Vědci se pomocí sondy Cassini pokoušejí zjistit, jak vznikají gejzíry vodní pára a ledových krystalů na Enceladu, jak a co „krmí“ pozorované „chocholy“ a na jakém principu funguje „kanalizace“ uvnitř měsíce.

Astronomové na celém světě pozorovali úžasnou a ne příliš častou změnu v Jupiterově atmosféře – dvě obrovské bouře na jeho severní polokouli. Mohutné oblačné víry, které se při bouři vytvořily, se pohybovaly rychleji než kterékoliv další úkazy v atmosféře Jupiteru. A v mracích za sebou zanechávaly červené brázdy.

Na konci ledna bude ve Sluneční soustavě rušno. Země je vedle Marsu další planetou, kolem které proletí v těsné blízkosti planetka 2007 TU24 (29. ledna 2008).

NASA zveřejnila první barevný snímek povrchu Merkuru. Ale člověk by takto detaily povrchu planety nikdy neviděl - obraz ve falešných barvách byl pořízen „seskládáním“ obrazových sekvencí získaných pomocí 11 různých filtrů kamerového systému MDIS (Mercury Dual Imaging Systém) na palubě sondy MESSENGER.

Povrch Marsu byl vždy považován za suchou vyprahlou poušť. Přesto mají Marťané možnost sledovat mraky plující napříč oblohou. Nové snímky suché planety ukazují na vysokou oblačnost, která vrhá tmavé stíny.

Americký Mariner 10 prolétl v letech 1974 a 1975 třikrát kolem Merkura a zaznamenal necelou polovinu jeho povrchu. Na snímky zbývající části si astronomové museli počkat několik desetiletí.

Můžeme se už těšit i na další žeň údajů.

Nepatrná skvrna, která se objevila na Slunci 4. ledna, by za normálních okolností příliš rozruchu nevzbudila. Během tří dnů zmizela, nicméně pro sluneční fyziky byla signálem o počátku dalšího slunečního cyklu.

Američtí vědci odhalili změny na Slunci, které předchází změně klimatu. K poklesu sluneční aktivity již došlo, nyní bude následovat ochlazení Země trvající 20 až 30 let. Vědci předvídají globální nedostatek potravin a pokud se na situaci nepřipravíme, sociální a ekonomický rozvrat společnosti.

Navzdory víc než 10 let trvající polární noci, do které je ponořen Saturnův severní pól, se zde neočekávaně nachází horké místo nápadně podobné jižnímu pólu, kde na planetě panuje Sluncem prozářené léto. Nyní první detailní pohledy sondy Cassini odhalily obří horké cyklonální víry na obou pólech planety. Zdroj tepla na severním pólu, kde panuje zima, je...

Vědci byli až dosud přesvědčeni, že organický materiál se do ALH 84001 dostal buď po dopadu meteoritu na Mars nebo z marťanských mikrobů. Nyní hledají srovnávací data v horninách v chladných klimatických podmínkách na Špicberkách. A ukazuje se, že organické sloučeniny může produkovat i sopečná činnost v mrazivém podnebí.

Sonda Voyager 2, vyvinutá v 70. letech (NASA), odhalila překvapující informace o rázové vlně (hranici Sluneční soustavy) - zóně, která se označuje jako okraj přímého vlivu Slunce. Nemá pravidelný kulový tvar, jak astronomové předpokládali, ale nejméně na jednom místě je „promáčknuta“.

Astronomové získali nejlepší „pohled“ neviditelného prstence energetických iontů uvězněných v Saturnově obrovském magnetickém poli. Zjistili, že je asymetrický a dynamický a nepodobá se prstencovému proudu v magnetosféře kolem Země.

Nová pozorování sondy Cassini ukazují, že Saturnovy prstence možná nevznikly ve věku dinosaurů, ale už před 4,5 miliardami let - tedy v době, kdy vznikala Sluneční soustava.

Rentgenová japonská kosmická observatoř Hinode vyfotografovala Slunce jako „ježatou“ kouli. Celý sluneční povrch je „obalen“ obrovským množstvím rentgenových jetů.