Podle názoru, který je pořád nejpravděpodobnější, přeskočil virus SARS-CoV-2 na člověka ze zvířete. Podle teorií spiknutí jde o uměle vytvořený organismus, použitý jako biologická zbraň. Kromě těchto dvou krajních možností jsou ve hře další scénáře.

Před čtyřiceti lety, v červnu 1981, byly u prvních pacientů ve Spojených státech popsány příznaky dosud neznámé nakažlivé nemoci. O dva roky později byl objeven její původce, virus HIV. Nemoc dostala jméno AIDS. „Nesměla jsem nikde říct, že máme HIV pozitivní pacienty. U nás v ČSSR přece nemáme žádné homosexuály, tak nemůžeme mít ani HIV pozitivní...

Epidemie slábne, všechno se rozvolňuje a otvírá, nejvyšší čas obnovit provoz také v Částečném součtu. Pro připomenutí, není to hospoda ani kavárna, je to můj veřejný pracovní zápisník, kde „já“ rovná se redaktor Deníku N pro vědu, techniku a během posledního roku hlavně pro covid, bohužel.

Když jste v nějaké nepříjemné situaci, ze všeho nejvíc vás zajímá, kdy skončí. Děti vědí, v kolik zazvoní na přestávku, vězeň ví, kdy nejpozději ho musí propustit. S epidemií to je složitější.

Česko patří k zemím, kde se během celého dosavadního průběhu pandemie nepodařilo dosáhnout ani přibližného konsenzu mezi lékaři a dalšími odborníky. Spor akademiků pokračuje, ale akademický není: týká se nás všech. Důležitým, nikoli jediným důkazem je nedávné zrušení spolupráce ministerstva zdravotnictví se skupinou MeSES.

Epidemie je v Česku na ústupu, normálnější život ťuká na dveře. Nových případů je stále méně, žádné znepokojivé signály nepřicházejí. Průchodnost očkování mírně roste, ale žádný zázrak čekat nemůžeme.

Mění očkování lidskou DNA? Způsobují vakcíny neplodnost? Covidová epidemie staví vědce před nový typ odpovědnosti: jejich práci zneužívají výrobci fám a hoaxů častěji, než by se zdálo. Ve Studiu N se nad problémem a jeho řešením zamýšlí vědecký novinář Petr Koubský.

Z podivného objevu povstala nebezpečná báchorka. Covidová epidemie staví vědce před nový typ odpovědnosti: mohou mou práci zneužít výrobci fám a hoaxů? Odpověď je kladná častěji, než by se zdálo.

Počty hospitalizovaných včetně intenzivní péče i denní počty úmrtí jsou nadále vysoké. Jiné ani být nemohou, je to důsledek ničivého březnového vrcholu epidemie. Všechny trendy jsou však příznivé. Jsme na dobré cestě, jen na ní setrvat.

Po měsících naléhání vědců i Bruselu přichází Česko s ucelenější strategií sledování mutací na svém území. Díky tomu může mít lepší přehled o tom, zda se v Česku nevyskytují nebezpečnější varianty koronaviru a jak na ně reagovat. Stát vyčlenil pro laboratoře na čtení genetické informace viru přes 161 milionů korun, vědci se ale zlobí, že peníze...

Poprvé od září 2020 se denně z nemocnic propouští více covidových pacientů, než se jich tam přijímá. Významně klesá obsazenost JIP. Úmrtí s covidem je sice pořád velmi mnoho, ale také jich den za dnem ubývá.

Týden s covidem: Epidemická situace v Česku se den za dnem zlepšuje. To neznamená, že je dobrá. Pokles počtu nových případů a počtu hospitalizovaných či postup očkování však skýtají nadějné vyhlídky.

Brněnská laboratoř objevila dosud nepopsanou mutaci v citlivém místě koronaviru. Není nebezpečná, lidé by se přesto měli mít na pozoru. „Pokud se budeme stále promořovat, budou se tady objevovat nové a nové mutace. A může se stát, že některé z nich začnou být nebezpečné, například i pro ty očkované,“ upozorňuje molekulární biolog Omar Šerý, jehož...

„Některé léky i doplňky stravy mohou některým lidem velmi pomoci, nasazovat jiné rozhodně není dobrý nápad,“ varuje v druhé části rozhovoru psychiatr Jiří Horáček. Jak zlepšit nespavost, když spánková hygiena nezabírá? Proč není dobrý nápad nasadit si léky na úzkost? Kdy pomohou antidepresiva, a kdy ne?

Dvě špatné zprávy: jak JIP, tak běžná nemocniční lůžka jsou obsazena nejvíc za celou dobu epidemie a Česko je nadále nejhorší na světě v počtu mrtvých i v jeho denním přírůstku. A dvě dobré: očkování funguje, což je vidět na poklesu úmrtí v nejvyšší věkové skupině, a daří se ho aspoň trochu zrychlovat.

Týden s covidem: Úmrtí s covidem u nás přibývá nejrychleji na světě, zároveň máme nejvyšší celkový počet mrtvých na počet obyvatel. Zeman a Babiš jsou v ostré při o vakcínu Sputnik V a o související změny na ministerských postech a ve vedení SÚKL. Hospitalizovaných je nejvíce od začátku epidemie.

Data z laboratoří analyzujících odběry z nosohltanu nebo ze slin potvrzují, že britská mutace koronaviru v Česku převládá. Deník N získal unikátní srovnání záchytu původní varianty koronaviru a takzvané britské mutace. Ukazuje, že nová varianta se skrytě exponenciálně šíří a v následujících týdnech možná způsobí velký nárůst počtu nakažených.

Už několikátý měsíc se Česko neúspěšně potýká s epidemií koronaviru, v posledních dnech se nemocnice v některých regionech dostávají na hranu svých kapacit. Deník N se zeptal epidemiologů, virologů, imunologů, ale i matematiků, jak se země do této situace dostala a jak z ní ven.

Týden s covidem: akutně hrozí přetížení zdravotnictví v celostátním rozsahu. Vláda po obtížných vyjednáváních prodloužila nouzový stav. Chce však rozvolnit ochranná opatření, v čemž jí opozice nebrání. Očkování postupuje o něco pomaleji, než by mohlo.

Když slyšíme o nových mutacích viru, vzbuzuje to oprávněné obavy – ty hlavní se vyskytly zatím tři a ani jedna z nich se nedá pokládat za dobrou zprávu. V této souvislosti snad potěší, že tzv. česká mutace je sice stejně nepříjemná jako britská, ne však horší.

Běžná laboratorní myš je vůči koronaviru odolná, tým z Českého centra pro fenogenomiku však vyvinul citlivé myšky pro velmi slibný experiment. „Myškám jsme v těžkém stavu nemoci covid-19 podali protilátky od švýcarských kolegů. Bylo to úžasné. Kompletně se vyléčily,“ říká genetik Radislav Sedláček v rozhovoru o myších, protilátkách a lidech.

Slovenská a česká dezinformační scéna žije novými vyjádřeními molekulární bioložky Soni Pekové z Tilia Laboratories, která poskytla v nedávném rozhovoru pro týdeník Reflex. Denník N oslovil pět slovenských vědců, aby ověřil Pekové tvrzení.

Fantastický vědecký úspěch, logistická noční můra, zdroj síly v mezinárodních jednáních, nejistá zbraň proti příliš proměnlivému viru. Tím vším jsou koronavirové vakcíny.

V českých laboratořích je zhruba 150 přístrojů sekvenátorů, které mohou potvrdit jak výskyt tzv. britské mutace, tak i dalších, mnohdy nebezpečnějších mutací koronaviru. Čtení genetické informace viru, a tím pádem i odhalování mutací se ve větším množství ale nyní provádí jen ve dvou laboratořích, v pražské Národní referenční laboratoři...