V době pandemie jsem na covidové jipce nemocnice v Ústí nad Labem dělala rozhovor s jejím vedoucím Hynkem Bartošem. Na začátku tohoto roku změnil působiště, přesunul se do Prahy a v nemocnici na Bulovce pracuje jako přednosta kliniky infekčních nemocí. Tento šestatřicetiletý lékař nastoupil i s ambiciózními plány. Mezi ně patří například boj proti...

Čínské nemocnice se snaží zvládnout nápor nemocných a WHO chce od Pekingu víc informací o „nediagnostikovaném zápalu plic“ – ano, to už tu jednou bylo. Ale to neznamená, že se v Číně šíří „záhadný nový virus“, nebo dokonce nový covid. Vysvětlujeme...

Jen žádnou paniku, virus sice řádí v Číně, ale nám neublíží, říkají odborníci. Že jste to už někdy slyšeli? Ano, v lednu 2020, téměř přesně před třemi lety. Tehdy se brzy ukázalo, že to není dobrá rada. Jak to bude tentokrát?

Unikl z laboratoře, nebo se na člověka přenesl z volně žijících netopýrů? Diskuse o původu viru SARS-CoV-2 stále nekončí. Chybí odborníci, kteří by nebyli ve střetu zájmů, chybí data a dobrá vůle. Jediné, čeho je nadbytek, jsou domněnky.

„Mám samozřejmě rozklepaná kolena, abych to nezvoral,“ říká nastupující šéf Ústavu organické chemie a biochemie Jan Konvalinka, ale věří, že se mu povede i „něco navíc“. Bývalý prorektor Karlovy univerzity a profesor biochemie se od 1. června stává ředitelem jedné z nejúspěšnějších českých vědeckých institucí, kterou po celém světě proslavily...

Tři nové studie neposkytují definitivní odpovědi, podle některých však „uštědřily ránu“ hypotéze o úniku koronaviru z laboratoře.

Formou seznamu otázek bez odpovědi shrnujeme, co bychom teď všichni potřebovali vědět o covidu, ale nevíme.

„Tak vidíš, konečně jsem udělala něco užitečného,“ řekla v době pandemie covidu-19 americko-kanadsko-česká byznysmenka Barbara Paldus se zadostiučiněním svému otci. Přístroje, za kterými stály její biotechnologické firmy, slouží mimo jiné k velkovýrobě vakcín. Nyní se věnuje vývoji luxusní kosmetiky. Když jednu ze svých společností prodala za...

Zatím ještě pořád u nás vycházejí covidové statistiky dobře – na rozdíl třeba od USA, kde v nemocnicích leží nejvíce pacientů od začátku pandemie. Ve srovnání s tím vypadá Česko naprosto bezpečně.

Kvůli pandemii se náhle do centra pozornosti dostali vědci, kteří na zájem médií nebyli zvyklí a teprve se s nimi učí komunikovat, myslí si Marek Orko Vácha. Katolický kněz a přírodovědec se zabývá otázkami lékařské etiky a působí ve funkci přednosty Ústavu etiky a humanitních studií 3. lékařské fakulty UK. Od ledna je také poradcem ministra zdravotnictví...

Příkop, kterým pandemie rozdělila Česko, se nevyhnul ani vědecké obci. Část lékařů, epidemiologů a dalších odborníků kritizuje oficiální stanoviska ke covidu či vládní opatření. Na tom by nebylo nic zvláštního, v ostře rozdělené společnosti mají ale kritické názory z úst odborníků obrovskou publicitu zejména na dezinformačních platformách. Jejich...

„Pro případ, že jste si mysleli, že letošní rok bude lepší: těhotná žena v Izraeli se právě nakazila současně chřipkou a koronavirem.“ Tak praví titulek vysoce sledovaného serveru Daily Beast z 3. ledna letošního roku. Správná odpověď zní: No a co?

Lidstvo získalo proti viru další cennou zbraň. Paxlovid, nový lék od společnosti Pfizer, podle dosavadních výsledků výborně zabírá při těžších případech – poprvé za celou dobu snahy o vývoj léku na covid. Několik háčků to ale samozřejmě má. Filip Titlbach mluví s vědeckým redaktorem Deníku N Petrem Koubským.

Omikron dělá světu starost. Je nakažlivější? Vede opravdu k lehčím průběhům covidu, nebo naopak zahltí nemocnice? Ubližuje dětem? Některé země se vydávají cestou velké předběžné opatrnosti, jiné – včetně Česka – žádná nová opatření nepřijímají.

Zatímco molnupiravir od Merck & Co. se jeví jako stále větší zklamání, nový preparát od společnosti Pfizer vyvolává velkou naději. Kdyby se koronavirus mohl bát, měl by k tomu konečně vážný důvod. Několik háčků to samozřejmě má.

Variantě viru SARS-CoV-2, jejíž technické pojmenování zní B.1.1.529, přidělila Světová zdravotnická organizace jméno omikron. To je taky skoro jediné, co o nové podobě koronaviru víme zcela jistě.

O variantě viru SARS-CoV-2, která se prozatím označuje jako B.1.1.529, vědí odborníci zatím velmi málo. To, co vědí, jim ale působí starosti.

Nová varianta koronaviru, která se objevila na jihu Afriky, zvyšuje obavy odborníků. Mutace s označením B.1.1.529 se šíří rychleji než varianta delta, v pátek se jí bude zabývat také světová zdravotnická organizace.

Na počátku pandemie zvažoval virolog Pavel Plevka, jestli se zapojí do světového vědeckého klání ve výzkum nového koronaviru. Rozhodl se zůstat u svých pikornavirů, ale jeho řádění sledoval jako velmi „zanícený“ divák. Stal se jedním z nejcitovanějších českých virologů v médiích. Tyto citace mu sice jeho vědecký „kredit“ nezvýší, jeho práce má však...

Střídání vlád a větší nakažlivost nové varianty koronaviru způsobily situaci, která by nemusela dobře dopadnout. Hrozí nápor na nemocnice a velký růst úmrtí na covid-19 kolem Vánoc, upozornili odborníci z Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES). Tým složený z epidemiologů, zdravotníků, sociologů, ekonomů či demografů uspořádal po bezmála ročním...

Komentář Petra Koubského: Příčiny a důsledky jednotlivých částí dění kolem covidu se do sebe zaklesly tak, že vytvářejí uzavřenou křivku. Je proto jedno, odkud se do nich pustíme. Tak jako tak budeme muset projít celý kruh.

Historicky první podrobnější zprávy o pandemiích máme už z dob starověkého Říma. Jak si Římané pandemie vysvětlovali a jak se před nimi zkoušeli chránit? A mohly mory a stovky mrtvých „pohanů“ za strmě narůstající popularitu křesťanství? Práce brněnského religionisty Aleše Chalupy nachází paralely mezi tehdejší a dnešní situací.

Situace v Česku je dobrá, celosvětově ale covid nekončí. V několika evropských zemích nastupuje další významná vlna infekcí. Epidemie se k nám může kdykoli vrátit.

Čím déle trvala pandemie covidu-19, tím více logicky přicházely otázky na její dopady. Je předmětem mnoha oborů tyto dopady postupně konkretizovat a analyzovat – ať už jde o dopady ekonomické, sociální, zdravotní, či psychické.

Řeckým písmenem delta se v přírodních vědách často značí změna, rozdíl či přírůstek. Zaslouží si delta varianta viru SARS-CoV-2 jméno, které jí náhodou připadlo? Znamená výraznou změnu v tom, jak se epidemie vyvíjí a jak na ni máme reagovat?

Podle názoru, který je pořád nejpravděpodobnější, přeskočil virus SARS-CoV-2 na člověka ze zvířete. Podle teorií spiknutí jde o uměle vytvořený organismus, použitý jako biologická zbraň. Kromě těchto dvou krajních možností jsou ve hře další scénáře.

Před čtyřiceti lety, v červnu 1981, byly u prvních pacientů ve Spojených státech popsány příznaky dosud neznámé nakažlivé nemoci. O dva roky později byl objeven její původce, virus HIV. Nemoc dostala jméno AIDS. „Nesměla jsem nikde říct, že máme HIV pozitivní pacienty. U nás v ČSSR přece nemáme žádné homosexuály, tak nemůžeme mít ani HIV pozitivní...

Epidemie slábne, všechno se rozvolňuje a otvírá, nejvyšší čas obnovit provoz také v Částečném součtu. Pro připomenutí, není to hospoda ani kavárna, je to můj veřejný pracovní zápisník, kde „já“ rovná se redaktor Deníku N pro vědu, techniku a během posledního roku hlavně pro covid, bohužel.

Když jste v nějaké nepříjemné situaci, ze všeho nejvíc vás zajímá, kdy skončí. Děti vědí, v kolik zazvoní na přestávku, vězeň ví, kdy nejpozději ho musí propustit. S epidemií to je složitější.

Česko patří k zemím, kde se během celého dosavadního průběhu pandemie nepodařilo dosáhnout ani přibližného konsenzu mezi lékaři a dalšími odborníky. Spor akademiků pokračuje, ale akademický není: týká se nás všech. Důležitým, nikoli jediným důkazem je nedávné zrušení spolupráce ministerstva zdravotnictví se skupinou MeSES.

Epidemie je v Česku na ústupu, normálnější život ťuká na dveře. Nových případů je stále méně, žádné znepokojivé signály nepřicházejí. Průchodnost očkování mírně roste, ale žádný zázrak čekat nemůžeme.

Mění očkování lidskou DNA? Způsobují vakcíny neplodnost? Covidová epidemie staví vědce před nový typ odpovědnosti: jejich práci zneužívají výrobci fám a hoaxů častěji, než by se zdálo. Ve Studiu N se nad problémem a jeho řešením zamýšlí vědecký novinář Petr Koubský.

Z podivného objevu povstala nebezpečná báchorka. Covidová epidemie staví vědce před nový typ odpovědnosti: mohou mou práci zneužít výrobci fám a hoaxů? Odpověď je kladná častěji, než by se zdálo.

Počty hospitalizovaných včetně intenzivní péče i denní počty úmrtí jsou nadále vysoké. Jiné ani být nemohou, je to důsledek ničivého březnového vrcholu epidemie. Všechny trendy jsou však příznivé. Jsme na dobré cestě, jen na ní setrvat.