Vědci v Praze a v Českých Budějovicích pomáhají přetíženým klinikám s testováním pacientů na koronavirus. Ze stěrů ale zároveň získali virus i pro výzkum. Budou na něm zkoušet své látky, zavedená léčiva i přírodní molekuly.

Jsou původními hostiteli koronaviru, který přes dosud neznámý zvířecí mezičlánek „přeskočil“ na člověka a šíří se po celé zeměkouli. Netopýři. Nadchází čas, kdy se budou probouzet ze zimního spánku. „Není důvod se jich bát. Pokud najdete malátného netopýra, nesahejte na něj,“ říká odborník Antonín Reiter. Všechny druhy v Česku jsou chráněné,...

A dost! Svět se kvůli koronaviru pořád ještě úplně nezastavil, ten vědecký rozhodně ne. Takže dnešní přehled týdne ve vědě a technice se epidemii vyhne obloukem. Všichni potřebujeme přijít na jiné myšlenky.

Denně čteme, kolik přibylo pozitivně testovaných, o kolik jsme na tom lépe či hůř ve srovnání s jinými zeměmi, jaká je prognóza dalšího vývoje. Všechna tahle čísla jsou užitečná jen tehdy, bereme-li je s velkou rezervou. Požadovat od nich jistotu a přesnost nemá smysl. Přesto to často děláme.

Dostat epidemii pod kontrolu má v Česku pomoct i vyšší míra testování lidí na koronavirus. Kliniky jsou ale přetížené, a tak se do analýz vzorků zapojují i vědecké ústavy a univerzity. Mnohé se samy nabídly a stát si od toho slibuje, že navýší počet testů o tisíce denně. Jako první se do toho ve středu pustil Ústav molekulární a translační medicíny...

Není nic horšího, než když se autority, jimž bychom chtěli důvěřovat, radikálně rozcházejí v něčem životně důležitém. Tato situace na chvíli nastala kolem ibuprofenu, jednoho z nejběžnějších léků na horečku a bolesti.

Jak se chová koronavirus, co proti němu zabírá a co nás v příštích týdnech a měsících kvůli němu čeká, rozebírá v rozhovoru pro Deník N přední český virolog Pavel Plevka.