Dát dohromady předpověď počasí není vůbec nic snadného. Nejdřív se o něm musíte co nejvíc dozvědět; získaná data pak musíte umět správně interpretovat. V hotové předpovědi má každé slůvko svou roli a přesně vymezené místo.

Přítomnost větru registruje každý. Ne všichni by však asi byli schopni vysvětlit, proč vlastně fouká, proč pokaždé odjinud, proč je někdy vítr sotva znatelný a jindy láme stromy... Na tyto, ale také na řadu dalších otázek, odpovídá meteorolog Martin Novák

30. června uběhlo 100 let od sibiřské události, která bývá nazývána pádem tunguského meteoritu, přestože se z tělesa, které nad tajgou vybuchlo, nenašel dosud ani kousek. V podobný nález však doufají italští geologové, zkoumající jezero Čeko. Hovoří o tom astronom Pavel Koten.

Tuto prapodivnou přezdívku si vysloužily dvě skupiny úkazů, odehrávajících se vysoko v zemské atmosféře, o nichž donedávna vědci prakticky nic nevěděli. Hovoří o nich astrofyzik Petr Kulhánek.

Úvahy o budoucnosti naší planety ve vesmíru jsou spojené s existencí naší mateřské hvězdy. Ještě v 50. letech minulého století se hovořilo o tom, že Slunce vybuchne jako nova a zničí vše živé na Zemi.

Co jsou oblaky, jak vznikají a co je tvoří? Podle čeho je odborníci třídí a jak určují jejich výšku? Hovoří o tom meteorolog Martin Novák. Dozvíte se od něj i to, že ne z každého oblaku prší...

Přítomnost větru registruje každý. Ne všichni by však asi byli schopni vysvětlit, proč vlastně fouká, proč pokaždé odjinud, proč je někdy vítr sotva znatelný a jindy láme stromy... Na tyto, ale také na řadu dalších otázek, odpovídá meteorolog Martin Novák

Prchající Indie, tajemství indočínského tygra, soukromníci versus kožatky, hromadný hrob z Kněževsi, 30 000 let starý kel.