Na atolu Bikini oproti všem předpokladům výborně prospívají korálové útesy.

Před přibližně 400 lety vybuchla peruánská sopka Huaynaputina. Následky erupce podle nové studie nesl prakticky celý svět.

Změny klimatu, globální oteplování a důvěryhodnost vědy...

Zveme vás na procházku zemskou kůrou, pláštěm i jádrem...

Moře chudá na kyslík a molybdenu zabrzdila evoluci pozemského života na plné dvě miliardy roků. Obrat nastal až před 600 miliony let, kdy kyslíku i molybdenu v mořské vodě výrazně přibylo.

V droboučkých bublinkách uvnitř sopečných vyvřelin objevili vědci unikátní záznam o atmosféře z doby vyhynutí dinosaurů.

Lidstvo potřebuje už dlouhá staletí ke svému rozvoji surovinové zdroje. Jaká je jejich současná kondice?

Už druhou sezónu tráví výzkumníci z Masarykovy university v Brně na polární stanici Johana Gregora Mendela v Antarktidě.

Přírodní katastrofy, které ohrožují jižní Itálii, jsou většinou spojovány se sopkami, případně s rozsáhlými požáry. Málo se ví o tom, že hrozba může přijít také z moře.

Zatím nejpodrobnější snímky Chicxulubského kráteru možná povedou k úpravám teorie o dopadu meteoritu, který zřejmě vyhubil dinosaury.

Arktický ekosystém pomáhá s odhadem vývoje klimatu celé planety...

My všichni víme, že na Zemi existuje život, ale dokáží to poznat i potenciální pozorovatelé z jiných planet? Jak se vlastně dá poznat, že naše planeta skýtá vhodné podmínky pro život? Projevuje se naše civilizace navenek něčím, nebo nikdo nepozná, že tu jsme? Dokážeme i my poznat přítomnost života na jiných planetách?

Globální klimatická změna nemusí být závislá jen na činnosti člověka...

Malé asteroidy, které zasahují Zemi častěji než jejich větší bratříčci, jsou zřejmě nebezpečnější, než si astronomové dosud mysleli.

Astronomové dnes tvrdí, že znají scénář tragických událostí před 65 milony lety, kdy ze Země zmizeli dinosauři. Do Střední Ameriky dopadla planetka a změna klimatu dinosaury zahubila. Novým a napůl českým objevem pak je zjištění, která konkrétní planetka vyhynutí živočichů a rostlin způsobila. Za všechno mohla srážka planetky Baptistina s jinou planetkou. Jeden ze...

Pád velké planetky na Zemi by nezpůsobil jen gigantický kráter. Vedl by k rozsáhlým požárům, vyvrhnutí prachu do ovzduší, následnému zakrytí slunce a poklesu teploty. Při pádu do oceánu by impakt vyvolal mohutnou vlnu tsunami. Dlouhodobé setrvání v takovém stavu by znamenalo vymírání rostlin i živočichů. I člověk by měl problémy.

Emise oxidu uhličitého nemají na svědomí jen zahřívání planety, ale také změnu chemie oceánů, což se může korálovým útesům stát osudným.

Změny klimatu a globální oteplování...

Záznamy z meteorologických stanic již dříve ukázaly, že v letech 1920 až 1940 v Grónsku došlo k oteplení, srovnatelnému se současnou situací. Až dosud ovšem chyběly poznatky o tom, jak tato změna klimatu ovlivnila grónské ledovce.

Už od 20. let minulého století se meteorologové dohadují, zda o víkendu prší méně než ve všední dny. Nyní se ukazuje, že na této zdánlivě nesmyslné teorii je možná přece jenom něco pravdy.

Život na Zemi mohl vzniknout v chráněných prostorách mezi vrstvami slídy na dně pravěkých oceánů. S touto hypotézou vystoupí na výročním setkání American Society for Cell Biology ve Washingtonu Helen Hansma z University of California.

Vědcům i veřejnosti dnes začala sloužit nová mapa Antarktidy, která je zdarma k dispozici na stránkách organizace U.S. Geological Survey. Je sestavena z více než tisícovky satelitních snímků pořízených v letech 1999 až 2001 sondou Landsat 7.