Speciál: 50 let NASA. Historie NASA od padesátých let až po současnost. Zákulisí vzniku NASA. Raketoplány. Družice Chandra.

Buduje se deset let, je stále větší a létá nám nad hlavou. Ano, je to Mezinárodní vesmírná stanice. Za jasného počasí ji můžete vidět přelétat na obloze jako jasnou hvězdu. Stanice je obrovským mezinárodním projektem, díky kterému započala v podstatě nepřetržitá přítomnost člověka ve vesmíru.

NASA vypustila do vesmíru řadu teleskopů. Mezi nimi družici Chandra pro sledování rentgenového záření. Díky ní vědci učinili řadu objevů a družice významně přispěla k poznání vesmíru. Přinášíme rozhovor s významným americkým astrofyzikem prof. Martinem Elvisem, který patří v NASA do okruhu vědců pracujících s družicí.

NASA by si do loga klidně mohla dát raketoplány. Tento dopravní prostředek letěl do vesmíru více než 120krát a pokaždé vykonal řadu záslužné práce. Bez raketoplánů by dnes nebyl ani Hubblův dalekohled ani Mezinárodní stanice. Možnost vynést na oběžnou dráhu velký náklad a pak se vrátit zpět na Zem jako obyčejné letadlo - to se jinak než raketoplánem zatím nedá.

Pokud by se měl jmenovat jediný úspěch NASA, většina by jistě zvolila přistání člověka na Měsíci. Člověk poprvé chodil po cizím kosmickém tělese a celý svět hleděl na oblohu. Konec šedesátých let byl ve znamení malého kroku pro člověka, ale velkého skoku pro celé lidstvo. Na počátky projektu Apollo až po stanutí člověka na Měsíci se podíváme podrobněji.

(Seriál o sondách, díl 19/26). Evropská kosmická agentura ESA již dlouho nepatří mezi outsidery v raketové technice, stavbě družic či výzkumu vesmíru. K vrcholům kosmických aplikací patří bezesporu meziplanetární sondy - tou první evropskou byla Giotto zkoumající Halleyovu kometu v polovině 80. let minulého století. Poté následovala spolupráce na několika amerických...

Od jejího vzniku, přes souboj supervelmocí, až k největším úspěchům jako Apollo, raketoplány nebo Hubbleův teleskop.

Sonda Rosetta pořídila první snímky planetky Steins, která na pohled vypadá jako diamantový krystal.

(Seriál o sondách, díl 18/26.) Japonsko se již delší dobu snaží zvýšit svůj podíl na světovém poli kosmického výzkumu. Většina jeho úsilí byla v minulosti věnována vesmírným astronomickým observatořím a vývoji vlastních nosných prostředků. V posledních několika letech začalo Japonsko pronikat i do sféry meziplanetárních letů.

Pokud všechno půjde podle plánu, přiblíží se sonda Rosetta v pátek 5. září ke svému prvnímu cíli. Tím je planetka Šteins. Sonda se k ní nejtěsněji přiblíží ve 21 hodin a ze vzdálenosti 800 km se můžeme jistě těšit na působivé fotografie. Hlavním cílem sondy je ale kometa, ke které dorazí v roce 2014.

V roce 1957 bylo okolí naší planety čisté. V současnosti je obklopena umělým prstencem kosmického smetí.

Od prvního sputniku...

(Seriál o sondách, díl 17/26.) Od druhé poloviny 90. let minulého století se významně zvýšil zájem o sledování a výzkum malých těles sluneční soustavy, jejichž hlavními představiteli jsou meteoroidy, planetky a komety. Svůj podíl na podpoře zkoumání těchto těles má fakt, že v posledních desetiletích bylo objeveno velké množství blízkozemních planetek, které by...

(Seriál o sondách, díl 14/26.) Jak už bylo řečeno v minulém dílu seriálu o meziplanetárních sondách, nebyly kosmičtí průzkumníci vyslaní v 90. letech k planetě Mars nikterak úspěšní. Čest jim zachránila pouze sonda Mars Global Surveyor, o které jsme již psali, a Mars Pathfinder, na jejíž misi se podíváme dnes.

(Seriál o sondách, díl 13/26). Zájem o rudou planetu a její kosmický výzkum je téměř stejně starý jako kosmonautika sama. Po ohromném boomu v 60. letech minulého století a vyvrcholením této éry misemi Viking v polovině 70. let nastalo ochladnutí zájmu o Mars. Sovětský svaz se sice pokusil na sklonku 80. let dopravit k Marsu dvě sondy Fobos, ale jejich mise skončily...

V osmičkových výročích si tentokrát připomínáme událost starou teprve deset let. Dne 24. června 1998 se do potíží dostala družice SOHO a málem tak ukončila svou činnost po necelých třech letech. Jak to s ní ale nakonec dopadlo, to prozradí Mgr. Antonín Vítek z Akademie věd ČR.

Pohodlí obyvatel oběžné dráhy se díky rozvoji technologie neustále zvyšuje.

Americká sonda Solar Probe Plus překoná ve výzkumu Slunce všechny předchozí sondy tím, že se k naší žhavé hvězdě rekordně přiblíží. Vystartuje roku 2015 a podle plánu se přiblíží až na 9 slunečních poloměrů. Měla by pomoci odhalit dosud neobjasněné jevy ve sluneční koróně a slunečním větru.

Planetární sonda Cassini zasílá astronomům zajímavé snímky Saturnova prstence F. Obraz prstence se neustále mění. Dynamicky se vyvíjející poruchy, které je tu vidět, svědčí o častých kolizích, k nimž v prstenci dochází.

(Seriál o sondách, díl 10/26). V polovině 90. let minulého století vyhlásila americká NASA program Discovery, v rámci něhož měly být stavěny levné, ale vědecky velmi přínosné kosmické sondy. Tou první se stala sonda NEAR (Near Earth Asteroid Rendezvous) určená k podrobnému průzkumu blízkozemní planetky Eros.

Od prvního sputniku...

(Seriál o sondách, díl 11/26.) Meziplanetární sondy nejsou konstruovány a vypouštěny jenom jako výzkumníci planet, měsíců, planetek nebo komet ve sluneční soustavě. Najdou se mezi nimi i takové, které se zaměřují na poznání naši mateřské hvězdy - Slunce. Nejznámější a také nejúspěšnější sondou tohoto typu je SOHO, která je výsledkem společného programu...

Plazmový radar. Kosmos-News Party 2008. Dubnové počasí ve světě. Pocení pro NASA.. Zraněná astronautka. WorldWide Telescope.

Mnoho z vás by možná lákalo stát se dobrovolníkem NASA pro testování nejrůznější kosmické technologie. Ale nevím, jestli byste se zrovna hrnuli do projektu, kde jediným vaším úkolem bude dýchat a potit se? Přesně to mělo za úkol dělat v malé uzavřené místnosti postupně 23 dobrovolníků.