Jak působí klimatické změny na živé organismy, rostliny a živočichy?

Ponurá - přesně tímhle výrazem označili odborníci, kteří se zúčastnili kongresu IUCN v Barceloně, budoucnost savců na Zemi. Podle rozsáhlé studie je totiž každý čtvrtý druh savce ohrožený vyhynutím.

Oceány budou čím dál hlučnější nejen kvůli lodím a ponorkám, ale i kvůli stoupající kyselosti vody.

Požár v africké savaně není žádní katastrofa - občasné požáry jsou pro tento ekosystém zřejmě mnohem důležitější, než se zatím zdálo.

Senzační objev z jednoho uhelného dolu ukázal, že jeden z prvních deštných pralesů na Zemi zničilo globální oteplení.

Díru v metodách klimatologů zřejmě zaplní spory primitivních mechů, které uchovávají historii ozónu.

Evropští astronomové budou prověřovat tvar Země. 10. září odstartuje sonda GOCE, která bude z oběžné dráhy zjišťovat tvar naší planety a složení zemského nitra. Očekává se, že sonda získá dosud nejpřesnější mapu rozložení materiálu uvnitř Země. Data budou zpracovávat i čeští vědci.

Španělští vědci údajně získali důkazy o tom, že v některých částech západní Evropy počasí kopíruje týdenní rytmus pracujících lidí.

V roce 1957 bylo okolí naší planety čisté. V současnosti je obklopena umělým prstencem kosmického smetí.

Změny, které probíhají v zemské atmosféře v důsledku lidské činnosti, se tradičně sledují v ledu nebo na letokruzích stromů. Podle amerických odborníků se ale daleko lépe "zapisují" do kostí velkých predátorů.

Výsledky zkoumání vzorků rašeliníku podporují teorii o mimozemském původci Tunguské události.

Globální klimatická změna nemusí být závislá jen na činnosti člověka...

Vulkanická aktivita se zřejmě velice významně podílí na globálním koloběhu rtuti. Značným překvapením je také fakt, že sopky jsou přirozeným zdrojem nanočástic.

Spojovat Severní ledový oceán se sopečnou činností by asi většinu z nás nenapadlo. Mezinárodní expedice, která prováděla geofyzikální průzkum v oblasti Gakkelova hřbetu, ale prokázala, že pod oceánem pokrytým ledem muselo v roce 1999 dojít k mohutnému sopečnému výbuchu.

Speciál: 100 let pádu Tunguského meteoru. Svědecké výpovědi, Kulikovy výpravy, výbuch meteoru, hledání kráteru, místo dnes

Rozsáhlé vymírání živočišných a rostlinných druhů si většinou spojujeme s katastrofickými událostmi. Autor studie, uveřejněné 15.6. v časopise Nature, považuje za nejčastější příčinu takových událostí děje mnohem prozaičtější - stoupání a klesání hladiny oceánů a moří.

Tunguský meteorit nedopadl až na Zem, ale v několika kilometrech nad povrchem vybuchl. Díky atmosféře Země se těleso při pádu postupně brzdilo, ohřívalo až vybuchlo. Stává se poměrně často, že meteority před pádem vybuchnou, když síly působící na těleso překonají jeho vnitřní pevnost. Ta závisí na typu tělesa, u planetek a komet je různá.

Rusko prožívalo v období pádu meteoritu a následujících letech historicky velmi složité období. První vědecká výprava vedená L. Kulikem se do oblasti pádu Tunguského meteoritu vydala až v roce 1927. Ptala se svědků na podrobnosti výbuchu, hledala kráter, meteority, fotografovala a dokumentovala celou oblast.

V červnu 1908 pozorovaly stovky lidí nad centrální Sibiří úkaz, který nikdy v životě neviděli. Neznámé jasně zářící těleso přelétlo přes oblohu a na obzoru vybuchlo. Země se výbuchem zachvěla, domy se otřásly, lidé spadli na zem, obrovský chuchvalec prachu zahalil nebe. Události se začalo říkat Tunguský fenomén nebo katastrofa.

Voda a globální změny klimatu...

Tání antarktických ledovců způsobené celkovým oteplováním přináší další problém. Do oceánských vod omývajících břehy Antarktidy se s tajícím ledem dostává ročně několik kilogramů DDT, který je v ledu z dřívější doby zakonzervován. Následně se DDT dostává do potravního řetězce zdejších živočichů, takže jeho koloběh v antarktickém ekosystému...

Experimentální a sdružené modelování v geotechnice...

Masový výskyt chaluh v pobřežních vodách má vliv na počasí, konkrétně na oblačnost a množství srážek. Ukázala to studie vědců z univerzity v Manchesteru, kterou tento týden zveřejnil časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.

Počítačový mode vyvinutý na Londýnské univerzitě napověděl, jak přesně se rozpadla Gondwana - jeden z největších kontinentů, jaké kdy Země poznala.