feed info
80 článků z ČRO - Leonardo
Navštivte místa americké kosmonautiky
Čas letních prázdnin jsme v pořadu Nebeský cestopis věnovali putování po Spojených státech, konkrétně po místech spojených s kosmonautikou. Našim průvodcem byl Ing. Tomáš Přibyl, který všech šest míst, o kterých jsme si postupně říkali, navštívil. Prázdniny končí, ale kosmická střediska, muzea a střelnice můžete navštívit kdykoli. Osobní zážitky Tomáše...
Pátek 19. června 2009
První fotografie největšího kosmického dalekohledu
Přesně měsíc po startu pořídil nový kosmický dalekohled Herschel první snímek. V zorném poli testovací fotografie se ocitla známá galaxie M 51 v souhvězdí Honících psů. Už tento první snímek ukázal, že je Herschel výkonnějším dalekohledem než známý infračervený kosmický dalekohled Spitzer. Vědci čekají na nové objevy.
Úterý 12. května 2009
Rozhovor: Písně kosmické v raketoplánu
Jan Neruda by byl jistě překvapen, kdyby věděl, co se stane s jeho sbírkou Písní kosmických. 130 let po jejich prvním vydání se totiž podívaly do vesmíru. To vše díky americkému astronautovi, který si s sebou vzal 11. května Písně kosmické na palubu raketoplánu Atlantis, jehož úkolem je oprava Hubllova kosmického dalekohledu. Zajímavý osud Písní kosmických nám...
Čtvrtek 16. dubna 2009
Kosmonautika dalších zemí - Írán, Jižní Korea a ostatní
Výzkum vesmíru nepatří mezi nejlevnější vědecké obory. Je zapotřebí technologické vyspělosti, vůdčích osobností a samozřejmě financí. Proto si kosmonautiku mohou dovolit v širokém rozsahu jen světové nebo lokální mocnosti. Kromě známé NASA a ESA existuje ale celá řada u nás méně známých kosmických agentur. Dnes se budeme věnovat Íránu, Jižní Koreji a...
Na Mount Everestu jako v kosmu
Několik zaměstnanců NASA se společně s dalšími odvážlivci vydá zdolat nejvyšší horu světa. A proč? Ve prospěch vědy. Po celou dobu výstupu budou pečlivě sledovat jak ovlivňuje zátěžové prostředí lidský biorytmus a fungování těla. Nové poznatky by mohli využít kosmonauti, kteří budou v budoucnu pracovat v těžkém terénu na povrchu jiného vesmírného tělesa.
Středa 15. dubna 2009
NASA bez raketoplánů
Ocitne se americký vesmírný výzkum s odchodem raketoplánů v krizi?
Středa 8. dubna 2009
Kosmonautika dalších zemí - Kanada
Výzkum vesmíru nepatří mezi nejlevnější vědecké obory. Je zapotřebí technologické vyspělosti, vůdčích osobností a samozřejmě financí. Proto si kosmonautiku mohou dovolit v širokém rozsahu jen světové nebo lokální mocnosti. Kromě známé NASA a ESA existuje ale celá řada u nás méně známých kosmických agentur. Dnes se budeme věnovat Kanadě.
Čtvrtek 2. dubna 2009
Kosmonautika dalších zemí - Japonsko
Výzkum vesmíru nepatří mezi nejlevnější vědecké obory. Je zapotřebí technologické vyspělosti, vůdčích osobností a samozřejmě financí. Proto si kosmonautiku mohou dovolit v širokém rozsahu jen světové nebo lokální mocnosti. Kromě známé NASA a ESA existuje ale celá řada u nás méně známých kosmických agentur. Dnes se budeme věnovat Japonsku.
Úterý 31. března 2009
Družice pohlídá záření Slunce
Na oběžnou dráhu poputuje nový přístroj. Bude se věnovat měření množství slunečního záření, které v průběhu let dopadá na vrchní vrstvu atmosféry Země. Dneska si vědci myslí, že Slunce dokáže měnit klima Země. Zatím je však otázkou jestli natolik, aby mohlo být původcem takových výrazných fenoménů, jako je globální oteplování nebo naopak dlouhodobé...
Čtvrtek 26. března 2009
Kosmonautika dalších zemí - Izrael
Výzkum vesmíru nepatří mezi nejlevnější vědecké obory. Je zapotřebí technologické vyspělosti, vůdčích osobností a samozřejmě financí. Proto si kosmonautiku mohou dovolit v širokém rozsahu jen světové nebo lokální mocnosti. Kromě známé NASA a ESA existuje ale celá řada u nás méně známých kosmických agentur. Dnes se budeme věnovat Izraeli.
Středa 18. března 2009
Kosmonautika dalších zemí - Indie
Výzkum vesmíru nepatří mezi nejlevnější vědecké obory. Je zapotřebí technologické vyspělosti, vůdčích osobností a samozřejmě financí. Proto si kosmonautiku mohou dovolit v širokém rozsahu jen světové nebo lokální mocnosti. Kromě známé NASA a ESA existuje ale celá řada u nás méně známých kosmických agentur. Dnes se budeme věnovat Indii.
Úterý 23. prosince 2008
Po stopách těles bez atmosféry
- ČRO - Leonardo
- 23. 12. 13:35
-
(Seriál o sondách, díl 26/26). Dnes se náš seriál po téměř roce dostává k úplnému konci. V jeho posledním díle budou popsány tři sondy vypuštěné teprve nedávno - všechny v průběhu roku 2007. Tedy Kaguya, Dawn a Chang'e 1.
Pondělí 15. prosince 2008
Čtveřice sond a stovky budoucích objevů
- ČRO - Leonardo
- 15. 12. 18:30
-
(Seriál o sondách, díl 25/26). Náš seriál se souběžně s koncem roku 2008 chýlí k závěru. V tomto obsáhlejším díle budou popsány hned čtyři kosmické sondy s různorodými úkoly, jejichž hlavní část mise ve většině případů ještě neproběhla: 1. Rosetta, 2. MESSENGER, 3. New Horizont, 4. Phoenix.
Sobota 13. prosince 2008
Rentgenový dalekohled IXO
- ČRO - Leonardo
- 13. 12. 01:20
-
Nová radioaktivita. Inventura kosmonautiky 1. Listopadové počasí ve světě. Češi a Slováci na obloze. 10 let ISS. Cizí kometa.
Čtvrtek 11. prosince 2008
Mezinárodní rentgenový dalekohled se řešil v Praze
- ČRO - Leonardo
- 11. 12. 16:05
-
Kosmické agentury Evropy, USA a Japonska se spojily ve vývoji nového kosmického dalekohledu. Měl by být vypuštěn v roce 2013 a bude se specializovat na sledování rentgenového záření z vesmíru. Na 40 zástupců spolupracujících institucí se sešlo minulý týden v Praze.
Pondělí 8. prosince 2008
Dvojčata "pod Sluncem"
(Seriál o sondách, díl 24/26). Americká agentura pro letectví a vesmír NASA vypustila dvě identické sondy se zajímavým cílem - dlouhodobým zkoumáním naší mateřské hvězdy. Sondy se jmenují STEREO A a STEREO B. Obě jsou vybaveny identickým a velmi moderním vědeckým vybavením (každá nese více než 10 vědeckých přístrojů).
Úterý 2. prosince 2008
Evropa u Venuše
(Seriál o sondách, díl 23/26). Evropská kosmická agentura zatím sice nemá vlastní kosmickou loď pro lidskou posádku, ale poměrně dobře se orientuje na poli automatických kosmických sond. Jednou z nich je i sonda Venus Express, jejíž cíl vyplívá už z názvu - výzkum naší sousední planety Venuše z její oběžné dráhy.
Pátek 28. listopadu 2008
Mgr. Antonín Vítek
- ČRO - Leonardo
- 28. 11. 00:40
-
Asijské kosmické úspěchy...
Pondělí 24. listopadu 2008
Revoluční výzkumník na Marsu
- ČRO - Leonardo
- 24. 11. 15:40
-
(Seriál o sondách, díl 22/26). Mars Reconnaissance Orbiter (MRO) patří do rodiny velkého výzkumného projektu NASA s pojmenováním "Mars". Ten zahrnuje postupné vyslání několika sond s různým posláním. Pomyslná kostra však zůstává stále stejná - výzkum našeho kosmického souseda, planety Mars.
Středa 19. listopadu 2008
Osmičková výročí: Mezinárodní kosmická stanice
- ČRO - Leonardo
- 19. 11. 11:25
-
Před deseti lety, 20. listopadu 1998, byl na oběžnou dráhu vypuštěn první modul Mezinárodní kosmické stanice (ISS).
Úterý 18. listopadu 2008
Drtivý dopad
- ČRO - Leonardo
- 18. 11. 10:35
-
(Seriál o sondách, díl 21/26.) Sond vyslaných do vesmíru za účelem zkoumání komet naší sluneční soustavy není mnoho. O to zajímavější je vědecká mise Deep Impact, jejímž cílem bylo zkoumat nejen povrch jádra komety 9P/Tempel 1, ale i vyvrženou suť a poté obrovský kráter vzniklý při dopadu speciálně upraveného tělesa neseného samotnou sondou.
Čtvrtek 30. října 2008
Osmičková výročí: Raketoplán Buran
- ČRO - Leonardo
- 30. 10. 16:05
-
Před dvaceti lety - 29. října 1988 - měl odstartovat sovětský raketoplán Buran. Situace se ale nakonec vyvinula jinak. Po technické stránce to byl velmi kvalitní výrobek. Smůlu měl však v tom, že pro něj nebylo využití. S poměrně smutným osudem sovětského raketoplánu, jehož kariéra začala i skončila před dvaceti lety, nás seznámil Mgr. Antonín Vítek.
Pondělí 27. října 2008
Dvanáct kol na Marsu
- ČRO - Leonardo
- 27. 10. 19:00
-
(Seriál o sondách, díl 20/26.) Po fenomenálním úspěchu malého vozítka Sojourner, projíždějícího se po povrchu Marsu v polovině roku 1997, přišly na řadu jeho větší nástupci Spirit a Opportunity. Ti na rudé planetě neúnavně pracují od začátku roku 2004 až dodnes.
Středa 22. října 2008
Osmičková výročí: Magion
- ČRO - Leonardo
- 22. 10. 10:40
-
V pátek 24. října tomu bude třicet let, co byla vypuštěna první československá družice Magion 1. Své jméno získala podle magnetosféry a ionosféry, tedy oblastí, kde působila. Dan Mrázek si o ní povídal s jedním z konstruktérů - inženýrem Pavlem Třískou z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Úterý 7. října 2008
Cesty vesmírných dat
Výzkum vesmíru vyžaduje pozemní infrastrukturu včetně zařízení, která umožňují sdílení dat a jejich vyhodnocování.
Sobota 4. října 2008
50 let NASA
Speciál: 50 let NASA. Historie NASA od padesátých let až po současnost. Zákulisí vzniku NASA. Raketoplány. Družice Chandra.
Pátek 3. října 2008
50 let NASA - Mezinárodní vesmírná stanice
Buduje se deset let, je stále větší a létá nám nad hlavou. Ano, je to Mezinárodní vesmírná stanice. Za jasného počasí ji můžete vidět přelétat na obloze jako jasnou hvězdu. Stanice je obrovským mezinárodním projektem, díky kterému započala v podstatě nepřetržitá přítomnost člověka ve vesmíru.
Čtvrtek 2. října 2008
50 let NASA - družice Chandra
NASA vypustila do vesmíru řadu teleskopů. Mezi nimi družici Chandra pro sledování rentgenového záření. Díky ní vědci učinili řadu objevů a družice významně přispěla k poznání vesmíru. Přinášíme rozhovor s významným americkým astrofyzikem prof. Martinem Elvisem, který patří v NASA do okruhu vědců pracujících s družicí.
Středa 1. října 2008
50let NASA - Raketoplány
NASA by si do loga klidně mohla dát raketoplány. Tento dopravní prostředek letěl do vesmíru více než 120krát a pokaždé vykonal řadu záslužné práce. Bez raketoplánů by dnes nebyl ani Hubblův dalekohled ani Mezinárodní stanice. Možnost vynést na oběžnou dráhu velký náklad a pak se vrátit zpět na Zem jako obyčejné letadlo - to se jinak než raketoplánem zatím nedá.
Úterý 30. září 2008
50 let NASA - Apollo k Měsíci
Pokud by se měl jmenovat jediný úspěch NASA, většina by jistě zvolila přistání člověka na Měsíci. Člověk poprvé chodil po cizím kosmickém tělese a celý svět hleděl na oblohu. Konec šedesátých let byl ve znamení malého kroku pro člověka, ale velkého skoku pro celé lidstvo. Na počátky projektu Apollo až po stanutí člověka na Měsíci se podíváme podrobněji.
Středa 17. září 2008
Evropský expres Země - Mars
(Seriál o sondách, díl 19/26). Evropská kosmická agentura ESA již dlouho nepatří mezi outsidery v raketové technice, stavbě družic či výzkumu vesmíru. K vrcholům kosmických aplikací patří bezesporu meziplanetární sondy - tou první evropskou byla Giotto zkoumající Halleyovu kometu v polovině 80. let minulého století. Poté následovala spolupráce na několika amerických...
Úterý 16. září 2008
50 let NASA
Od jejího vzniku, přes souboj supervelmocí, až k největším úspěchům jako Apollo, raketoplány nebo Hubbleův teleskop.
Pondělí 8. září 2008
Planetka diamantového tvaru
Sonda Rosetta pořídila první snímky planetky Steins, která na pohled vypadá jako diamantový krystal.
Středa 3. září 2008
Japonský sokol vytrhl kus planetky
(Seriál o sondách, díl 18/26.) Japonsko se již delší dobu snaží zvýšit svůj podíl na světovém poli kosmického výzkumu. Většina jeho úsilí byla v minulosti věnována vesmírným astronomickým observatořím a vývoji vlastních nosných prostředků. V posledních několika letech začalo Japonsko pronikat i do sféry meziplanetárních letů.
Pondělí 1. září 2008
Sonda Rosetta mine planetku Šteins
Pokud všechno půjde podle plánu, přiblíží se sonda Rosetta v pátek 5. září ke svému prvnímu cíli. Tím je planetka Šteins. Sonda se k ní nejtěsněji přiblíží ve 21 hodin a ze vzdálenosti 800 km se můžeme jistě těšit na působivé fotografie. Hlavním cílem sondy je ale kometa, ke které dorazí v roce 2014.
Pondělí 25. srpna 2008
Právo na kosmické smetí
V roce 1957 bylo okolí naší planety čisté. V současnosti je obklopena umělým prstencem kosmického smetí.
Čtvrtek 21. srpna 2008
Úterý 19. srpna 2008
Za hvězdným prachem
(Seriál o sondách, díl 17/26.) Od druhé poloviny 90. let minulého století se významně zvýšil zájem o sledování a výzkum malých těles sluneční soustavy, jejichž hlavními představiteli jsou meteoroidy, planetky a komety. Svůj podíl na podpoře zkoumání těchto těles má fakt, že v posledních desetiletích bylo objeveno velké množství blízkozemních planetek, které by...
Pondělí 7. července 2008
Mars ze všech stran II
(Seriál o sondách, díl 14/26.) Jak už bylo řečeno v minulém dílu seriálu o meziplanetárních sondách, nebyly kosmičtí průzkumníci vyslaní v 90. letech k planetě Mars nikterak úspěšní. Čest jim zachránila pouze sonda Mars Global Surveyor, o které jsme již psali, a Mars Pathfinder, na jejíž misi se podíváme dnes.
Pondělí 30. června 2008
Mars ze všech stran
(Seriál o sondách, díl 13/26). Zájem o rudou planetu a její kosmický výzkum je téměř stejně starý jako kosmonautika sama. Po ohromném boomu v 60. letech minulého století a vyvrcholením této éry misemi Viking v polovině 70. let nastalo ochladnutí zájmu o Mars. Sovětský svaz se sice pokusil na sklonku 80. let dopravit k Marsu dvě sondy Fobos, ale jejich mise skončily...