Cykly slnečnej aktivity majú svoju 11 ročnú periódu. Medzi návratom k pôvodnej magnetickej polarite uplynie 2 x 11 = 22 rokov. Sú to však len štatistické priemery. Naša hviezda nám aj v tomto ohľade dáva najavo, že sa nemieni prispôsobovať sa našim štatistikám a predpovediam. A tak sa naše predpovede musia prispôsobovať Slnku.

Najnovšie číslo časopisu Science prináša stručný súhrn doterajších výsledkov meraní japonskej sondy SELENE. Podľa nich má Mesiac naozaj dve tváre – privrátenú a odvrátenú. Nelíšia len tým, že jednu zo Zeme vidíme a druhú nie, ale obe sa „tvária“ inak aj po fyzikálnej stránke.

Výzkumníci z California Institute of Technology (Caltech) a jejich kolegové objevili důkaz dávných klimatických změn na Marsu způsobených pravidelnými změnami sklonu osy planety. Předpokládá se, že na Zemi podobný proces řídí cykly dob ledových.

Zatímco někteří už mají jasno o zkamenělinách z marťanského moře, mnozí jiní neměli dosud jasno ani o tom, jak to s těmi moři vlastně bylo. Ale začalo se blýskat na lepší časy: Mezinárodní tým vědců, který analyzoval data získaná ze spektrometru sondy Mars Odyssey, předkládá nový důkaz o tom, že oceány kdysi pokrývaly asi třetinu Marsu.

Tak jako „velký třesk“ stojí za vznikem vesmíru, „malý třesk“ možná stojí na počátku vzniku Sluneční soustavy. To tvrdí vědci z Carnegie Institution for Science na základě výsledků nových modelů.

Do krátkého seznamu zblízka prozkoumaných planetek přibyl díky kosmické sonda Rosetta nový přírůstek. Jedná se o asteroid Steins, který patří k poměrně vzácnému typu E. Sonda se k němu 5. září přiblížila na pouhých 800 kilometrů.

Dosavadní teorie považovaly naši Sluneční soustavu za „poměrně obyčejnou“, jaké se v okolním vesmíru běžně vyskytují. Ale nové výzkumy 300 objevených exoplanet ukazují, že jen velmi málo protoplanetárních disků může splnit podmínky, které vedou ke zformování kamenných a plynných planet do uspořádání, které je podobné naší Sluneční soustavě.

Ve vzdálenosti 24 astronomických jednotek byla objevena obří kometa. K nám se už ale více nepřiblíží, právě je v místě „otáčky“ na své extrémně protáhlé dráze kolem Slunce. Mohlo by se jednat o prvního známého člena vnitřního Oortova oblaku.

Sonda Phoenix pomocí mikroskopu atomárních sil (Atomic Force Microscope) vůbec poprvé pořídila na Marsu snímek jednotlivé mikročástečky všudypřítomného prach. Vzorek je 100krát víc zvětšený než dosud umožňoval optický mikroskop na Phoenixu.

NASA zveřejnila 4 detailní snímky tajemné jižní polární oblasti Enceladu, které byly pořízeny sondou Cassini při nízkém průletu v pondělí 11. srpna 2008. Největší přiblížení nastalo v 23:06:19 SELČ, kdy se sonda ve výšce pouhých 50 km nad povrchem pohybovala relativní rychlostí 17,7 km/s.

Dnes, 4. júla, sa nachádzame v aféliu. Nie je to názov pre typ ekonomickej krízy, ale pomenovanie najvzdialenejšieho bodu na obežnej dráhe okolo Slnka. Naša najbližšia hviezda je teda od nás najďalej a navyše prežíva obdobie prekvapivo dlhej nečinnosti. Napriek tomu je ostro sledovaným cieľom niekoľkých solárnych sond.

Soukromý badatel Sir Charles W. Shults objevil v dubnu 2008 s pomocí snímků pořízených marsovským vozítkem Opportunity pohyb písku v průběhu čtyř dní. Pohyb písku způsobila voda. Nedávno zveřejněné fotografie z Phoenixu a různé jiné nepřímé důkazy svědčí o jednom – na Marsu je voda.

3. června sonda Phoenix při odběru vzorků poprvé objevila podpovrchový bílý materiál. O víkendu robotické rameno výkop prohloubilo, aby se věci dozněli více o tomto tajemném materiálu. Jediný nový velký příkop byl nazván „Dodo-Goldilocks“.

Na Europě vyryl pohyb pólů „jizvy“, které se táhnou napříč celým jeho ledovým povrchem. K těmto závěrům dospěli planetologové při novém studiu snímků Jupiterova měsíce Evropy.

Od 11. júna oficiálne existuje nová kategória telies Slnečnej sústavy – plutoidy. Jej doposiaľ jedinými predstaviteľmi sú bývalá planéta Pluto a teleso Eris, objavené v roku 2003. Keďže sa zistilo, že je objemnejšie a hmotnejšie než Pluto, vyvolalo búrku vášnivých diskusií o potrebe novej kategorizácie väčších telies Slnečnej sústavy. V roku 2006 schválenú...

Největší Saturnův měsíc Titan a Země mají mnoho společného, ale ne pokud se jedná o písek. Na Zemi vzniká rozpadem hornin. Na Titanu je tomu opačně. Písková zrna v dunách tvoří organický materiál a jejich „život“ začíná v atmosféře Titanu. Pravděpodobně „stavební kameny“, z nichž vzniká písek, padají z oblohy.

Podle britských astrobiologů za zvýšený počet dopadů komet na Zem a hromadné vymírání živočišných a rostlinných druhů nejen před 65 milióny let může pohyb Slunce a celé Sluneční soustavy v naší Galaxii.

V Dusty Plasma Lab. (NSSTC) američtí vědci zkoumají vlastnosti měsíčního prachu a jeho chování v elektrickém poli. S blížícím se plánovaným návratem NASA na Měsíc (v roce 2018?) se stále více vědců tomuto tématu věnuje.

Srážka Země s tělesem velikosti Marsu, při níž vznikl náš Měsíc, pravděpodobně „definovala“ současnou délku našeho pozemského dne a nastavila i směr naší rotace.

Radar MARSIS na palubě sondy Mars Express (ESO) nahlédl pod povrch Marsu a zpřístupnil třetí dimenzi pro zkoumání planety. Úspěch této techniky je výzvou pro vědce, aby přemýšleli o všech dalších místech ve Sluneční soustavě, kde by chtěli pro průzkum použít radar.

Tým vědců britské Armagh Observatory (Severní Irsko) poprvé pozoroval meteorický déšť na Marsu.

Naše sousední planety sledují dvě téměř shodné sondy – Mars Express a Venus Express. Současná pozorování poskytují planetologům data, která potřebují ke zkoumání vývoje atmosfér obou planet. A přes rozdílné postavení ve Sluneční soustavě jsou si planety Mars a Venuše překvapivě podobné.

Povrch Marsu se na první pohled zdá být neměnný. Nicméně i zde se občas odehrávají rychlé změny. Kamera sondy MRO jen před několika dny zaznamenala laviny v blízkosti severního pólu planety.

Opportunity na povrchu Marsu zjistil vysokou koncentraci minerálů, které byly v „mokrém“ raném období planety rozpuštěny ve vodě. Toto slané prostředí pravděpodobně učinilo Mars nepřátelským i pro ty nejodolnější mikroorganizmy.

Na oranžovém Titanu existují zásoby kapalných uhlovodíků, které jsou 100krát větší než dosud známé zásoby ropy a zemního plynu na Zemi.

Vědci se pomocí sondy Cassini pokoušejí zjistit, jak vznikají gejzíry vodní pára a ledových krystalů na Enceladu, jak a co „krmí“ pozorované „chocholy“ a na jakém principu funguje „kanalizace“ uvnitř měsíce.

Astronomové na celém světě pozorovali úžasnou a ne příliš častou změnu v Jupiterově atmosféře – dvě obrovské bouře na jeho severní polokouli. Mohutné oblačné víry, které se při bouři vytvořily, se pohybovaly rychleji než kterékoliv další úkazy v atmosféře Jupiteru. A v mracích za sebou zanechávaly červené brázdy.

Na konci ledna bude ve Sluneční soustavě rušno. Země je vedle Marsu další planetou, kolem které proletí v těsné blízkosti planetka 2007 TU24 (29. ledna 2008).

NASA zveřejnila první barevný snímek povrchu Merkuru. Ale člověk by takto detaily povrchu planety nikdy neviděl - obraz ve falešných barvách byl pořízen „seskládáním“ obrazových sekvencí získaných pomocí 11 různých filtrů kamerového systému MDIS (Mercury Dual Imaging Systém) na palubě sondy MESSENGER.