Slabým místem nezdolných sinic kvetoucí vody by mohly být speciální buňky heterocyty, na které lze zacílit úder ultrazvukem.

Realita potvrdila to, co mnozí předpovídali - emisní povolenky jsou řešením více kontroverzním, nežli účinným. Co ale bude dál?

Zvítězí globální oteplování nebo ochlazování? Kdo ví?! Globální oteplování si většina lidí, pod vlivem masivní mediální masáže, spojuje s obsahem skleníkových plynů a zejména s mediální hvězdou – oxidem uhličitým. Málokdo si ale položí otázku: Nemá na teplotu na Zemi mnohem větší vliv jiná, než ta vzpomenutá mediální, hvězda. Nemá větší význam...

Zdvojnásobení nebo dokonce ztrojnásobení množství oxidu uhličitého v atmosféře má zanedbatelný vliv na teplotu, tvrdí novozélandský vědec, chemik, G.G.Duffy.

aneb když zejména křesťanští politici, novináři, kněží a vládní úředníci účelově interpretují vědu.

Monitorovací systém Coral Reef Watch NOAA rozšiřuje svou síť „virtuálních stanic“ ke sledování bělení korálů vznikajícího v důsledku lokálního přehřátí oceánu, na jehož častějším výskytu se spolupodílí globální oteplování Země.

Nejnovější výsledky výzkumů naznačují, že člověkem vytvořené vodní nádrže usnadňují šíření invazních druhů živočichů a rostlin.

Kompostování mrvy skotu, i když se provede s minimálním úsilím, může významně snížit koncentraci antibiotik v hnoji a chránit tak životní prostředí. Vědci zjistili, že tímto způsobem by se mohl případný obsah antibiotik snížit o více než 99 procent.

Porovnání vzorků antarktického ledu a oceánských usazenin ukazuje na složité spojení mezi hladinou oxidu uhličitého, oceánskými proudy a podnebím; což může pomoci vysvětlit minulé, přítomné i budoucí klimatické trendy

Latinskoamerické kávovníky, které jsou pěstovány tradiční technologií, jsou šetrné k životnímu prostředí: výzkumníci z University of Michigan tvrdí, že tento pěstitelský postup působí, jako tlumič proti ničivému působení klimatických změn.

Jeden abnormálně teplý rok dokáže omezit pohlcování oxidu uhličitého v travnatém ekosystému i v dalším roce. Tyto výsledky výzkumu byly publikovány v zářijovém čísle renomovaného časopisu Nature..

Mírné zimy přispěly v Britské Kolumbii ke kalamitě, při které padlo za oběť hmyzím škůdcům asi 85 000 kilometrů čtverečních horského lesa. Zelené borové lesy se změnily na rezavě hnědé plochy mrtvých stromů.

Výsledky nové studie více než zdvojnásobují předchozí odhady množství uhlíku uloženého v permafrostu a naznačují, že emise oxidu uhličitého vzniklé mikrobiálním rozkladem organického uhlíku, který byl dosud bezpečně uložen ve věčně zmrzlé půdě, by mohly dále urychlit globální oteplování.

Vysazení pouhých třech řad stromů výrazně sníží obtěžování sousedů emisemi prachu, amoniaku a zápachem.