Nově objevený druh měkkýše je zřejmě prvním příkladem nadměrného vytěžování mořských potravních zdrojů.

S východem slunce propuká v přírodě ptačí koncert, jaký pak už nemá za celý den obdoby. Po ránu zpívají ptáci z plna hrdla. Proč je pro ně důležité předvést se právě v této denní době?

Ropuchy obrovské by podle některých studií mohly během několika desetiletí kolonizovat prakticky celou Austrálii. Neobvyklý experiment, ve kterém vědci nechali ropuchy "závodit", ukázal, že jejich invaze přece jen má své limity.

Vážky jako vášeň...

Trus tučňáků asi nikdo nepokládá za něco nebezpečného. Nová studie ovšem ukázala, že je významným zdrojem arsenu.

Změny, které probíhají v zemské atmosféře v důsledku lidské činnosti, se tradičně sledují v ledu nebo na letokruzích stromů. Podle amerických odborníků se ale daleko lépe "zapisují" do kostí velkých predátorů.

Není tomu tak dávno, kdy jsme se učili, že ptáci nemají čich. Později bylo toto tvrzení upraveno a čich byl přiznán některým druhům ptáků, např. kondorům, ptákům kiwi či některým albatrosům. Nyní se ale ukazuje, že naprostá většina ptáků má čich vyvinutý velmi dobře a je pro ně možná tak důležitý jako pro savce či ryby.

Lodní vraky, které leží na korálových útesech, zřejmě podporují invaze nevítaných druhů živočichů.

Strávit tvrdé dřevo pomáhá asijským broukům houba, která obývá jejich střevo.

O rybách a hydrobiologii...

V pralesích Gabonu objevili zoologové dosud neznámý druh drozdovitého ptáka.

Viníkem záhadného onemocnění mořských korýšů jsou zřejmě chemikálie z průhledných plastů.

Ptáci mohou mít skvělý zrak a sluch, ale jejich čich byl až do nynějška pokládán za podřadný.

Obyčejná ovocná muška octomilka, ale zároveň jeden z nejprozkoumanějších organismů na světě a důležitý model pro výzkum i lidských chorob. Proč je právě octomilka pro vědce tolik atraktivní?

Drobní členovci hrotnatky (Daphnia) svá vajíčka posílají na cesty prostřednictvím hmyzu znakoplavek.

V pralese Ekvádoru žije na pár hektarech více než stovka různých druhů netopýrů.

Řasy, které přerůstají a poškozují korály, dokázal z havajských útesů odstranit gigantický vysavač.

Samičky komára Aedes aegypti jsou, pokud jde o kladení vajíček, značně vybíravé - a vědci to hodlají využít proti nim.

Roztoči, kteří parazitují na vosičkách, chrání potomky svých hostitelů.

Za mnohými epidemiemi infekčních chorob stojí kombinace několika patogenů a faktorů životního prostředí. Odhalit takovou kombinaci bývá obtížené, ale v případě umírajících lvů se to podařilo.

Arktické ryby se kvůli oteplování moře nestěhují blíže k pólům, ale do větších hloubek.

I když se to nezdá, předměstí je pro obojživelníky možná zdravější prostředí, než okolí zemědělských usedlostí na venkově.

Výzkum chobotnic, vedený Benny Hochnerem z Hebrejské university v Jeruzalémě, osvětluje, jak mozek ukládá a vyvolává vzpomínky. A proč zrovna chobotnice? Chobotnice a jejich blízce příbuzní hlavonožci jsou považováni za nejinteligentnější bezobratlé živočichy. Mají relativně velké mozky a zvládají učení a paměťové úkoly.

Novozélandský plaz haterie, pokládaný za živou zkamenělinu, podle nového modelu nepřežije rok 2085.