Pred desiatimi rokmi astrofyzici zistili, že najvzdialenejšie vesmírne objekty nám budú postupne miznúť z dohľadu, lebo vesmír sa, navzdory vtedajším predstavám, rozpína stále rýchlejšie. Podobne ako pri tmavej hmote, aj pri tmavej energii stále presnejšie vieme ako „to“ pôsobí, ale nevieme čo „to“ je, čo pôsobí.

Aj cez ten najdokonalejší teleskop hľadíme na oblohu ako cez mierne poodhrnutú oponu na vesmírne javisko v pološere. Už 75 rokov provokuje nielen astrofyzikov otázka, čo tvorí väčšinu hmoty vo vesmíre – takzvanú tmavú hmotu. Je to zvláštna hra na slepú babu. Vieme stále presnejšie zistiť kde je, ale odpoveď na otázku „čo to je“ ostáva utajená.

Mezinárodní tým astronomů v rámci programu SDSS-II objevil dalších 11 nových hvězdných proudů (streams) v okrajových částech naší Galaxie (v galaktickém halo).

Podrobná analýza rychlostí hvězd v Mléčné dráze odhalila hned 11 až dosud neznámých hvězdných proudů. Tyto proudy přinášejí důkazy o dramatické historii naší Galaxie, protože byly s největší pravděpodobností vytrženy z trpasličích galaxií, jež Mléčná dráha pohltila.

Víte jak zvážit největší černou díru ve vesmíru? Odpověď nyní přináší úplně nová metoda, kterou astronomové vyvinuli s použitím dat z družice Chandra – X-ray Observatory NASA.

Může jediný objekt - tajemná hvězdokupa v souhvězdí Lyry - současně slavit 3 různé narozeniny? Jak stará je otevřená hvězdokupa NGC 6791?

Vědci pomocí obřího radioteleskopu GBT prohledávají husté molekulové mraky v naší Mléčné dráze. Snaží se v mezihvězdném prostoru objevit nové, složitější molekuly, které mohou být předzvěstí života.

Vo vzdialenosti 1 700 svetelných rokov od Zeme sa navzájom v tesnej blízkosti obiehajú dva pulzary. Vďaka extrémnemu gravitačnému pôsobeniu dvoch veľmi blízkych a veľmi hmotných telies, predstavuje táto binárna sústava ideálne vesmírne laboratórium na skúmanie relativistických efektov.

Před tisíci lety se na obloze objevila jedna z nejjasnějších supernov zaznamenané historie. Nyní se na její pozůstatek zaměřil Hubbleův kosmický dalekohled aby odhalil jemné struktury mlhoviny vytvarované rázovou vlnou exploze.

Iné galaxie môžeme skúmať zvonka, tú našu len zvnútra. Preto nie je jednoduché získať o jej obraze presnú predstavu. Americkí astronómovia včera prezentovali svoj najnovší pohľad na štruktúru Mliečnej dráhy.

“Jen dvě věci jsou nekonečné: vesmír a lidská hloupost. Tou první si nejsem zcela jist.” Řekl prý Albert Einstein. Současní kosmologové jeho slova dotvrzují: “Vesmír je malý a konečný jen nevíme jaký má tvar.”

Světelná ozvěna může u supernov způsobit zpoždění části světla až o stovky let. Mezinárodní tým astronomů hledal světelná echa u 7 supernov, včetně známé Tychonovy supernovy z roku 1572. Konečným cílem studie je správná identifikace jednotlivých typů explodujících hvězd a lepší porozumění podstaty supernov, které jsou hlavním zdrojem všech těžkých prvků...

Astronomové objevili prstenec u hvězdy v sousedním Velkém Magellanově mračně. V současnosti tato hvězda s označením WOH G64 nedobrovolně drží drastickou odtučňovací dietu.

Astronomové objevili pulsar, který se vymyká až dosud známým představám o této exotické třídě hvězd. Tento exemplář nejenže neobíhá kolem obří hvězdy jak je zvykem, ale i jeho oběžná dráha je neobvyklá.

Holandští astronomové z SRON objevili záhadné pulsy, které vysílá neutronová hvězda s extrémně silným magnetickým polem – magnetar. Vysokoenergetické rentgenové záření pozorovali pomocí kosmických observatoří INTEGRAL (ESA), XMM-Newton (ESA) a RXTE (NASA).

Záver oslnivej kariéry veľmi hmotných hviezd býva naozaj veľkolepý – na okamih zažiaria v podobe supernov, aby sa z nich stali neutrónové hviezdy, či pri tých najhmotnejších mysteriózne čierne diery. Pozorovať záverečnú fázu vývoja hviezd nie je v astronómii až tak nezvyčajné, no zachytiť prístrojmi ten prvý krátky, najžiarivejší okamih – samotnú explóziu...

Pozorování na rentgenových a rádiových vlnových délkách provedená v odstupu více než 20 let pomohla astronomům odhalit nejmladší dosud známou supernovu v naší Galaxii. Supernova vybuchla před 140 roky, ale při pohledu ze Země nebyla pozorovatelná, protože ji zakryla hustá mračna prachu a plynu ve směru galaktického centra.

Mezinárodní tým astronomů poprvé provedl nejpřesnější měření kosmické teploty v raném vesmíru. Pozorovaná „neviditelná“ galaxie leží od Země ve vzdálenosti 11 miliard světelných let, které zhruba odpovídají asi 80 % stáří vesmíru.

Mezinárodní tým astronomů objevil při pozorování rentgenovou observatoří RXTE (NASA) „časovací zařízení“, které jim umožní předpovídat, kdy přesně neutronová hvězda rozpoutá své kosmické „peklo“ – neuvěřitelně silné exploze, které jsou skryté očím i uším běžného člověka.

Poprvé byl pozorován rentgenovou observatoří Chandra protilehlý výtrysk u mladé hvězdy DG Tau. Podobný jet byl možná „vystřelen“ z mladého Slunce a měl významný dopad na ranou Sluneční soustavu.

Astronomové na McDonaldově observatoři objevili nový typ hvězdy - pulsujícího uhlíkového bílého trpaslíka.

Podle dvou astrofyziků z Paris Observatory osud hvězd, které se dostanou příliš blízko k masivním černých dírám, by mohl být ještě dramatičtější než se dosud myslelo. Nejen, že mohou být rozdrceny obrovskou gravitací černé díry, ale může také dojít ke spuštění nukleární exploze, která roztrhne hvězdu zevnitř. Navíc rázové vlny „vynášejí nahoru“...

Sloučení dvou černých děr doprovází extrémně velký výbuch a vznik gravitačních vln. Nově vzniklá černá díra je pak vyhozena z jádra mateřské galaxie rychlostí tisíce km/s.

Navzájem se ovlivňující galaxie byly nalezeny v celém vesmíru. Někdy jako dramatické srážky, které spustily vznik nových hvězd, jindy zapříčinily vytvoření nové galaxie s bizarní strukturou. NASA u příležitosti 18. narozenin Hubble Space Telescope (HST) zveřejnila kolekci 59 snímků, na nichž jsou zachyceny unikátní srážky galaxií.