme súčasné zmeny klímy a s nimi súvisiace dôsledky, ako napríklad stúpanie hladiny svetového oceánu, za viac, či menej extrémne, pre samotnú Zem nie sú ničím dramatickým. Staré koralové útesy svedčia o dávnych zmenách väčších, než chystajú najkatastrofickejšie scenáre pre našu budúcnosť.
Sobota 18. dubna 2009
„Krvavé vodopády“ odhalily nové druhy extrémofilů
Hluboko v zemi pod antarktickým ledovým příkrovem se v izolovaném prostředí bazénu slané vody uchoval život po miliony let.
Pondělí 6. dubna 2009
Utopí se Tuvalu? Aneb hrátky s hladinou moře
Jaký bude osud Tuvalu? Stoupá moře? Nebo se nám ztrácí? Příběh švédského geologa tváří v tvář oteplovací mašinerii.
Čtvrtek 2. dubna 2009
Príliš veľa pozitrónov – odkaz od tmavej hmoty?
Prístroje sondy PAMELA zaznamenali v horných vrstvách zemskej atmosféry priveľa pozitrónov. Teória tvrdí, že môže ísť aj o stopy po zániku častíc tmavej hmoty.
Středa 1. dubna 2009
Druhý život na Zemi?
Pozemské organismy zřejmě nemají jediný společný původ. Život se na naší planetě vyvinul – případně přicestoval z vesmíru- nejméně dvakrát.
Úterý 17. března 2009
Objav nových mikroorganizmov v Stratosfére
Janibacter hoylei , Bacillus isronensis, Bacillus aryabhata.
Úterý 3. března 2009
Je oteplování realitou, nebo podvodem století?
Zvítězí globální oteplování nebo ochlazování? Kdo ví?! Globální oteplování si většina lidí, pod vlivem masivní mediální masáže, spojuje s obsahem skleníkových plynů a zejména s mediální hvězdou – oxidem uhličitým. Málokdo si ale položí otázku: Nemá na teplotu na Zemi mnohem větší vliv jiná, než ta vzpomenutá mediální, hvězda. Nemá větší význam...
Středa 4. února 2009
Koloběh uhlíku v záblescích opakování ze školních škamen
Už ve školních škamnách nám bylo sděleno , že rostliny pomocí chlorofylu zachytávají oxid uhličitý a světlo a vytváří organické látky, přitom uvolňují kyslík.
Pondělí 12. ledna 2009
O priveľkom rádiovom šume vesmíru a výskumných balónoch
NASA využíva špeciálne balóny na vynášanie prístrojov do stratosféry. Jeden z týchto projektov sa z oblohy zniesol spolu s doposiaľ nevysvetlenou záhadou: nameraný rádiový signál je niekoľkonásobne silnejší, než vedci predpokladali.
Nad Antarktídou sa vznáša nový prototyp vysokotlakového balóna ako prvá lastovička na ceste k vývoju ultraľahkej obrovskej bubliny s...
Sobota 10. ledna 2009
Klima v Antarktidě ovlivňuje El Niňo
Analýza ledových jader z vrtů do ledovců v Antarktidě z expedice 2000-2002 ukázala, že jev El Niňo ovlivňuje klima v západní Antarktidě. Tak tomu bylo například také v letech 1939 -1942. Teplota tehdy v důsledku El Niňo stoupla o 3 – 6 stupňů Celsia. To podpořilo masivní únik oxidu uhličitého z oceánu do atmosféry – až 1700 ppm v roce 1940 – jak v Antarktidě tehdy...