Rychlý rozvoj genetického výzkumu v centru pro výzkum rakoviny je obrovským příslibem pro léčbu neuroblastomu.

Lidská náklonnost k chemickým substancím způsobujícím více či méně ničivé závislosti je jedním z největších problémů, s nimiž společnost i lékařská věda musí bojovat. Není proto divu, že se genetikové po dlouhou dobu snaží odhalit dědičné kořeny tohoto lidského prokletí. Američané nedávno publikovali studii, která znamená v této oblasti skutečný...

Výzkumníci z Yaleské univerzity potvrdili, že genetické studie mohou nejen odhalit příčinu chronických onemocnění, ale také ji najít u zdánlivě nesouvisejících příznaků.

Schopnost soucítit s druhými je do jisté míry určena našimy geny. Prokázala to studie na myších, ve které jedinci s chudšími sociálními tendencemi, se soucitně reagovat na emoce svých přátel nenaučily.

Člověka už několik staletí – od okamžiku, kdy Holanďan van Loewenhook vynalezl mikroskop – přitahuje pronikání do mikrosvěta živé i neživé hmoty. V tomto vydání budete mít jedinečnou možnost zblízka se podívat do jádra jediné buňky. Spolu s našimi molekulárními genetiky budeme odhalovat, jak je v něm uložena obří molekula DNA i jak probíhá její čtení...

Některé geny zřejmě odmítají upadnout v zapomnění. Před 40 až 50 miliony let u předků moderních primátů přestal fungovat jeden gen. Ale o 25 milionů let později jej v linii vedoucí k lidoopům a lidem série náhodných událostí opět přivedla k životu.

Odhad „baj očko“ zo začiatku 19. storočia, ktorý predpovedá výšku detí na základe vzrastu ich rodičov, je stále presnejší ako najlepšie genetické predpovede.

Na počátku nového programu na záchranu tasmánských ďáblů stojí sekvenování genomu.

Tajemství genealogie...

Vedci z Michiganskej štátnej univerzity urýchľujú rozpoznávanie génov, ktoré ovplyvňujú štruktúru a funkciu chloroplastov, čo môže viesť k pestovaniu rastlín výhradne ako biopalivo...

Doposud neznámý gen hraje důležitou roli v kontrole tumor-supresorového genu TP53 a tím i v celém procesu maligní transformace buňky.

Během několika generací se podařilo vyšlechtit dvě různé linie u dalmatinů, které se liší podle toho, jak běží za koňským spřežením (jen někteří psi dokážou běžet za kopyty koně před nápravou). Není to záležitost výcviku ze strany člověka ani sledování jiných psů, ale opravdové „zadrátování“.

Cytogenetika Co vlastně dnes o Downovu syndromu víme? Naprostá většina případů je způsobena prostou trisomií chromosomu 21. Postižení jedinci tedy mají ve svých buňkách jednu kopii chromosomu 21 navíc - karyotyp 47, XY, +21 (v případě chlapců) či 47, XX, +21 (v případě...

Downův syndrom je nejčastější a zřejmě také nejznámější závažnou chromosomální abnormalitou člověka. Ačkoliv syndrom samotný byl popsán již před více jak 140 lety, jeho chromosomální podstata byla objevena teprve před 50 lety - v roce 1959. Padesát let intenzivního...

Vědci mají v rukou první genom vyhynulého tvora. Mezinárodní tým genetiků vedený Svantem Pääbem z lipského Ústavu Maxe Plancka pro evoluční antropologii přečetl DNA izolovanou z kostí dvou neandrtálských žen, které žily před 38 000 roků v chorvatské jeskyni Vindija.

Vědcům se podařilo dekódovat genomy všech devadesáti devíti známých kmenů lidského rhinoviru - viru, který je zodpovědný za běžné nachlazení, či virózu. Jejich práce, zveřejněná v únorovém čísle časopisu Science, přináší informace o tom, jak jsou...

Charles Darwin měl své pěnkavy, Thomas Morgan studoval zákony dědičnosti na muškách drozofilách a dnešní vědci, kteří se věnují evoluci chrupu, mají cichlidy. V africkém jezeře Malawi žije více než tisícovka druhů těchto ryb, které mají ve svých čelistech až 3 000 zubů. Jejich vývoj podle nové studie řídí stejná "síť" genů, jakou měli vůbec první zubatí...

Jednovaječná dvojčata jako kdyby si z oka vypadla. Vědci to přičítali totožné dědičné informaci, kterou mají jednovaječná dvojčata stejnou do posledního písmene genetického kódu. Mezinárodní tým genetiků vedený Artem Petronisem z University of Toronto zjistil, že podobnost jednovaječných dvojčat zdaleka neurčuje jen samotná dvojitá šroubovice DNA.

Tradovanou představu, že jedno dítě z deseti je z lože nemanželského, vyvrací nová genetická studie zaměřená na Y chromozóm a příjmení.

Michael Crowder z Washington University School of Medicine v St Louis zjistil, že mutace pouhého jednoho genu umožňuje červům přežít 20 hodin v prostředí s nízkým obsahem kyslíku.

Vcelku asi nikdo nepochybuje, že dožít se vysokého stáří vyžaduje nejen štěstí, ale i nějaké genetické predispozice. Významnou roli by zde mohl hrát gen FOXO3A.

Nejrozsáhlejší studie dědičné informace historické populace proběhla na Islandu. Odhalila kořeny dnešních Islanďanů a dramatické změny, ke kterým v DNA obyvatel ostrova došlo za posledních 1100 let.

Nemusíme byť genetikmi, aby sme zo skúsenosti vedeli, že „zdravý koreň“ sa akosi dedí a sú rodiny, ktorých pokrvní príslušníci viacerých generácií sa dožívajú vyššieho veku. Musíme však byť genetikmi, ak chceme odhaliť mechanizmy tohto výhodného dedičstva. Nemeckí vedci potvrdili medzi obyvateľmi svojej krajiny už neraz vyslovený predpoklad, že k dlhovekosti...

Tajemství molekulární genetiky...