Korunou si hodím, když se budeš ptát... (keď treba meniť predpovede podľa Slnka)
Cykly slnečnej aktivity majú svoju 11 ročnú periódu. Medzi návratom k pôvodnej magnetickej polarite uplynie 2 x 11 = 22 rokov. Sú to však len štatistické priemery. Naša hviezda nám aj v tomto ohľade dáva najavo, že sa nemieni prispôsobovať sa našim štatistikám a predpovediam. A tak sa naše predpovede musia prispôsobovať Slnku.
Neděle 15. února 2009
Dve tváre Mesiaca
Najnovšie číslo časopisu Science prináša stručný súhrn doterajších výsledkov meraní japonskej sondy SELENE. Podľa nich má Mesiac naozaj dve tváre – privrátenú a odvrátenú. Nelíšia len tým, že jednu zo Zeme vidíme a druhú nie, ale obe sa „tvária“ inak aj po fyzikálnej stránke.
Pondělí 8. prosince 2008
Klimatické cykly zaznamenané v horninách Marsu
Výzkumníci z California Institute of Technology (Caltech) a jejich kolegové objevili důkaz dávných klimatických změn na Marsu způsobených pravidelnými změnami sklonu osy planety. Předpokládá se, že na Zemi podobný proces řídí cykly dob ledových.
Pátek 21. listopadu 2008
Na Marsu se kdysi rozlévaly rozsáhlé oceány
Zatímco někteří už mají jasno o zkamenělinách z marťanského moře, mnozí jiní neměli dosud jasno ani o tom, jak to s těmi moři vlastně bylo. Ale začalo se blýskat na lepší časy: Mezinárodní tým vědců, který analyzoval data získaná ze spektrometru sondy Mars Odyssey, předkládá nový důkaz o tom, že oceány kdysi pokrývaly asi třetinu Marsu.
Neděle 19. října 2008
“Malý třesk” možná stvořil Sluneční soustavu
Tak jako „velký třesk“ stojí za vznikem vesmíru, „malý třesk“ možná stojí na počátku vzniku Sluneční soustavy. To tvrdí vědci z Carnegie Institution for Science na základě výsledků nových modelů.
Pondělí 8. září 2008
Setkání s kosmickým diamantem
Do krátkého seznamu zblízka prozkoumaných planetek přibyl díky kosmické sonda Rosetta nový přírůstek. Jedná se o asteroid Steins, který patří k poměrně vzácnému typu E. Sonda se k němu 5. září přiblížila na pouhých 800 kilometrů.
Neděle 24. srpna 2008
Výjimečnost naší Sluneční soustavy
Dosavadní teorie považovaly naši Sluneční soustavu za „poměrně obyčejnou“, jaké se v okolním vesmíru běžně vyskytují. Ale nové výzkumy 300 objevených exoplanet ukazují, že jen velmi málo protoplanetárních disků může splnit podmínky, které vedou ke zformování kamenných a plynných planet do uspořádání, které je podobné naší Sluneční soustavě.
Úterý 19. srpna 2008
Neobvyklý člen Sluneční soustavy
Ve vzdálenosti 24 astronomických jednotek byla objevena obří kometa. K nám se už ale více nepřiblíží, právě je v místě „otáčky“ na své extrémně protáhlé dráze kolem Slunce. Mohlo by se jednat o prvního známého člena vnitřního Oortova oblaku.
Pondělí 18. srpna 2008
První obrázek marťanského prachu z Phoenixova mikroskopu
Sonda Phoenix pomocí mikroskopu atomárních sil (Atomic Force Microscope) vůbec poprvé pořídila na Marsu snímek jednotlivé mikročástečky všudypřítomného prach. Vzorek je 100krát víc zvětšený než dosud umožňoval optický mikroskop na Phoenixu.
Návrat Cassini k Enceladu
NASA zveřejnila 4 detailní snímky tajemné jižní polární oblasti Enceladu, které byly pořízeny sondou Cassini při nízkém průletu v pondělí 11. srpna 2008. Největší přiblížení nastalo v 23:06:19 SELČ, kdy se sonda ve výšce pouhých 50 km nad povrchem pohybovala relativní rychlostí 17,7 km/s.
Pátek 4. července 2008
Slnko je najďalej, keď je nám najteplejšie
Dnes, 4. júla, sa nachádzame v aféliu. Nie je to názov pre typ ekonomickej krízy, ale pomenovanie najvzdialenejšieho bodu na obežnej dráhe okolo Slnka. Naša najbližšia hviezda je teda od nás najďalej a navyše prežíva obdobie prekvapivo dlhej nečinnosti. Napriek tomu je ostro sledovaným cieľom niekoľkých solárnych sond.
Úterý 24. června 2008
Led a bahno na Marsu
Soukromý badatel Sir Charles W. Shults objevil v dubnu 2008 s pomocí snímků pořízených marsovským vozítkem Opportunity pohyb písku v průběhu čtyř dní. Pohyb písku způsobila voda. Nedávno zveřejněné fotografie z Phoenixu a různé jiné nepřímé důkazy svědčí o jednom – na Marsu je voda.
Středa 18. června 2008
Phoenix vodu zatím neprokázal
3. června sonda Phoenix při odběru vzorků poprvé objevila podpovrchový bílý materiál. O víkendu robotické rameno výkop prohloubilo, aby se věci dozněli více o tomto tajemném materiálu. Jediný nový velký příkop byl nazván „Dodo-Goldilocks“.
Pondělí 16. června 2008
Europu zjizvily putující póly
Na Europě vyryl pohyb pólů „jizvy“, které se táhnou napříč celým jeho ledovým povrchem. K těmto závěrům dospěli planetologové při novém studiu snímků Jupiterova měsíce Evropy.
Pátek 13. června 2008
Nová kategorizácia: Pluto je plutoidom
Od 11. júna oficiálne existuje nová kategória telies Slnečnej sústavy – plutoidy. Jej doposiaľ jedinými predstaviteľmi sú bývalá planéta Pluto a teleso Eris, objavené v roku 2003. Keďže sa zistilo, že je objemnejšie a hmotnejšie než Pluto, vyvolalo búrku vášnivých diskusií o potrebe novej kategorizácie väčších telies Slnečnej sústavy. V roku 2006 schválenú...
Úterý 6. května 2008
Titanský písek vzniká v atmosféře
Největší Saturnův měsíc Titan a Země mají mnoho společného, ale ne pokud se jedná o písek. Na Zemi vzniká rozpadem hornin. Na Titanu je tomu opačně. Písková zrna v dunách tvoří organický materiál a jejich „život“ začíná v atmosféře Titanu. Pravděpodobně „stavební kameny“, z nichž vzniká písek, padají z oblohy.
Pondělí 5. května 2008
Poskakující Slunce posílá na Zem komety
Podle britských astrobiologů za zvýšený počet dopadů komet na Zem a hromadné vymírání živočišných a rostlinných druhů nejen před 65 milióny let může pohyb Slunce a celé Sluneční soustavy v naší Galaxii.
Pondělí 21. dubna 2008
Měsíční prach
V Dusty Plasma Lab. (NSSTC) američtí vědci zkoumají vlastnosti měsíčního prachu a jeho chování v elektrickém poli. S blížícím se plánovaným návratem NASA na Měsíc (v roce 2018?) se stále více vědců tomuto tématu věnuje.
Vznik Měsíce změnil délku dne na Zemi
Srážka Země s tělesem velikosti Marsu, při níž vznikl náš Měsíc, pravděpodobně „definovala“ současnou délku našeho pozemského dne a nastavila i směr naší rotace.
Pohled pod povrch Marsu
Radar MARSIS na palubě sondy Mars Express (ESO) nahlédl pod povrch Marsu a zpřístupnil třetí dimenzi pro zkoumání planety. Úspěch této techniky je výzvou pro vědce, aby přemýšleli o všech dalších místech ve Sluneční soustavě, kde by chtěli pro průzkum použít radar.
Pondělí 7. dubna 2008
Meteorický déšť na Marsu
Tým vědců britské Armagh Observatory (Severní Irsko) poprvé pozoroval meteorický déšť na Marsu.
Pátek 7. března 2008
Překvapivá podobnost Marsu a Venuše
Naše sousední planety sledují dvě téměř shodné sondy – Mars Express a Venus Express. Současná pozorování poskytují planetologům data, která potřebují ke zkoumání vývoje atmosfér obou planet. A přes rozdílné postavení ve Sluneční soustavě jsou si planety Mars a Venuše překvapivě podobné.
Úterý 4. března 2008
Laviny na Marsu
Povrch Marsu se na první pohled zdá být neměnný. Nicméně i zde se občas odehrávají rychlé změny. Kamera sondy MRO jen před několika dny zaznamenala laviny v blízkosti severního pólu planety.
Neděle 24. února 2008
Mars byl příliš slaný
Opportunity na povrchu Marsu zjistil vysokou koncentraci minerálů, které byly v „mokrém“ raném období planety rozpuštěny ve vodě. Toto slané prostředí pravděpodobně učinilo Mars nepřátelským i pro ty nejodolnější mikroorganizmy.
Pondělí 18. února 2008
Uhlovodíková moře na Titanu
Na oranžovém Titanu existují zásoby kapalných uhlovodíků, které jsou 100krát větší než dosud známé zásoby ropy a zemního plynu na Zemi.
Úterý 12. února 2008
Nový pohled na gejzíry na Enceladu
Vědci se pomocí sondy Cassini pokoušejí zjistit, jak vznikají gejzíry vodní pára a ledových krystalů na Enceladu, jak a co „krmí“ pozorované „chocholy“ a na jakém principu funguje „kanalizace“ uvnitř měsíce.
Úterý 29. ledna 2008
Mohutné bouře na Jupiteru
Astronomové na celém světě pozorovali úžasnou a ne příliš častou změnu v Jupiterově atmosféře – dvě obrovské bouře na jeho severní polokouli. Mohutné oblačné víry, které se při bouři vytvořily, se pohybovaly rychleji než kterékoliv další úkazy v atmosféře Jupiteru. A v mracích za sebou zanechávaly červené brázdy.
Středa 23. ledna 2008
Planetka těsně mine Zemi
Na konci ledna bude ve Sluneční soustavě rušno. Země je vedle Marsu další planetou, kolem které proletí v těsné blízkosti planetka 2007 TU24 (29. ledna 2008).
První barevný snímek Merkuru!
NASA zveřejnila první barevný snímek povrchu Merkuru. Ale člověk by takto detaily povrchu planety nikdy neviděl - obraz ve falešných barvách byl pořízen „seskládáním“ obrazových sekvencí získaných pomocí 11 různých filtrů kamerového systému MDIS (Mercury Dual Imaging Systém) na palubě sondy MESSENGER.
Pátek 18. ledna 2008
Mraky na Marsu vrhají stíny
Povrch Marsu byl vždy považován za suchou vyprahlou poušť. Přesto mají Marťané možnost sledovat mraky plující napříč oblohou. Nové snímky suché planety ukazují na vysokou oblačnost, která vrhá tmavé stíny.
Středa 16. ledna 2008
U Merkura po 33 letech
Americký Mariner 10 prolétl v letech 1974 a 1975 třikrát kolem Merkura a zaznamenal necelou polovinu jeho povrchu. Na snímky zbývající části si astronomové museli počkat několik desetiletí.
První fotografie neznámé strany Merkuru
Můžeme se už těšit i na další žeň údajů.
Úterý 15. ledna 2008
Nový sluneční cyklus začal
Nepatrná skvrna, která se objevila na Slunci 4. ledna, by za normálních okolností příliš rozruchu nevzbudila. Během tří dnů zmizela, nicméně pro sluneční fyziky byla signálem o počátku dalšího slunečního cyklu.
Pátek 11. ledna 2008
V krátké době nás postihne malá doba ledová
Američtí vědci odhalili změny na Slunci, které předchází změně klimatu. K poklesu sluneční aktivity již došlo, nyní bude následovat ochlazení Země trvající 20 až 30 let. Vědci předvídají globální nedostatek potravin a pokud se na situaci nepřipravíme, sociální a ekonomický rozvrat společnosti.
Sobota 5. ledna 2008
Horké cyklóny na obou pólech Saturnu
Navzdory víc než 10 let trvající polární noci, do které je ponořen Saturnův severní pól, se zde neočekávaně nachází horké místo nápadně podobné jižnímu pólu, kde na planetě panuje Sluncem prozářené léto. Nyní první detailní pohledy sondy Cassini odhalily obří horké cyklonální víry na obou pólech planety. Zdroj tepla na severním pólu, kde panuje zima, je...
Středa 19. prosince 2007
Meteority z Marsu nejsou důkazem mimozemského života
Vědci byli až dosud přesvědčeni, že organický materiál se do ALH 84001 dostal buď po dopadu meteoritu na Mars nebo z marťanských mikrobů. Nyní hledají srovnávací data v horninách v chladných klimatických podmínkách na Špicberkách. A ukazuje se, že organické sloučeniny může produkovat i sopečná činnost v mrazivém podnebí.
Pondělí 17. prosince 2007
Překvapení na okraji Sluneční soustavy
Sonda Voyager 2, vyvinutá v 70. letech (NASA), odhalila překvapující informace o rázové vlně (hranici Sluneční soustavy) - zóně, která se označuje jako okraj přímého vlivu Slunce. Nemá pravidelný kulový tvar, jak astronomové předpokládali, ale nejméně na jednom místě je „promáčknuta“.
Sobota 15. prosince 2007
Neviditelný „prstenec“ kolem Saturnu
Astronomové získali nejlepší „pohled“ neviditelného prstence energetických iontů uvězněných v Saturnově obrovském magnetickém poli. Zjistili, že je asymetrický a dynamický a nepodobá se prstencovému proudu v magnetosféře kolem Země.
Pátek 14. prosince 2007
Recyklované Saturnovy prstence
Nová pozorování sondy Cassini ukazují, že Saturnovy prstence možná nevznikly ve věku dinosaurů, ale už před 4,5 miliardami let - tedy v době, kdy vznikala Sluneční soustava.
Středa 12. prosince 2007
Slunce jako „ježatá“ koule
Rentgenová japonská kosmická observatoř Hinode vyfotografovala Slunce jako „ježatou“ kouli. Celý sluneční povrch je „obalen“ obrovským množstvím rentgenových jetů.
Sobota 8. prosince 2007
Mraky na Marsu jsou sušší
Mraky na Marsu obsahují ještě méně vody, než se dosud předpokládalo. Vyplývá to z nových pozemských laboratorních pokusů.