Fyzikové chodí "na lov" neutrin hluboko do dolů nebo do vzdálené Antarktidy. Ale nové informace nám o nich může poskytnout i Měsíc. Musíme na něj ovšem namířit citlivé radioteleskopy.

Téměř dva a půl kilometru pod zemí se skrývá další klíč k poznání toho, co tvoří velkou část našeho vesmíru, k poznání temné hmoty.

Levitace v magnetickém poli, to je způsob pohybu létajícího mikrorobota, který dokáže manipulovat s předměty.

Delfíni a jejich příbuzní dokážou "stočit" svůj sonar tím, že nechávají splynout dva ultrazvukové signály.

AUDIOSLIDESHOW. V přednášce natočené na akci Fusion Expo 2007 se dozvíte, jaké parametry má tokamak Compass-D, který byl minulý týden spuštěn, a proč se jedná o evropsky významný experiment, který připravuje cestu experimentálnímu fúznímu reaktoru ITER.

Přednáška RNDr. Jana Mlynáře Zkrocení "Prométheova ohně" o termojaderné fúzi. Konala se v rámci putovní výstavy Fusion Expo 2007 na FJFI ČVUT.

Fyzika s humorem...

Kosmické záření, jeho měření a analýza...

Fyzika a její historie...

Před sto lety, 14. listopadu 1908, zveřejnil Albert Einstein v Bernu svou kvantovou teorii světla, neboli fotoelektrický jev.

V Ženevě se dnes oficiálně spouští největší urychlovač světa, ve kterém se budou srážet základní částice hmoty. Veliký prstenec je umístěn v tunelu o obvodu 27 km v hloubce 50 až 175 metrů pod zemí poblíž Ženevského jezera.

Přesně před čtyřmi sty lety - 15. října 1608 - se narodil italský fyzik a matematik Jan Evangelista Torricelli. Blíží se i výročí jeho úmrtí, byť ne kulaté - zemřel 25. října 1647.

Kvantová fyzika populárně...

Významné malé nic... Aerosoly.

Doc. Ivan Štoll je fyzik, pedagog a popularizátor vědy. Zabýval se fyzikou plazmatu, kvantovou elektronikou a také historií fyziky.

Evropští vědci spouštějí největší urychlovač částic na světě. V 27 kilometrovém tunelu na švýcarsko-francouzské hranici budou fyzikové zkoumat chování nejmenších částeček hmoty. O události hovořil v dnešním Monitoru Luboš Veverka s kolegou Markem Janáčem.

Dopplerův jev a zákulisí spektroskopické praxe...

V horkém létu vždycky přijde vhod ochlazení. Ovšem všeho s mírou. Takový chlad, který byl dosažen 10. července 1908, by se nám asi nelíbil...

Fyzikové Kalifornské univerzity v Riverside objevili způsob, jak v polovodičových součástkách filtrovat elektrony tak, aby výsledný elektrický proud obsahoval pouze elektrony se stejným spinem. To by umožnilo vývoj nových typů tzv. spintronických zařízení.

Výzkumný tým z University of British Columbia v Kanadě vyvinul techniku nanášení ultratenkých vrstviček na jiné materiály. Aplikoval ji v oblasti vývoje tzv. vysokoteplotních supravodivých materiálů.

Nepatrné fluoreskující krystalky polovodičového materiálu zvané kvantové tečky se mohou vyrábět působením mikrovln. Postup navrhli chemikové amerického ústavu NIST a popsali jej v časopise Chemical Communications.

Optické a elektrické vlastnosti grafénu zkoumali američtí fyzikové přístrojem vybaveným jedním z nejsilnějších zdrojů záření, které mají dnes vědci k dispozici.

Fyzika a její aplikace v medicícně a biologii...

Účinnost solárních panelů je zatím nízká. Nizozemský fyzik Bram Hoex dokázal jejich efektivitu absolutně zvýšit o více jak jedno procento. Pro solární energii to představuje významný impulz do budoucna.

Česká věda a tajemství neutrina...

I ten, kdo neholduje fyzice, si možná ze školy vybaví Planckovu konstantu. Nese jméno německého fyzika Maxe Plancka. A právě tohoto muže si tento týden připomínáme.

Od astrofyziky k biomedicíně...

Desátou zemí světa, která spustila řízenou štěpnou reakci, bylo Československo...

Rubíny, smaragdy, turmalíny a ostatní barevné drahé kameny se rozzáří jen ve chvíli, kdy dostanou správný výbrus. Při broušení, které se obvykle provádí ručně, dochází ke značným ztrátám - přibližně 66 až 70% materiálu neopracovaného kamene skončí v podobě prachu na podlaze dílny.

Inaugurace tokamaku COMPASS zahajuje novou éru fúzního výzkumu v ČR i další kapitolu existence samotného zařízení.

Experiment ALICE v CERNu. Bezpečnost sítí. Splaskne internetová Bublina2.0? A na rýnské skále.

V roce 1848 lord Kelvin dokázal absolutní nulu, tedy naprosto nejnižší teplotu. Hodnotu 0 K (neboli -273,15 °C) bychom však ve vesmíru hledali marně a podle třetího termodynamického zákona ji ani nemůžeme dosáhnout uměle. Dokážeme se jí ale velice přiblížit, v dnešní době až do řádu pikokelvinů.

Belgičtí fyzikové studovali barvoměnu jednoho výjimečného brouka.

Česká republika má nové unikátní výzkumné pracoviště. Experimentální laboratoř srdeční elektrofyziologie. O co jde?

Před 170 lety, 18. února 1838, se narodil Ernst Mach. Rodák z Chrlic u Brna byl rektorem pražské Karlo-Ferdinandovy univerzity, věnoval se psychologii, fyziologii, zapsal se do historie filozofie, ale zejména proslul jako fyzik.

Fyzikům z Michiganské univerzity se podařilo vytvořit laserový puls o výkonu 300 terawattů. To je 300krát více než výkon celé elektrické rozvodné sítě Spojených států.

V pátek 15. února uplyne 20 let od smrti nositele Nobelovy ceny - Richarda Feynmana. Vynikl ve fyzice, ale zajímal se prakticky o všechno kolem sebe. Narodil se 11. května 1918 a už jako chlapec rozebíral rádia, aby zjistil, jak fungují. Když se za druhé světové války dostal do Los Alamos, kde se podílel na výrobě atomové bomby, upozorňoval na sebe tím, že luštil tajné kódy...

Napoleonovo úmrtí a možnost, že zemřel na otravu arzenikem, vědcům a historikům stále nedávají spát. Dalšímu zkoumání jeho vlasy podrobili odborníci z Italského národního institutu nukleární fyziky.

Zní to jako splněný sen alchymistů - vědci z univerzity v Rochesteru proměnili hliník ve zlato. Tedy alespoň na první pohled. Ve skutečnosti pouze upravili jeho povrch, aby odrážel přesně takovou část světelného spektra, která je zodpovědná za zlatou barvu.

Česká věda a tajemství neutrina...

Dopplerův jev a zákulisí spektroskopické praxe...

Nutno přiznat, že to byla dlouhá cesta, na jejímž počátku stáli starořečtí atomisté Leukippos z Míletu (5. stol. př. n. l.) a Démokritos z Abdér (460? - 370 př. n. l.), na konci pak anglický učenec John Dalton (1766 - 1844), jenž roku 1808 zformuloval atomovou hypotézu, která byla posléze přijata a na ní začala budovat své teorie moderní věda. Řečtí atomisté byli...

Urychlovač LHC v CERN je přes jisté technické potíže podle částicových fyziků velkou nadějí...

Středoevropská synchrotronová laboratoř bude univerzálním pracovištěm pro rozvoj exaktních i humanitních věd...

Jeden z největších myslitelů starověku, Archimédés, zemřel už 200 let př. n. l. Přesto se teprve teď podařilo najít část jeho rozsáhlého díla. Kniha obsahující jeho texty je ale přepsaná jiným textem a obrázky. Rozluštit původní text je téměř detektivní práce, ke které je zapotřebí i služeb urychlovače částic.