Za to, že mohou žahnout kořist nebo neopatrného plavce, zřejmě medúzy vděčí bakteriím.

Kožní onemocnění, které postihuje především plazy chované v zajetí, má na svědomí dosud neznámý druh bakterie.

Každou noc několik brazilských mravenců obětuje svůj život v zájmu preventivní ochrany kolonie.

Mezi živočichy, na kterých Charles Darwin založil svou evoluční teorii, patří velké suchozemské želvy rodu Geochelone. Na galapážské ostrovy se kdysi dostaly z Jižní Ameriky a díky izolaci zde vytvořily celkem 15 odlišných druhů. Čtyřem z nich se staly osudné výpravy námořníků, kteří je odváželi z ostrovů a v podpalubí svých lodí drželi jako "živé...

Blanokřídlý hmyz vosíci prokázal sociální paměť na takové úrovni, jakou by u hmyzu asi nikdo nečekal.

Na Fidži objevili zoologové nový druh leguána a dostali se blíž k rozluštění záhady pacifických leguánů.

Vymírání supů na indickém subkontinentu odstartovalo hygienickou kalamitu. Ochránci přírody se snaží supy zachránit. Potýkají se však s neúnosnou redukcí jejich genetické rozmanitosti.

Skoro všichni příslušníci řádu pavouků jsou jedovatí. Jejich jedový aparát, který tvoří srpovitě zahnuté chelicery, je dobře známý a zoologové podle něj pavouky rozdělují do dvou podřádů - Mygalomorphae a Araneomorphae. Co ani zdaleka není tak dobře prozkoumané, je složení pavoučího jedu, který v některých případech může být nebezpečný i pro člověka.

Vysokoproteinová dieta je možná vhodná pro lidi, ale úsilí o záchranu papoušů kakapo příliš nepomohla.

Kolonie ptáků alkounů nejsou nijak idylickým místem - při nedostatku potravy dospělí jedinci často ubíjejí mláďata svých sousedů.

Samičky myší, které postrádají "gen strachu", nedostatečně chrání své potomstvo.

Druh nově objevený v Amazonii zřejmě představuje nejstarší žijící linii mravenců.

Samičky australských žab paropuch mají pádné důvody k promiskuitě.

Tým evropských vědců objevil první gen, který se podílí na denních a nočních cyklech mořských korálů.

Švýcarští vědci zjistili, čím se z hlediska genetiky liší bezsrstí psi od těch chlupatých.

Podle amerických ekologů používají sloni něco jako vlastní verzi GPS.

Netopýři se orientují podle odrazu ultrazvukových vln. Podle nové studie se tato schopnost echolokace v jejich evoluci neobjevila jen jednou, ale hned několikrát.

Člověk není jediný tvor, který s oblibou vyhledává mastná jídla - dělají to i orlosupi bradatí.

Drobní živočichové želvušky strávili trochu nepohodlnou dovolenou na oběžné dráze.

Genetická studie poněkud zpochybnila dosavadní pohled na evoluci nelétavých ptáků.

Ve Smithsonian's National Zoo se po oplození zamrazeným spermatem narodila dvě mláďata jedné z nejvzácnějších šelem světa - tchoře černonohého.

Ve Skotsku vznikla první rezervace na záchranu ohrožených druhů čmeláků.

Nejoblíbenější kořistí kanadských vlků nejsou jeleni a jiná spárkatá zvěř, ale kupodivu lososi.

Těžko bude někdo z vás váhat při pohledu na šimpanze, zda se náhodou nejedná o člověka. Přesto genom šimpanzů a lidí je z 98 % identický. Co tedy může za to, že je člověk člověkem? Které geny jsou za to zodpovědné? Odpovědi už můžete hledat s Mgr. Janem Pačesem, Ph.D., při přednášce "Člověk a šimpanz - jak veliké genetické rozdíly jsou důležité?"