Co by se dalo udělat s černou dírou z LHC? Nejlépe strčit do krabice a vystřelit do vesmíru.

Američtí chemici s jihokorejskými inženýry vynalezli metodu jak vytvořit mikrokuličky, které se v závislosti od vnějšího magnetického pole nejen otáčejí, ale mění i svou barvu.

Poznáte to – kúzelník prikryje predmet šatkou, urobí čáry – máry a predmet je fuč. Vedci z Berkeleyho laboratória vytvorili nový typ materiálu, ktorý takú kúzelnícku šatku pripomína. Reálny predmet „mizne“ v súlade s fyzikálnymi zákonmi, preto márna je nádej, že z tohto materiálu raz bude koberec, pod ktorým sa stratí všetko, čo sa pod neho zametie.

Paprsky světla se ve vesmíru ohýbají vlivem gravitace velkých těles. Málo se ví o tom, že také na Zemi lze paprsky ohýbat. Vědci tvrdí, že dokážou vzduchem vyslat paprsek, který se může ohnout a vyhnout se tak částici, jež mu kříží směr.

Zhruba za měsíc by měl mít celosvětovou premiéru film Andělé a démoni, který natočil Ron Howard podle bestselleru Dana Browna. Producentem filmu je firma Sony Pictures a u nás jej uvede firma Falcon. Kromě Toma Hankse hraje jednu z hlavních rolí ve filmu i laboratoř CERN a antihmota. To je tak příležitost si připomenout, jak se ve skutečnosti antihmota třeba i v laboratoři...

Prístroje sondy PAMELA zaznamenali v horných vrstvách zemskej atmosféry priveľa pozitrónov. Teória tvrdí, že môže ísť aj o stopy po zániku častíc tmavej hmoty.

Výsledky experimentov na urýchľovači Tevatron vo Fermilabe zamestnávajú viac ako tisíc fyzikov z celého sveta. Po rokoch pátrania sa dvom medzinárodným tímom podarilo zo signáloch detektorov vydolovať ten hľadaný, ktorý experimentálne potvrdzuje existenciu samostatného top kvarku.

Chladenie založené na princípe zmeny magnetického poľa a fyzikálnych vlastnostiach takzvaných magnetokalorických materiálov nie je žiadnou novinkou a v laboratóriách sa využíva už vyše polstoročia. Vedci však doposiaľ hľadajú riešenia, ktoré by umožnili túto metódu využiť aj v domácnostiach.

Experiment AEGIS: Jakým zrychlením působí Země na hmotu a antihmotu a jaký je rozdíl mezi setrvačnou hmotností částic a antičástic?

„Odvážím se předpovědět, že metoda pro uvolnění fuzní energie kontrolovaným způsobem bude nalezena v průběhu příštích dvou desetiletí.“ H.J. Bhabha: zahajovací řeč první konference o mírovém využití atomové energie v roce 1955 „Avšak technické problémy, které je potřeba vyřešit, se zdají obrovské. S ohledem na ně řada fyziků neváhá označit...

Laboratórnymi testami prešiel nový typ miniatúrneho generátora striedavého elektrického napätia, pracujúceho na základe piezoelektrických vlastností oxidu zinočnatého.

„ Když muži dosáhnou svého cíle, neměli by se vracet zpět.“ (Plutarch)

Odpovědi na dvě nejčastější otázky veřejnosti a novinářů týkající se projektu Large Hadron Collider (LHC).

Fotovoltaické články s pórovitými elektrodami vyrobenými z nanokrystalů mohou přeměnit světlo v energii účinněji než současná barvocitlivá zařízení fungující na obdobném principu.

Vývoj situace.

Jak se v současnosti největší urychlovač Tevatron vyrovnává z nastávající ztrátou prvenství?

Tato cesta bude pravděpodobně založena na organických materiálech. Vědci ze South Dakota State University vyvíjejí nové zařízení pro transformaci slunečního záření na elektrickou energii, jehož základem jsou organické sloučeniny. Pracují i na materiálech, které mohou dát základ levnější a účinnější osvětlovací technice.

V nedávných dnech se podařilo zase velice rázně postoupit v uvádění do provozu urychlovače LHC. Začalo vstřikování protonů z předurychlovače do samotného urychlovače...

Jak Češi pomáhali budovat z tepla svého domova částicový urychlovač LHC.

Vo vzdialenosti 1 700 svetelných rokov od Zeme sa navzájom v tesnej blízkosti obiehajú dva pulzary. Vďaka extrémnemu gravitačnému pôsobeniu dvoch veľmi blízkych a veľmi hmotných telies, predstavuje táto binárna sústava ideálne vesmírne laboratórium na skúmanie relativistických efektov.

„Pouze budoucnost může rozhodnout, jestli jsme vybrali právě tu jedinou správnou cestu a nalezli to nejlepší řešení našich problémů.“ Albert Einstein

O obavách veřejnosti ze spuštění urychlovače svědčí mnohé z diskuzí na internetu, nedávné žádosti o pozastavení spouštění LHC v rámci předběžného opatření, která byla podána u federálního soudu v Honolulu i využití tohoto tématu v cyklu televize BBC o možných koncích světa.

Vysokovýkonné petawattové lasery sú o krôčik bližšie k riadenej jadrovej fúzii a k tajomstvám jadrovej fyziky a astrofyziky. Desať miliónov kelvinov? Na obzore sú už oveľa „teplejšie“ ciele.

Jak se pomalu blíží spuštění největšího urychlovače LHC, roste napětí nejen mezi fyziky a techniky, kteří se na jeho budování podílejí. První protony by měly být do urychlovače vstřiknuty již příští měsíc, takže se podívejme na některé zajímavosti a úskalí spojené s tímto urychlovačem a jeho spouštěním.

Jedna ze zaručených věcí, které se můžete dovědět v pokročilejších partiích kvantové mechaniky je, že v přírodě existují jen dva druhy částic: částice s Bose-Einstein statistikou (bosony, např. fotony) a s Fermi-Dirac statistikou (fermiony – elektrony, protony..) lišící se mj. podle různé fáze pokud dvě identické částice v obou skupinách vyměníte mezi sebou.

Tým italských a čínských fyziků tvrdí, že pomocí detektorů umístěných hluboko uvnitř skalního masivu Gran Sasso (Itálie) objevili částice neviditelné „temné hmoty“. Ostatní vědci výsledkům nedůvěřují, protože další experimenty nic nezjistily.

V současné době se dokončuje budování Střediska pro iontovou terapii nádorů na Klinice University v Heidelbergu. Na podzim se očekávají první pacienti. Ověřování této metody, které probíhalo v posledních deseti letech na urychlovači těžkých iontů v laboratoři GSI v Darmstadtu, jsem byl nadšeným divákem při svých pobytech v tomto ústavu. Proto bych chtěl...

V diskuzi k článku o vesmírném lovu antičástic a antijader vznikajících i z anihilace neutralina si jeden čtenář povzdychl, že se nemůže vyznat ve všech těch už potvrzených i hypotetických částicích, které se objevují ve fyzikálních článcích. Proto jsem se pokusil o jejich přehled. Kolegům se už dopředu omlouvám za přílišné zjednodušení a nepřesnosti a...

Tentokrát už nejen lehké pozitrony ale antiprotony a těžší antijádra

Výzkum, který na první pohled vypadá jako by patřil do filmu X-Men, by mohl konečně pomoci vědcům zjistit hmotnost jedněch z nejnepolapitelnějších avšak všudypřítomných částic ve vesmíru – neutrin.

„Ať jakkoli jsme zaujati dneškem, ať jakkoli jsme myšlenkami, city i činy zakotveni v přítomnosti, nic to nemění na faktu, že tvoříme pospolitost též s dědy a pradědy, jedna země a jedno dědictví nás pojí s lidmi dávno zpráchnivělými. Z mlhavých dálek věků se přes propast času klene most, jehož druhý pilíř tkví ve vzdálených dobách budoucích, a my po tom...

Vědci z Univerzity St. Andrews nahlédli dovnitř černé díry a dokonce tam dělali experimenty. I když to vypadá „přitažené za vlasy“, není tomu tak. Vědecký tým prohlašuje, že skutečně v laboratoři pomocí laseru simuloval horizont událostí černé díry.

„Tento rok nastupuji na vysokou školu, bohužel ještě nevím kam. Chtěl bych se zeptat, jaké uplatnění bych měl jako jaderný fyzik - v České Republice, v zahraničí. Jaké jsou možnosti podílet se na projektech jako jsou tokamak Castor, nebo urychlovače typu LHC v laboratoři CERN. Jaká je vlastně budoucnost jaderné fyziky? Nepochybně je v ní budoucnost získávání energie,...

Aneb jak získat laserové záření gama, když ještě gama laser udělat neumíme.

Kapitán tam zapsal své měření, vypočetl podle chronometru zeměpisnou délku a ještě ji překontroloval dříve změřenými hodinovými úhly. Potom mi řekl: „Pane Aronnaxi, jsme na 137 stupních 15 minutách západní délky.“ Jules Verne: Dvacet tisíc mil pod mořem.

Příprava spuštění urychlovače LHC je ve finiši. Letos se to srozjede.

Nositel Nobelovy ceny za fyziku Robert Laughlin vypovídá o bludné víře v definici všehomíru, černé magii ve vědě a o konci výzkumu částic.