- ČRO - Leonardo
- 5. 2. 00:04
Co se děje ve vystresovaném organismu? K čemu stres potřebujeme? Skrytá schopnost nadvarlat. Rodina očima sociologie.
498 článků s nálepkou medicína
Co se děje ve vystresovaném organismu? K čemu stres potřebujeme? Skrytá schopnost nadvarlat. Rodina očima sociologie.
Neděle 3. února 2008
Pravděpodobně největší následky pro lidskou společnost měla epidemie moru - černé smrti, která propukla v Evropě v roce 1347. Tato epidemie nabyla mimořádných rozměrů -vyžádala si 25 nebo až 75 miliónů obětí (odhady se různí), což odpovídalo jedné či až dvěma třetinám tehdejší evropské populace!Černá smrt se poprvé objevila na začátku 14. stol. v dnešním...
Vědci z Oxfordu dali dohromady tým 120 vědců z 21 zemí světa a zkoumali vliv perorální antikoncepce. Studie vyšla v časopisu The Lancet a její závěry jsou příznivé - antikoncepce je prospěšná.
Sobota 2. února 2008
Léčba tlouštíka s neutuchajícím apetitem přivedla vědce na možnost vylepšování lidské paměti.
Pátek 1. února 2008
Za pomoci elektrické stimulace určitých segmentů mozku se lékaři snažili zkrotit závislost tohoto muže na jídle po té, co všechny ostatní metody selhaly. Místo ztráty chuti k jídlu začal pacient nečekaně prožívat ..
Co se děje v našem mozku, když se škrábeme? Tuto otázku si položili vědci z Winston-Salemu v Severní Karolíně. Zajímalo je, proč na nás škrábání působí tak úlevně a proč je tak těžké přestat se škrábat.
Pomůže nám oběv kmenových buněk a jejich výzkum při léčení z dnešního pohledu nevyléčitelných nemocí? Co by mohlo zabrzdit rozvoj buněčné terapie?
Čtvrtek 31. ledna 2008
Hluboká mozková stimulace, používaná například k léčbě Parkinsonovy nemoci, může pomáhat i s léčbou jiných chorob. Stimulací hypothalamu lze ovlivnit bolesti hlavy a agresivitu u lidí nebo stravovací návyky zvířat. Studie, která vyjde v Annals of Neurology, přináší poznatky z léčby pacienta trpícího morbidní obezitou. Po provedení hluboké mozkové stimulace si...
Středa 30. ledna 2008
Animální modely v psychiatrii...
Úterý 29. ledna 2008
Prestižní lékařský časopis New England Journal of Medicine přinesl hned tři články, které předznamenávají revoluci v transplantační medicíně.
Léčba kmenovými buňkami u lidí je předmětem zuřivých debat. U zvířat se už začala používat.
Pondělí 28. ledna 2008
Amalgámová plomba podľa najnovšieho výskumu publikovaného v časopise Americkej asociácie zubárov nemá na vývoj mozgu detí a jeho stav nepriaznivý vplyv ako sa predpokladalo.
Tři studie, které jsou příslibem pro transplantační medicínu. Všechny se zabývají fenoménem tolerance příjemce k transplantovanému orgánu bez imunosuprese.
Neděle 27. ledna 2008
Patnáctiletá pacientka po transplantaci jater je první člověk na světě, kdo přijal imunitní systém a krevní skupinu dárce, tím jí na celý zbytek života odpadla povinnost užívat antirejekční léky.
Pátek 25. ledna 2008
Předčasně narozené děti někdy během prvních týdnů života vyžadují operativní zákrok, který jim pomáhá udržet se při životě. Jeho součástí může být podání morfinu, který tlumí bolest. Studie na potkanech ovšem ukazuje, že časné setkání s touto drogou zanechává stopy.
Všichni tak nějak tušíme, že nervový systém u obezity nějakou úlohu hraje. Otázka zní - jakou?
Čtvrtek 24. ledna 2008
Nadějná alternativa antibiotik se podle italských vědců vyskytuje v kůži žab.
Italové testují látky o nichž si myslí, že půjdou využít k tlumení nemocničních infekcí způsobovaných multirezistentními baktériemi. Objevili je v kůži žab.
To, že lidi s nadváhou mají vyšší riziko infarktu, ví i malé dítě. Někomu se ale tuk hromadí pod kůží, jinému spíše v útrobách. Jsou oba typy uložených zásob stejně nebezpečné? Myši zřejmě daly odpověď na to, jakému riziku jsme vystaveni my, jež máme „pivní mozol“ ale jinak nijak zvlášť tlustí nejsme.
Nový výskum škótskych vedcov ukázal, že tradičný ľudový liek proti zápalom močových ciest – brusnicová šťava - je naozaj účinný.
Podľa výskumu by mal byť terapeut pomáhajúci ľuďom trpiacim depresiami schopný využívať pri liečbe hudbu.
Středa 23. ledna 2008
Evropští výzkumníci pracují ve dne v noci, aby odhalili jednu ze záhad, kterou si náš mozek stále chrání: spánek. Vědeckým snem je poznat skryté mechanizmy bdělého stavu i jeho opaku, aby bylo možné předcházet poruchám spánku a také je účinněji léčit.
Přibližně 70% léčivých preparátů se vyrábí ze surovin rostlinného původu, ale léčivé rostliny postupně mizí z povrchu naší planety
Úterý 22. ledna 2008
K nejúčinnějším lékům na úporné dlouhotrvající bolesti stále patří morfin. Jeho používání má ale nežádoucí účinky. Genová terapie by nás měly zbavit bolesti i vedlejších účinků.
První úspěchy léčby dědičných chorob provází stín nádorových onemocnění. Vědci nyní vyvinuli bezpečnější prostředek pro náhradu poškozených genů v těle pacientů.