Za atmosféru s vysokým obsahem kyslíku zřejmě nevděčíme jen prvním fotosyntetizujícím sinicím a řasám, ale také jejich virům.

Výzkum nejhlubšího podmořského místa na naší planetě je vzrušující. Tímto místem je oblast na dně Mariánského příkopu zvaná Challenger Deep. Lidé se na toto místo vracejí poněkolikáté, tentokrát prostřednictvím podmořského robota jménem Nereus.

Vůbec první doba ledová zřejmě souvisela s prudkým nárůstem koncentrace kyslíku v atmosféře.

Evoluce života na Zemi možná měla ve svých počátcích nečekané spojence - azbest a zemětřesení.

Úsilí snižovat emise výfukových plynů má podle nové studie i svou stinnou stránku - díky němu se Země zvolna pokrývá vrstvičkou osmia.

Obavy, že pád menšího asteroidu do oceánu by vyvolal ničivé tsunami, nejsou podle nové studie na místě.

Za atmosféru bohatou na kyslík - a tím i za vznik komplexních forem života - podle nové studie vděčíme úbytku niklu v pravěkých oceánech.

Před 3,9 miliardami roků se Země ocitla v dešti kosmických střel. Povrch naší planety se proměnil ve žhavé peklo. Pokud tehdy existoval na Zemi život, nemusel to nutně znamenat jeho konec.

Klimatické změny zřejmě přiměly plankton z vod kolem antarktického poloostrova ke stěhování směrem na jih.