(Seriál o sondách, díl 9/26). K poznání a výzkumu komety 1P/Halley přispěla největší měrou evropská meziplanetární sonda Giotto vypuštěná v roce 1985. Její misi můžeme právem považovat za vrchol celého projektu International Halley Watch na sledování nejznámější komety všech dob.
Pondělí 14. dubna 2008
(Seriál o sondách, díl 8/26). Přibližně každých 75 let se k Zemi vrací snad nejznámější kometa označovaná astronomy jako 1P/Halley. Běžný člověk jí zná spíše pod jménem Halleyova kometa. Naposledy tato kometa prolétla v naši blízkosti v roce 1986. A i když nedosáhla takové jasnosti a monumentálnosti jako při návratu v roce 1910, zapsala se nesmazatelně do...
Čtvrtek 3. dubna 2008
Japonský kosmonaut Takao Doi během právě skončené mise raketoplánu Endeavour zkusil hodit bumerangem. Tuto starou loveckou zbraň ve vesmíru nikdo před ním nevyzkoušel. Výzkum ukázal, že bumerang nebyl jen zbraní.
Úterý 1. dubna 2008
(Seriál o sondách, díl 7/26). Jedno z největších dobrodružství kosmonautiky a výzkumu sluneční soustavy začalo roku 1977 vypuštěním dvojice amerických sond Voyager. Jejich cílem byly již dříve zkoumané planety Jupiter se Saturnem a poprvé také další dvě plynné planety Uran a Neptun.
Středa 26. března 2008
Je jen málo lidí, kteří zemřou v mladém věku, a přitom se stihnou proslavit po celém světě. Výročí úmrtí jedné takové osobnosti si připomínáme tento týden. Je jí Jurij Alexejevič Gagarin. Narodil se 9. března 1934 a zahynul přesně před čtyřiceti lety - 27. března 1968. Jeho život připomene Mgr. Antonín Vítek, CSc.
Pondělí 17. března 2008
(Seriál o sondách, díl 6/26.) Výzkumu rudé planety se od počátků 60. let soustavně a velmi urputně věnovaly obě kosmické velmoci - Spojené státy americké a Sovětský svaz.
Pondělí 3. března 2008
(Seriál o sondách, díl 5/26.) Sovětský svaz mimo průzkumu Měsíce rozběhl v 60. letech dva souběžné dlouhodobé programy pro výzkum Zemi nejbližších planet Marsu a Venuše. Odborníci se pokusili vypustit celkem dvacet sond k rudé planetě pod názvy Zond, Mars nebo Fobos. Plně úspěšné však byly pouze dvě mise, ostatní skončily z valné většiny nezdarem. Naopak triumfu...
Neděle 2. března 2008
Speciál: 30 let od startu prvního českého kosmonauta. Rozhovory s našimi kosmonauty Vladimírem Remkem i Oldřichem Pelčákem.
Sobota 1. března 2008
30 let od startu prvního českého kosmonauta. Rozhovory s našimi kosmonauty Vladimírem Remkem i Oldřichem Pelčákem.
Pátek 29. února 2008
Tento článek je určen všem, kteří let prvního českého kosmonauta nezažili a také všem, kteří už pozapomněli, jak to tehdy probíhalo. Popíšeme si události od startu až po přistání. Dozvíte se také jaké experimenty Remek na stanici Saljut 6 prováděl.
Čtvrtek 28. února 2008
Vladimír Remek při své cestě do vesmíru strávil 8 dní na kosmické stanici. Byla řady Saljut s pořadovým číslem 6. Současně u ní mohly kotvit dvě lodě Sojuz. Díky možnosti zásobování a lepším podmínkám pobytu byl na stanici vytvořen tehdejší rekord v délce pobytu člověka ve vesmíru.
Středa 27. února 2008
Vladimír Remek letěl do vesmíru v kosmické lodi Sojuz s pořadovým číslem letu 28. Po úspěšném připojení k vesmírné stanici Saljut 6 na ní pobyl 8 dní. Ruské Sojuzy létají do vesmíru dodnes, ale počátky jejich vývoje přinesly řadu tragédií. Čím tedy náš první kosmonaut do vesmíru letěl?
Úterý 26. února 2008
Dne 2. března si připomínáme 30. výročí letu prvního českého kosmonauta. Vladimír Remek byl zároveň prvním kosmonautem z jiného státu než SSSR a USA. Byla to tehdy významná událost nejen pro Československo, ale také pro celou světovou kosmonautiku. Vladimír Remek pro Český rozhlas Leonardo zavzpomínal, jak to tehdy bylo.
Pondělí 25. února 2008
Odysseův života se zřejmě chýlí ke konci. Nejde však o antického hrdinu, ale nositele jeho jména - sondu Ulysses čili Odysseus.
Dne 2. března si připomínáme 30. výročí letu prvního českého kosmonauta. Vladimír Remek byl zároveň prvním kosmonautem z jiného státu než SSSR a USA. Byla to tehdy významná událost nejen pro Československo, ale také pro celou světovou kosmonautiku. Vladimír Remek pro ČRo Leonardo zavzpomínal, jak to tehdy bylo.
Pondělí 18. února 2008
(Seriál o sondách, díl 4/26.) Téměř souběžně s programem sond Pioneer se v NASA pracovalo na mnohem složitějších sondách s rodovým jménem Mariner. Jejich úkolem bylo zkoumat Merkur, Venuši a Mars. Nejznámějším Marinerem se stal ten poslední, Mariner 10, který v letech 1974 a 1975 zkoumal planetu Merkur, nejbližší Slunci.
Čtvrtek 7. února 2008
Evropská sonda Venus Express, která skoro dva roky obíhá kolem Venuše, provedla velmi podrobná pozorování nízkých vrstev atmosféry a zmapovala vodní páru a oxid uhelnatý. Poprvé se takto detailně podařilo pohlédnout pod horní vrstvu atmosféry věčně zataženou hustými mraky.
Pondělí 4. února 2008
(Seriál o sondách, díl 3/26.) První americký program meziplanetárních sond se jmenoval Pioneer a byl rozdělen do několika období, ve kterých se zkoumala vybraná zákoutí sluneční soustavy. Nejznámější sondy z této rodiny jsou Pioneer 10 a Pioneer 11, které zamířily ke dvěma největším planetám Jupiteru a Saturnu a můžeme je směle zařadit k nejpřínosnějším...
Pátek 25. ledna 2008
Mezinárodní kosmické stanice...
Čtvrtek 24. ledna 2008
Do vesmíru se chystá šestý turista. Americký programátor her Richard Garriott byl měl odstartovat na podzim s 18. posádkou ISS. V současné době trénuje v Rusku. Pokud odletí a vše půjde podle plánu, bude to první vesmírný turista, který vystoupí do volného kosmického prostoru. Start je naplánován na říjen 2008.
Pondělí 21. ledna 2008
(Seriál o sondách, díl 2/26.) Po prvních úspěších se svými sondami k Měsíci pokračovali Sověti i nadále ve vypouštění dalších automatických průzkumníků našeho nejbližšího vesmírného souseda. Po měkkém přistání sondy Luna 9, u které jsme skončili vyprávění minule, se rozběhly programy na detailní snímkování měsíčního povrchu z oběžné dráhy,...
Čtvrtek 17. ledna 2008
O planetě Merkur v příštích letech hodně uslyšíme. Letí k ní totiž americká sonda MESSENGER a můžeme se jistě těšit na celou řadu objevů. Tuto nejmenší, nejhustší a Slunci nejbližší planetu, totiž ještě žádná sonda tak důkladně nestudovala. MESSENGER byl u Merkuru poprvé minulý týden..
Pondělí 7. ledna 2008
(Seriál o sondách, díl 1/26.) Prvním cílem meziplanetárních sond jak Sovětského svazu, tak i Spojených států amerických bylo nejbližší kosmické těleso - náš Měsíc. Sověti měli od počátku roku 1958 vypracovány tři na sebe navazující programy zkoumání našeho souputníka.
Pátek 28. prosince 2007
Rok 2007 byl bohatý na významné události z oboru kosmonautiky. Některé z nich zrekapituloval doktor Antonín Vítek, se kterým si v Dopoledni s Leonardem po telefonu povídala Radka Matějíčková.
Pátek 21. prosince 2007
Teoreticky zpracovaných modelů, jak odklonit planetku z dráhy a zabránit tak její srážce se Zemí, existuje už celá řada. Žádnou z těchto metod ale odborníci ještě nikdy nevyzkoušeli v praxi. Změnit to má evropská mise Don Quijote, která pošle modul Hidalgo na jednu planetku a sonda Sancho bude měřit, jestli to mělo vliv na její dráhu. Podrobnosti o misi nám...