Jak se pavouci rozmnožují, jak vypadají jejich námluvy a jak jsou na tom s péčí o potomstvo? Každý druh pavouka má úplně jiné zvyky, říkají odborníci - někdy i dost podivné. Prozradíme vám o tom řadu intimních podrobností.

Na pavouky je česká příroda velmi bohatá. Odhaduje se, že by u nás mohlo žít až 1000 druhů těchto členovců. Najdete je úplně všude - od vrcholků Krkonoš až po Labskou nížinu; některé i pod vodní hladinou.

Příroda je zase o jeden druh pavouka bohatší. Českému badateli se podařilo objevit a popsat nový druh stepníka, o kterém vědci až dosud vůbec nevěděli. Přitom to není žádný mrňous a navíc je jisté, že na jihu Moravy - a nikde jinde na světě - žije už miliony let.

Štěnice se vracejí do lidských příbytků. Po létech nepřítomnosti, způsobené soustředěným hubením v polovině minulého století, jsou tito nepříjemní parazité zpět. I když zatím nejde o žádnou katastrofu, tuto skutečnost nelze podceňovat. Povědomí o štěnicích se totiž mezi lidmi takřka vytratilo. Málokdo ví, jak štěnice vypadají, natož aby věděl, jak je...

V povodí řeky Mekong v jihovýchodní Asii bylo jen za posledních deset, patnáct let objeveno několik tisíc nových druhů rostlin i živočichů. Některé z nich vědci vytáhli místním obyvatelům doslova z talíře.

Na ostrově Borneo, nazývaném Indonésany Kalimantan, konkrétně v jeho pobřežních mangrovech u města Balikpapanu žijí opice s velmi zvláštní fyziognomií, kterou dobře naznačuje jejich české pojmenování. Kahau nosatý.

Zajímá vás, jak žijí suchozemští plži, kterým se u nás lidově přezdívá šneci? Pokusíme se vás přesvědčit o tom, že život těchto nenápadných tvorů je plný zvláštností, o kterých možná ani nevíte. Dozvíte se o architektuře ulity nebo o hlemýždích "šípech lásky". Prozradíme vám, jak plži lezou, jak zatahují oči a čím strouhají potravu a ještě mnohem...

Každý někdy pozoruje ptáky. Někoho uspokojuje sledovat sýkorky na krmítku nebo čápy na hnízdě, jiní touží po komplexnějším zážitku, spojeném s pobytem v terénu, cestováním a značnou porcí trpělivosti - a také s větší pestrostí pozorovaných ptačích druhů. Takoví se pak často věnují birdwatchingu.

Nikdo asi nepochybuje o tom, že příroda se u nás na mnohých místech, ať už v rezervacích nebo mimo ně, opravdu chrání a u mnoha živočišných i rostlinných druhů tato ochrana očividně pomáhá. Existují však četné výjimky - třeba u motýlů žádné ochranářské snahy nezabraly. Stále jich ubývá a nejsou to jediní živočichové, kteří se z naší přírody...

V poměrně nedávné minulosti, dokonce ještě v době historické, žil na Novém Zélandu gigantický pták moa a na Madagaskaru podobně vzrostlý opeřenec aepyornis. Co všechno o nich věda ví shrnuje ornitolog Jiří Mlíkovský.

V evropské a tedy i v naší přírodě stále ubývá motýlů. Jak masivní je tento úbytek a čím je asi způsoben? Nad neutěšeným stavem motýlí populace na našem území se zamýšlíme s entomologem Martinem Konvičkou.

Kriticky ohrožení krokodýli gaviálové indičtí, kteří přežívají už jen na několika místech Indie a Nepálu, mají velký problém. Populaci na řece Čambal postihla záhadná choroba. Hovoří o tom herpetolog Ivan Rehák.

Rorýsi u nás pobývají každoročně jen pár měsíců na přelomu jara a léta; jsou tedy našimi hosty jen po dobu nezbytně nutnou. Většinu svého života tráví na cestách a ve vzduchu i spí. O rorýsích jsme si povídali s Lukášem Viktorou z České společnosti ornitologické.

Jaguáři byli ve Spojených státech dlouhá léta považováni za vyhynulé. Až do roku 1996, kdy jednoho urostlého jaguářího samce potkal a vyfotografoval překvapený lovec na jihozápadě státu Nové Mexiko.

I na místech, intenzivně využívaných člověkem, například ve městech nebo v okolí dálnic a železničních náspů, kupodivu žije neobyčejně široké spektrum živočichů. Měkkýše z toho nevyjímaje - hovoří o tom malakoložka Lucie Juřičková.

V naší přírodě se vyskytují stovky živočišných a rostlinných druhů, které v ní nejsou původní a pronikly k nám odjinud. Mezi nimi je i několik desítek druhů měkkýšů, o kterých hovoří malakoložka Lucie Juřičková.

Jak se v přírodě daří zvířatům, která se do ní vrátila po delším pobytu v některé ze záchranných stanic? Na to se pokouší najít odpověď projekt, o kterém hovoří koordinátorka Národní sítě záchranných stanic Zdeňka Nezmeškalová.

Začátkem září se v Praze konala druhá Evropská primatologická konference. Jeden z jejich organizátorů, primatolog Václav Vančata, hovoří o jejím významu a také o tématech, kterým byla na konferenci věnována největší pozornost.

Prchající Indie, tajemství indočínského tygra, soukromníci versus kožatky, hromadný hrob z Kněževsi, 30 000 let starý kel.

Nová "minižabka" z Indie, ďáblové a rakovina, svatyně u Eufratu, planetka Astronautica, japonská sonda SELENE.